A není se čemu divit. Aby ne, když došlo v této řece k úniku kynidu a úhynu více než 40 tun ryb! Nejhorší na tom vše je ovšem fakt, že vyšetřeno nebylo od 20. září 2020 v podstatě vůbec nic. Výsledkem veškerého vyšetřování je mlžení, informační embargo, šíření různých fám a nepřesností. Je jasné, že relevantní informace se jen tak šířit při vyšetřování nebudou. Přesto by měly být zodpovězeny některé základní otázky, a to v rámci zachování důvěry v nejrůznější orgány a instituce. Jsou jimi Česká inspekce životního prostředí, Povodí Moravy, Vláda ČR, ministr životního prostředí Richard Brabec a Město Valašské Meziříčí. Vznikla Petice Bečva, která požaduje odpovědi na klíčové otázky. Podepsalo ji už více než 8 000 lidí. My její znění citujeme níže. Podívat se na její celé znění a podepsat ji lze online přímo na tomto webu.

Otázky Petice Bečva

 

Otázky na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP)

1. Kdo a proč vyhlásil informační embargo?

Krátce po havárii se mnoho lidí i médií začalo zajímat o informace týkající se způsobené katastrofy. Instituce však odmítly informace sdělit kvůli informačnímu embargu, které bylo na probíhající vyšetřování uvaleno. Na něj se ve svých odpovědích postupně odvolávali šéf ČIŽP Erik Geuss, mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová (Patočka a Vlasatá 2020) i ministr životního prostředí Richard Brabec (Vodrážka 2020). Za vyhlašovatele embarga byli označeni ministr vnitra Jan Hamáček, dozorující státní zástupce Petr Bareš (Patočka a Vlasatá 2020) i Policie ČR (Vodrážka 2020), leč všichni toto tvrzení popřeli. Výsledkem je, že veřejnost nemá žádné informace kvůli embargu, které „nikdo nevyhlásil, ale všichni jej dodržují“.

2. Jaký byl přesný postup v neděli 20. září? Kdo řídil celý zásah? Podle jaké metodiky či plánu se postupovalo?

V případě podobné havárie je důležité, aby byl zásah nejen rychlý, ale hlavně racionálně promyšlený. Je tedy na místě se ptát, jaký byl přesný postup ze strany všech zasahujících orgánů právě v prvních hodinách po nahlášení havárie, především v době mezi 12-13 hodinou, tedy mezi nahlášením havárie a naředěním toku vodou z přehrady Bystřička (Tůma 2020). Kdy byly jednotlivé složky na místě? Kdo koordinoval ostatní složky a řídil celý zásah? Podle jaké metodiky se postupovalo?

3. Kdy a na jakých místech byly odebrány vzorky vody?

Tato otázka je důležitá především proto, že jen několik málo hodin po samotné otravě začalo Povodí Moravy pouštět vodu z přehrady Bystřička za účelem naředění kyanidu. Jakkoliv je takový krok veden správnou úvahou, mělo by mu předcházet odebrání vzorků ještě nezředěné vody. Opačný postup snižuje šanci na stanovení přesného odběru (Rulík 2020a). Je tedy na místě se ptát, zda byly vzorky odebrány ještě před naředěním. Pokud ano, tak na jakých místech. Zda byly prováděny u jednotlivých výpustí, či nikoliv. Pokud ne, proč a kdo za to nese zodpovědnost?

4. Jak je možné, že ČIŽP nebyla schopna po celé 4 dny analyzovat odebraný vzorek a určit, jaká látka do Bečvy unikla?

Takto rozsáhlá a akutní havárie si žádá okamžitou reakci. Není možné, aby v dnešní době, kdy jsou laboratoře vybaveny špičkovými technologiemi a přístroji, trvala základní analýza 4 dny, když je ji podle expertů možné provést mnohem rychleji (Svoboda 2020a).

Otázka na Povodí Moravy

5. Proč byly první odběry bentosu provedeny až 24. 9. a jen v místech, kudy otrava prokazatelně prošla a další, podrobnější vzorky byly odebrány až po tom, co řeku zasáhly povodně?

Bentos (organismy živočišného a rostlinného původu žijící na dně řeky) je vynikajícím indikátorem toho, kudy šla otrava, neboť většinu času zůstává na místě a nepohybuje se tak dynamicky jako např. ryby. Analýza bentosu by tedy mohla pomoci určit viníka celé havárie. První měření bentosu proběhlo až ve čtvrtek 24. 9., tedy v době, kdy voda z přehrady Bystřička už dávno zvýšila průtok a sílu proudu, což mohlo bentos táhnout dále po proudu řeky. Navíc byly vzorky odebrány v lokalitách Choryně a Černotín, kudy jedovatá látka prokazatelně prošla (Vlasatá 2020). Následně Povodí Moravy provedlo ještě další odběr vzorků. Ten však proběhl až po povodních, které Bečvu zasáhly krátce po havárii (Vlasatá 2020). Zvýšený průtok vody a síla proudu dokáží bentos táhnout dolů po proudu a s délkou povodňové aktivity se pravděpodobnost jeho pohybu zvyšuje (Rulík 2020b). Proč nebyly vzorky bentosu odebrány u jednotlivých výpustí před tím, než přišly povodně?

Otázka na Vládu ČR

6. Jak je možné, že úřady nebyly schopny zajistit výlov uhynulých ryb a tuto práci za ně museli suplovat rybáři vybavení minimem pomůcek i informací?

Rybáři začali takřka okamžitě po havárii vytahovat mrtvé ryby z řeky a činili tak po několik následujících dní. Na některých místech jim pomohly další složky (např. profesionální či dobrovolní hasiči) (ČTK 2020). Naprostou většinu ryb ale odklidili rybáři sami. S minimem pomůcek i informací ze strany státu. Není možné, aby stát nedokázal na situaci nijak reagovat a rybářům pomoci, ať už vybavením, nebo lidskými zdroji.

Otázka na ministra životního prostředí Richarda Brabce

7. Je na místě, aby ministr životního prostředí obhajoval soukromý subjekt a tvrdil o něm, že je vyloučen z vyšetřování, když tato skutečnost nebyla podložena nezpochybnitelnými důkazy?

Krátce po katastrofě ministr životního prostředí Richard Brabec vyloučil možnost, že by společnost Deza mohla být původcem otravy. Toto tvrzení ještě později podpořil, když napsal: „Firmu DEZA jako původce znečištění už dříve vyloučily policie i ČIŽP.“ (Bartoníček 2020). Je na místě, aby veřejný činitel takto obhajoval jednu konkrétní společnost? Zvláštní se jeho postup jeví i v souvislosti se skutečností, že Policie ČR a dozorující státní zastupitelství tento subjekt z okruhu podezřelých nevyloučili (Reportéři ČT 2020).

Otázka na Město Valašské Meziříčí

8. Proč vedení města Valašské Meziříčí varovalo občany před vstupem do řeky Bečvy až ve čtvrtek 24. 9., když informaci o hromadném úhynu ryb mělo prokazatelně již v neděli 20. 9.?

Vedení města v čele se starostou Robertem Stržínkem se informaci dozvědělo od rybářů ještě v ten den, kdy havárie nastala (Svoboda 2020b). Vedení města sice nevědělo, jaká konkrétní látka do Bečvy unikla, vědělo ale, že došlo k úhynu ryb a látka je tudíž jedovatá. Město tedy mělo občany před vstupem do řeky varovat bezprostředně poté, co obdrželo informaci o úhynu ryb. Město ale čekalo 4 dny. Jen náhoda zapříčinila, že se nikomu nic nestalo.

Skrze tuto petici vyzýváme všechny výše zmíněné orgány k převzetí odpovědnosti a osvětlení svého postupu v souvislosti s katastrofou na řece Bečvě. V opačném případě bude důvěra veřejnosti narušena ještě více.

Autoři petice: Šimon Gilar, Jan Husák, Petr Gilar, Darina Gilarová

Zdroje:

Bartoníček, Radek. 2020.Také chci znát viníka, řekl Brabec k otravě Bečvy. Lituje, že slíbil rychlé vyšetření. Aktuálně.cz. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/take-chci-znat-vinika-rekl-brabec-k-otravene-becve/r~d4ea84501e7e11eb80e60cc47ab5f122/ČTK

ČTK. 2020. Rybáři vylovili z Bečvy 40 tun uhynulých ryb, odklízení skončilo. iDNES.cz. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/becva-reka-otrava-kyanid-vinik-ryby.A200929_172744_zlin-zpravy_zuf

Patočka, Jakub a Vlasatá, Zuzana. 2020. Otrávila Bečvu Deza? Jiné výklady nedávají smysl. Úřady zatloukají a klamou. Deník Referendum. Dostupné z: https://denikreferendum.cz/clanek/31851-otravila-becvu-deza-jine-vyklady-nedavaji-smysl-urady-zatloukaji-a-klamou

Reportéři ČT. 2020. Otrávená řeka III. Česká televize. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/220452801240037/

Rulík, Martin. 2020a. Docent Rulík odpovídá Povodí Moravy. Deník Referendum. Dostupné z: https://denikreferendum.cz/clanek/31900-docent-rulik-odpovida-povodi-moravy

Rulík, Martin. 2020b. Ve věci otrávené Bečvy má máslo na hlavě i Povodí Moravy. Deník Referendum. Dostupné z: https://denikreferendum.cz/clanek/31869-ve-veci-otravene-becvy-ma-maslo-na-hlave-i-povodi-moravy

Svoboda, Tomáš. 2020a. Otrava Bečvy ohrozila obyvatele. Vyšetřování nahrává viníkovi, tvrdí experti. Seznam Zprávy. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/otrava-becvy-ohrozila-obyvatele-vysetrovani-nahrava-vinikovi-tvrdi-experti-129442

Svoboda, Tomáš. 2020b. Havárie na Bečvě: Nechápu, proč nepovolali armádu, zlobí se starosta. Seznam Zprávy. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/havarie-na-becve-nechapu-proc-nepovolali-armadu-zlobi-se-starosta-121428

Tůma, Antonín. 2020. Reakce Povodí Moravy na text Martina Rulíka v Deníku Referendum. Povodí Moravy. Dostupné z: http://www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/reakce-povodi-moravy-na-text-martina-rulika-v-deniku-referendum/

Vlasatá, Zuzana. 2020. Povodí Moravy promluvilo k otravě Bečvy: šetření řídila Brabcova inspekce. Deník Referendum. Dostupné z: https://denikreferendum.cz/clanek/31894-povodi-moravy-promluvilo-k-otrave-becvy-setreni-ridila-brabcova-inspekce

Vodrážka, Prokop. 2020. Policie zakázala informovat o případu Bečva, tvrdil Brabec poslancům. Prezidium to popřelo. Deník N. Dostupné z: https://denikn.cz/496131/policie-zakazala-informovat-o-pripadu-becva-tvrdil-brabec-poslancum-prezidium-to-poprelo/

Zdroj textu: peticebecva.cz

Zdroj obrázku: Facebook peticebecva.cz

Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com