Na klimatické konferenci COP26 dospěli státníci k finální dohodě

Země

Klimatická konference OSN ve skotském Glasgow dospěla ke svému konci. Jejím posledním – a vůbec nejvýznamnějším – bodem byl podpis společné dohody, která má nastavit pravidla, jež zajistí, že globální změna klimatu bude udržena v „přijatelné míře“. K summitu COP26 se upínala velká pozornost a velká očekávání. Jak tato očekávání dokázali nebo nedokázali státníci naplnit?

Co se státníkům povedlo?

Na straně jednoznačných úspěchů klimatické konference stojí fakt, že všichni světoví lídři uznali realitu globální změny klimatu a jejího rizika pro svět. Tato situace je již sice přijímána po nějakou dobu, jedná se ale o nejsilnější oficiální vyjádření. Všechny země světa, včetně Číny, Ruska či Indie prostřednictvím svých lídrů nyní jasně říkají „ano, globální změna je realitou, ohrožuje lidstvo jako celek a je třeba s ní něco dělat“. Lze tak říci, že v Glasgow oficiálně skončila doba, kdy se – byť v poslední době již jen sporadicky – objevovalo i v oficiálních vyjádřeních vrcholných politiků zpochybňování vědeckého konsenzu.

Již v prvních dnech konference bylo uzavřeno několik důležitých mezinárodních smluv týkajících se ochrany biodiverzity a lesů či snížení emisí metanu coby významného skleníkového plynu. I tyto dílčí dohody je nutné považovat za velmi významné a jejich přijetí kvitovat s povděkem. Příjemným překvapením bylo i oznámení úzké spolupráce mezi USA a Čínou v  oblasti boje proti globální změně. To hlavní, na co se čekalo, byla však finální dohoda, ve které mělo být především specifikováno jakým způsobem svět opustí spalování fosilních paliv.

CO2

Foto: Pixabay

Co se státníkům nepovedlo?

Právě finální podoba klimatické dohody se stala největším předmětem kritiky, neboť trochu zaostává za původními předpoklady. V tomto ohledu tedy COP26 očekávání nenaplnil. S tím, že dojde k postupnému omezování fosilních paliv souhlasí všech 197 zúčastněných zemí. V tomto ohledu jde o významný úspěch, neboť dohoda se 197 podpisy je něco, co bylo ještě před časem nemyslitelné. Je velmi důležité, že žádná země (především pak žádná velká země) nestojí mimo: ani USA, ani Čína, ani Rusko, ani Indie.

Na druhou stranu dohoda nenaplňuje základní požadavek vědecké komunity, tj. udržet zvýšení průměrné globální teploty pod hodnotou 1,5°C. Jestliže před summitem mířil svět k růstu této hodnoty o 2,7°C, nyní jsou to 2,4°C. Lze tedy říci, že i přes dílčí úspěchy, z nichž tím největším je pravděpodobně změna narativu a globální uznání existence problému, nebylo dosaženo hlavního strategického cíle.

Zdroj informací: https://www.e15.cz/klimaticky-summit-OSN-glasgow-2021

Náhledové foto: Pixabay

Peníze mě vždy fascinovaly. O své zkušenosti se s vámi rád podělím.