Stravenky

Stravenky nejspíše nahradí stravenkový paušál

Již nějakou dobu se debatuje o tom, zda by měly i nadále zůstat stravenky zaměstnaneckým benefitem jako doposud. V poslední době se také zmiňovala možnost, že by se od takzvaných stravenek upustilo. Vláda nyní přišla s návrhem nového paušálu. Ten počítá s tím, že by firmy mohly místo klasických papírových stravenek svým zaměstnancům poskytovat buď přednabité karty, anebo peníze přímo na účet s tím, že by tento benefit měl být stejně daňově zvýhodněn jako současné stravenky.

Daňový aspekt příspěvku na stravování

S poskytováním stravenek se pro zaměstnavatele pojí, jak již bylo zmíněno, daňové zvýhodnění pro firmy. Firma si totiž může příspěvky na stravování vykázat jako náklady, a to až do výše 55 % výše tohoto příspěvku, který ovšem nesmí být vyšší než 70 % stravného, které stanoví vyhláška (v současnosti 72 korun). Dále pak zaměstnanci z tohoto příspěvku neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Dále mají firmy možnost využít daňové slevy v případě, kdy poskytují vlastní závodní stravování. 55 % ceny jídla si zaměstnavatelé odepíšou z daní a zbylých 45 % si hradí zaměstnanci, kteří závodní stravování využívají.

Nový stravovací paušál dle návrhu koalice

Formu podnikového stravování má možnost v Česku využívat kolo 1,8 milionů zaměstnanců, další milion a půl pracovníků využívá stravenky a zbytek, tedy asi čtvrtina všech nevyužije ani jednu formu benefitů, na což by měl reagovat nový návrh vlády. Dle něj by firmy mohly využívat nového paušálu, který by formou elektronických platebních karet či výplatou peněz přímo na účet, poskytovaly příspěvek na stravování s tím, že by požíval stejných daňových výhod jako zmíněné stravenky. Vláda argumentuje proti systému stravenek tím, že na nich pouze vydělávají velké firmy, které stravenky poskytují, a také tím, že v případě stravenek se jedná o jakousi paralelní měnu. Mnohdy se také stane, že stravenky, které mají určitou expirační dobu, nejsou uplatněny a stávají se tak čistým ziskem těchto firem. Tento paušál by měl být alternativou pro firmy. Stravenky by fungovaly i nadále a zaměstnavatelé by se mohly rozhodnout, zda paušál využijí. Lákadlem pro firmy by mohlo být již zmíněné daňové zvýhodnění, ale také menší administrativa a úspory na provizích firem s papírovými stravenkami. Podle ministryně Schillerové je český trh se stravenkami pokřiven tak, že jednotlivé firmy mají oligopolní postavení. Dle jejího názoru pak také často dochází k tomu, že své zisky vyvádějí do zahraničí, kde se nacházejí jejich mateřské společnosti. Nový systém stravovacího paušálu tak podle ní nabízí alternativní systém, na kterém firmy ušetří na nákladech pro zprostředkovatele. Návrhy na změnu systému stravovacích benefitů jsme mohli zaznamenat již v minulosti. Například deset let starý návrh tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska počítal s úplným zrušením stravenek. Vládní koalice ovšem dnes zdůrazňuje, že rušení poměrně oblíbených stravenek v plánu nemá. Zároveň také platí, že tento návrh se váže i na další daňové změny, zejména na zrušení superhrubé mzdy, o kterém, jak dobře víme, stále není na půdě koalice rozhodnuto. Není proto jisté, zda se těchto změn dočkáme již počátkem roku 2021, jak by si ministryně financí Alena Schillerová přála.

Pro restauratéry a hospodské by to byla úleva. Návrh podporují.

Proti stravenkám často vystupují právě provozovatelé restauračních zařízení, kteří musí také firmám se stravenkami platit poměrně vysoké (pět až sedm procent) provize, na úkor vlastních marží. Díl provize firmám platí právě také zaměstnanci, zejména pokud jim stravenky poskytuje menší podnik, který nemá možnost odebírat od stravenkových firem stravenky za výhodnějších podmínek jako ty velké. Není tedy překvapením, že kladné stanovisko k navrhovanému paušálu zaujímá Asociace hotelů a restaurací a také Asociace českého tradičního obchodu. Podle zmíněných asociací by systém byl výhodný jak pro zaměstnance a zaměstnavatele, tak pro restaurace a prodejny, zejména pro ty, které v současnosti stravenky z různých důvodů nepřijímají. Takových restaurací je v Česku přibližně třetina. Stravenky nepřijímají zejména kvůli zmíněnému papírování a odvádění provizí. Asociace hotelů a restaurací zároveň vyvrací argument, že stravenky na rozdíl od navrhovaného řešení zajišťují, že prostředky formou papírové stravenky jsou využity pouze na potraviny či občerstvení. Podle asociace toto neplatí a stravenky se běžně směňují nebo jsou obchodníky přijímány i na ostatní zboží.

Výhrady odborů i zaměstnavatelů

Méně optimismu bychom pak našli v prohlášeních odborů, které poukazují zejména na oblíbenost systému stravenek, jak ze strany zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by mělo být v zájmu všech, aby zaměstnanci měli zajištěnu stravu v rámci pracovní doby. Stát by podle odborů měl podporovat závodní stravování a v případě pokud to není možné, umožnit zaměstnavateli poskytovat pracovníkům stravenky. Svou roli v tom má hrát právě daňové zvýhodnění. Podle odborů není možné, aby stát daňově podporoval paušál na stravování a nezajistil kontrolu, že prostředky opravdu slouží ke stravování zaměstnanců. Bez zmíněné kontroly nemá systém své opodstatnění a jedná se dle odborů o další daňovou výjimku pro společnosti. Ani Unie zaměstnavatelských svazů není návrhu nakloněna. V poskytování stravenek vidí symbolické gesto zaměstnavatele, který vybízí k tomu, aby si pracovník s touto poukázkou obstaral oběd v rámci polední přestávky. Pokud by lidé dostávali peníze na účet stejně jako mzdu, mohlo by podle unie dojít k tomu, že by lidé tento bonus nevnímali jako příspěvek na stravování, ale pouze jako další peněžitý bonus k výplatě.

Peníze mě fascinují a zajímají. Něco o nich vím a rád se s vámi o vše podělím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *