Kamala Harris i Gavin Newsom vysílají signály: pomalu se tvoří peloton demokratických kandidátů na prezidenta USA

Gavin Newsom

Americké prezidentské volby v roce 2028 jsou ještě poměrně daleko, současně ale platí, že prezidentské klání je v USA během na dlouhou trať. Už nyní se proto zažíná vytvářet skupina potenciálních kandidátů. Jaká jsou první jména?

Demokraté a jejich kandidáti

V této fázi je samozřejmě každé jméno neoficiální a ani potenciální kandidáti nemusí být zcela rozhodnuti, prostě jen testují terén. To ale neznamená, že by nebylo zajímavé to sledovat. V první řadě se mezi kandidáty objevuje jméno Gavina Newsoma, guvernéra Kalifornie, který je hlavní tváří odporu proti politice Donalda Trumpa. Newsom dokázal jako jeden z mála Trumpa skutečně „rozhodit“, a to tím, že dělal přesně to, co prezident. Máme na mysli tweety velkými písmeny, stejnou rétoriku a bombastický styl, využívání umělé inteligence, fotomontáže apod. Newsom zatím komentuje situaci tak, že o své případné kandidatuře rozhodne příští rok po tzv. midterms, tedy volbách do Kongresu a části Senátu.

Druhé velké jméno, které začíná opatrně našlapovat kolem kandidatury, je neúspěšná kandidátka z předchozích voleb, Kamala Harris. Ta v minulých volbách nahradila na pozici kandidáta Demokratické strany Joe Bidena až na poslední chvíli, a i když neuspěla, její kampaň byla hodnocena jako velmi dobrá. Její prohlášení se zatím omezilo na informaci, že kandidaturu nevylučuje. I to ale v USA způsobilo poměrně slušný poprask.

USA
Foto Pixabay

Zmiňováno je také jméno kongresmanky za stát New York, Alexandria Ocasio-Cortez. Ta patří v rámci Demokratické strany k levicovějšímu křídlu, stejně jako např. Bernie Sanders. Jenomže to, co bylo dříve v USA považováno za neprůchodné, se nyní stává stále populárnější a právě Ocasio-Cortez je spolu se Sandersem velmi aktivní, zatímco valná většina Demokratické strany je stále v jakémsi stavu šoku či paralýzy nejen z volební porážky, ale i z Trumpova dosavadního prezidentství. To, jakým způsobem zaplňuje haly a náměstí naznačuje, že bez šance rozhodně není.

Mezi další potenciální kandidáty lze zařadit guvernéra státu Illinois J. B. Pritzkera, dalšího demokrata, který se s Trumpem tvrdě střetl kvůli nasazení Národní gardy v jeho domovském Chicagu. Mluví se i o dalším guvernérovi, kterým je Wes Moore ze státu Maryland. Tomu je 46 let a mohl by působit právě tím, po dvou mandátech opravdu starých prezidentů, kterými Joe Biden a Donald Trump byli, resp. jsou, bude hlad po někom mladším. Bez šance není ani bývalý ministr dopravy Pete Buttigieg nebo guvernérka Michiganu Gretchen Whitmer.

Budou volby vůbec?

Mluvit o kandidátech na straně republikánů je v tuto chvíli víceméně bezpředmětné. Obecně se předpokládá, že by mohl kandidovat současný viceprezident J. D. Vance. Tím se ale dostáváme k potenciálním problémům. Ačkoliv mu to ústava zakazuje, Donald Trump nevyloučil, že se bude o úřad ucházet potřetí. A panují navíc obavy, že volby prostě férové nebudou. Donald Trump a jeho administrativa již několikrát ignorovali rozhodnutí soudů, republikáni v jednotlivých státech nepokrytě upravují mapy volebních okrsků tak, aby si zvýšili šanci na vítězství a na pořadu dne jsou i změny ve volebních zákonech, které mají některým skupinám obyvatel zkomplikovat účast ve volbách.

Velkým testem nejen volebního systému ale americké demokracie jako takové budou zmíněné midterms. Popularita Donalda Trumpa a jeho Republikánské strany je rekordně nízká, navíc se dále snižuje bezprecedentní rychlostí. Slibované snižování cen se nedostavilo, právě naopak. Masově se navíc propouští, pracovní trh je v USA téměř v troskách. Ruší se i to málo sociálních benefitů, které v USA byly k dispozici, ať již se jedná o příspěvky na zdravotní pojištění nebo potravinové poukázky pro chudé obyvatele.

Dalším lidem zase vadí bezprecedentní chování hlavy státu zahrnující nejen absurdní posty na sociálních sítích, ale třeba i demolici celého jednoho křídla Bílého domu, o níž Američané předem vůbec nevěděli. Na jeho místě má navíc stát taneční sál za 300 milionů dolarů, což řadu Američanů, kteří počítají každý dolar „rozpaluje doběla“. O nasazování ozbrojených sil přímo v amerických městech ani nemluvě. To vadí nejen občanům a soudům, ale i vojákům. Do toho si připočítejme stále častější zprávy o zhoršujícím se zdravotním stavu prezidenta a je jasné, že tenhle volební cyklus nebude jako žádný jiný.

Zdroje informací: https://thehill.com/homenews/campaign/5478259-democrats-presidential-contenders-2028/

https://www.e15.cz/zahranicni/kamala-harrrisova-naznacila-ze-by-mohla-znovu-kandidovat-na-prezidentku-usa-1428343

https://www.nytimes.com/live/2025/10/09/us/trump-national-guard-chicago-portland

Náhledové foto: Office of the California Governor, Public domain, via Wikimedia Commons

Peníze a ekonomika vládnou světu. Proto je třeba se o ně zajímat. Zájem se pro mne ale stal i koníčkem, stejně jako psaní.