Pracovní neschopnost: Co po vás může zaměstnavatel požadovat a co nikoliv

úraz

V případě nemoci či úrazu, který zaměstnanci brání docházet do zaměstnání, zůstává tzv. na neschopence. Jak je to s pobíráním nemocenské? A jaká práva má zaměstnavatel vůči zaměstnanci na neschopence? Má právo znát vaši diagnózu?

Stane se, že zkrátka onemocníte, nebo se vám stane úraz, díky čemuž budete v pracovní neschopnosti. Kdo vám bude vyplácet nemocenskou? Jakou máte povinnost vůči zaměstnavateli? A jaká práva má naopak zaměstnavatel vůči zaměstnanci, který má vystavenou neschopenku?

Vyplácení nemocenské dávky

Na nemocenskou dávku má nárok zaměstnanec, který byl dočasně uznán za pracovně neschopného pro nemoc, úraz, nařízení karantény. Za prvních 14 kalendářních dnů dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele tzv. náhradu mzdy. Pokud je pracovní neschopnost delší než 14 dnů, pak mu od 15. dne vyplácí nemocenskou OSSZ, a to podle sídla zaměstnavatele, eventuálně dle jeho mzdové účtárny.

Povinnosti zaměstnance při pracovní neschopnosti

Povinností zaměstnance dle zákoníku práce je neprodleně sdělit zaměstnavateli, že je momentálně v pracovní neschopnosti. Nahlásit lze telefonicky nebo e-mailem. Stejným způsobem je třeba informovat zaměstnavatele po každé kontrole zdravotního stavu, zda dočasná pracovní neschopnost nadále trvá.

Zaměstnanec není povinný sdělit diagnózu, tj. důvod pracovní neschopnosti. Jedná se o citlivý údaj. Pokud zaměstnanec nedá výslovně souhlas se zpracováním takového údaje, zaměstnavatel není oprávněn informaci vyžadovat.

Práva zaměstnavatele vůči zaměstnanci na nemocenské

Zaměstnavatel může v prvních 14 dnech, kdy od něj dostává zaměstnanec náhradu mzdy, kontrolovat, zda dodržuje léčebný režim. Zaměstnavatel nemusí kontrolovat svého zaměstnance osobně, ale může mít ke kontrole pověřenou osobu, která tuto činnost provádí. Dotyčná osoba se musí prokázat pověřením ke kontrole. Pokud zaměstnanec na neschopence nebude zastižen doma, může zaměstnavatel o tom učinit zápis, který zašle jak zaměstnanci, tak i jeho ošetřujícímu lékaři, jakožto okresní správě sociálního zabezpečení.

Neznamená to, že se musí vždy jednat hned o porušení režimu pracovní neschopnosti. Dotyčný může mít povolenou vycházku, nebo předepsaná silná analgetika, tudíž není možné se na něj dozvonit apod. Pokud by se prokázalo hrubé porušení režimu, například dotyčný místo klidového režimu někde vykonával jinou práci apod., tak mu může hrozit i výpověď ze zaměstnání.

Zdroje: https://www.podnikatel.cz/aktuality/ma-zamestnavatel-pravo-vedet-s-cim-zamestnanec-na-neschopence-marodi/

https://www.cssz.cz/-/nejcastejsi-otazky-k-docasne-pracovni-neschopnosti

Náhledové foto: Pixabay