Které dluhy se dědí, které nikoli

Právo

Pozůstalost, tedy to na co následně po smrti zůstavitele mají nárok dědicové, netvoří jen majetek zůstavitele. Patří sem celé jmění. Tedy majetek spolu se závazky, které zůstavitele zavazovaly. Tedy i práva a povinnosti ze smluv, včetně dluhů. Dnes se podíváme na to, které dluhy se dědí, a které se vážou jen na osobu zemřelého a jeho úmrtím tak zanikají. Pojďme na to!

Co tvoří pozůstalost

Zákon, který upravuje dědění a kterým je v našem případě občanský zákoník, stanoví ve svém § 1475 odst. 2, že „pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluhy uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.“ To znamená, že pozůstalost, kterou dědicové dědí, tvoří i dluhy zemřelého. Nepatří sem jen takové dluhy, které se váží výlučně na zemřelého. Tyto dluhy však budou součástí pozůstalosti, pokud již byly uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci – nejčastěji u soudu.

Dluhy vázané výlučně na osobu zůstavitele

Obecně tedy platí, dluhy se dědí. Nedědí se jen ty dluhy, které se vážou výlučně na osobu zemřelou ,a  to jen  v případě, že ještě nebyly uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Co jsou tyto dluhy vázané výlučně na osobu zůstavitele? Zde si musíme vedle § 1475 občanského zákoníku pomoci dalším ustanovením, a to ustanovením § 2009 odst. 1 občanského zákoníku, který upravuje řeší smrt dlužníka. Ten stanoví, že „smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.“ Jako příklad můžeme uvést, že půjde o případy, kdy se kupříkladu umělec zavázal zhotovit umělecké dílo nebo třeba vědec se svými znalostmi k publikování odborné literatury. Tyto případy jsou typické. Jde o to, že i druhá strana uzavřela smlouvu s danou osobou, kvůli jejím osobním vlastnostem. Dědicové například mohou být výtvarně či umělecky neschopní, či se nebudou věnovat oboru zůstavitele.

Když nechcete zdědit dluhy

Pokud nechcete zdědit dluhy, jedinou možností je zřeknutí se dědictví (již za života zůstavitele), nebo odmítnutím dědictví (popřípadě vzdáním se dědictví, ale to lze jen ve prospěch jiného dědice). Problém však je, že se nelze vzdát jen dluhů a o aktiva zemřelého se jako dědic nadále ucházet. Pro tyto účely tvoří pozůstalost nedělitelnou část a zřeknutí se, odmítnutí nebo vzdání se se váže na celou pozůstalost. Nejpraktičtější tedy je, když se takto vyloučíte, jako dědic v případech, kdy víte, že dluhy představují významný podíl pozůstalosti, či že dluhy převyšují majetek zemřelého.

Zdroj: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů,

DVOŘÁK, J., FIALA, J., ŠEŠINA, M., ŠVESTKA, J., WAWERKA, K. Občanský zákoník: Komentář, Svazek IV, (§ 1475-1720). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2022-4-4].Dostupné z: www.aspi.cz.

https://www.bezplatnapravniporadna.cz/dedictvi/21507-nahrada-skody-v-dedickem-rizeni-pachatel-trestneho-cinu-zpusobil-skodu-a-zemrel.html,

https://www.penize.cz/spotrebitel/362505-s-dedictvim-prebirate-i-vsechny-dluhy-utecte!,

https://www.penize.cz/spotrebitel/315043-dedictvi-prehledne-kdo-dedi-ze-zakona-co-s-dluhy-a-jak-dedictvi-odmitnout.

Náhledové foto – Pixabay

 

Honza Mikulín

Peníze mě vždy zajímaly, nyní o nich mohu psát. Rád vám mnohé prozradím.