Kdy se člověk stává nezvěstným

Nezvěstnost je vlastně stav člověka, který opustil místo svého trvalého bydliště a nikomu nepodal zprávu o tom, kde se momentálně nachází. V oblasti českého práva se nezvěstností jako takovou zabývá občanský zákoník. Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného se pak dále opírá o § 50-53 zákona o zvláštních řízeních soudních. Co dalšího byste o tomto stavu měli vědět? Na to jsme se rozhodli podívat v následujících řádcích.

Kdo může učinit návrh prohlášení osoby za nezvěstnou

V běžné praxi může k prohlášení za nezvěstného dojít na popud osoby, která má na daném aktu právní zájem. To znamená, že většinou se jedná o manželku či jiného blízkého člověka, spoluvlastníka, zaměstnavatele nebo společnosti, u které zmizelá osoba pracuje. Prohlásit člověka za nezvěstného lze jen v případě, pokud je považován za svéprávného.

Když soud návrh žadatele posvětí, stává se rozhodnutí platné v den, kdy nastaly účinky prohlášení o nezvěstnosti. Příslušný okresní soud pak vyzve pohřešovaného formou vyhlášky, aby se do tří měsíců přihlásil. Případně také vyzývá lidi, kteří o něm mají nějaké informace, aby v téže lhůtě podali zprávu.

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Kdy prohlášení pozbývá účinnosti

Prohlášení o nezvěstnosti pozbývá účinnosti, když je daný člověk nalezen a nebo pokud jmenuje správce svého jmění. Takový člověk zároveň nemá právo namítat neplatnost nebo neúčinnost právního jednání učiněného za dobu jeho nepřítomnosti, ke kterému vedly účinky prohlášení o nezvěstnosti. Dosavadní právní jednání za dobu jeho nepřítomnosti tedy zůstávají platná.

Zmíněné prohlášení samozřejmě dále neplatí ani v případě, kdy je hledaná osoba nalezena mrtvá.

Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com