Právo pro podnikatele

Kdy mě může manžel vydědit?

V případě vypořádání svého majetku pro případ smrti, existuje vcelku velká volnost. Ten, kdo tedy činí toto právní jednání, si může vybrat, jak s majetkem naloží, a kdo od něj po smrti nic neuvidí. K tomu slouží i vydědění. Dnes se podíváme, jaké má vlastnosti. Co se smí, co nikoli.

Závěť nad zákonem

Vůle jednajícího má v tomto případě téměř vždy přednost. Zůstavitel tak může o svém majetku mortis causa rozhodnout libovolně. U nepominutelných dědiců však platí, že i přes rozhodnutí zemřelého je potřeba zajistit jeho potomky. V §1643 pak zákon stanovuje, že nepominutelný dědic musí dostat alespoň ¾ z jeho zákonného podílu. Je-li zletilý, alespoň ¼. V tomto případě je však potřeba říci, že například manžel nepatří do skupiny nepominutelných dědiců. Pokud na něj tedy není v závěti pamatováno (ačkoli závěť existuje, takže má přednost před zákonem), nedostane nic.

Kdo je nepominutelný?

Není-li nepominutelným dědicem manžel nebo manželka, kdo tedy je? V smyslu občanského zákoníku jsou nepominutelnými dědici, tak jak je zákon definuje, pouze potomci zůstavitele. Zákon dále rozlišuje (tak jak je již naznačeno výše) mezi dětmi zletilými a nezletilými. Ustanovení, která jako jedna z mála omezují zůstavitelovu svobodnou vůli, říkají, že nezletilý potomek má nárok na alespoň na ¾ a zletilý na ¼ podílu, který jim ze zákona náleží.

Smrt manžela = konec společného jmění manželů

A je tu ještě jeden aspekt, který ovlivní druhého manžela po smrti jeho protějšku. Konec společného jmění manželů. Zanikne-li tedy smrtí manželství, které dle zákona funguje na principu společného jmění (dá se zúžit, nikoli však úplně vyloučit), Dochází při okamžiku smrti k jeho zániku. Poté dochází k vypořádání, kdy se SJM rozděluje dle principu, že podíly manželů jsou stejné. Předmětem dědického řízení tak nebude polovina manžela, který přežil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *