Zahraničních pracovníků v ČR stále přibývá. Jaké jsou jejich mzdové podmínky

Situace na českém trhu práce je již několikátý rok stejná. Nízká nezaměstnanost, vysoký počet volných pracovních míst a velká poptávka tuzemských zaměstnavatelů po zahraniční pracovní síle, která by měla nedostatek pracovníků kompenzovat. Nejčastěji v České republice pracují zahraniční pracovníci z Ukrajiny, ve valné většině případů jsou potřeba v nejrůznějších průmyslových odvětvích. Jak je to se mzdami zahraničních pracovníků? Mají mzdové podmínky stejné jako čeští pracovníci?

Česká ekonomika stále v pozitivních číslech

 

I v roce 2019 se česká ekonomika udržela na přední příčce mezi ostatními evropskými státy, co se týče míry nezaměstnanosti. Ta byla v loňském roce 2,8 %. I letos bychom se nárůstu nezaměstnanosti bát neměli. Predikce hovoří o mírném zvýšení, i tak by míra nezaměstnanosti měla zůstat nízko, konkrétně okolo tří procent. Na tuzemských úřadech práce bylo v prosinci 2019 evidováno okolo 215 tisíc, lidí, což je nejlepší prosincová hodnota za čtyřiadvacet let, tedy od roku 1996. V rámci srovnání zemí Evropské unie jsme dokonce státem s nejnižší nezaměstnaností v celé Unii.

Zaměstnavatelé marně hledají zaměstnance. Cizinci jsou pro ně klíčoví.

 

Mírné zvýšení nezaměstnanosti jsme mohli zaznamenat koncem roku, kdy se zvýšila z 2,6 % na 2,9 %. Tento již tradiční jev však odborníci připisují sezónním výkyvům a menšímu počtu pracovních příležitostí v zemědělství, těžebním či stavebním průmyslu. Stále však platí, že nezaměstnanosti je rekordně nízká a to nenahrává do karet zaměstnavatelů, pro které je velice těžké hledat nové pracovníky v rámci tuzemského pracovního trhu. Stále více podniků musí přijímat také pracovníky z cizích zemí. Podle průzkumů jsou donuceni nabírat cizince také podniky, které v letech 2017, 2018 a 2019 tuto možnost nevyužívali a svá na svá místa nabírali pouze domácí pracovníky. Podle údajů, které poskytuje Český statistický úřad, tvoří až 12 % pracovníků na našem území pracovní síla ze zahraničí. Nejvíce pracovníků pochází již tradičně z Ukrajiny, kterých je tu přes 130 tisíc, dále pak v českých podnicích působí okolo 120 tisíc Slováků a přibližně 60 tisíc pracovníků z Vietnamu. Tato zmíněná trojice zemí dává dohromady 55 % všech cizinců, kteří mají na území České republiky povolený pobyt.

O práci v Česku mají zájem také obyvatelé východu Evropské unie

 

Dle statistik jsou v rámci zahraničních pracovníků hojně zastoupeni obyvatelé Ruské federace, ale také občané EU jako Poláci, Bulhaři a Rumuni. Je pravda, že pracovníci z tzv. třetích zemí (tedy nečlenských zemí EU) u nás v rámci cizinců s trvalým pobytem převažují. Pracovníci ze zemí EU jsou v Česku spíže v režimu přechodných pobytů, popřípadě využívají volný pohyb osob a pracovních sil, což je jeden z pilířů politiky Evropské unie. Jak již bylo řečeno zaměstnanci třetích zemí využívají zejména možnosti být v Česku v rámci trvalého pobytu, asi 40 % z nich pak využívá přechodného pobytu v ČR. V posledních letech zaznamenala Česká republika nárůst počtu cizinců z východní části Evropské unie, po kterých pro působení na našem trhu práce není vyžadováno speciální pracovní povolení jako u pracovníků z třetích zemí. Celkově v Česku působí okolo 200 tisíc pracovníků z EU. Podle Českého statistického úřadu dochází v rámci nárůstu počtu pracovníků z EU k nahrazení části pracovníků třetích zemí právě občany Evropské unie.

Většina zahraničních pracovníků působí v průmyslových odvětvích

 

Dle informací ministerstev práce a sociálních věcí a průmyslu a obchodu je celkový počet zahraničních pracovníků v Česku bezmála 660 tisíc. Valná většina, 570 tisíc, působí jako zaměstnanci. Zbylých 90 tisíc cizinců u nás působí jako živnostníci. Nejvýrazněji u nás roste zastoupení rumunských, bulharských a maďarských zaměstnanců. Typicky se jedná o osoby v produktivním věku v rozmezí 30 až 40 let. Pro třetinu zaměstnanců se našlo uplatnění v rámci průmyslu, dále působí přibližně 18 % cizinců ve velkoobchodu a 10 procent cizinců pracuje ve stavebnictví. Český statistický úřad svá data uvádí včetně zaměstnávání v rámci agentur.

Jsou rozdíly mezi výplatními páskami Čechů a cizinců?

 

Z údajů Českého statistického úřadu se také dozvíme odpovědi na otázky, zda u nás cizinci zastávají nízce odměňovaná pracovní místa, nebo zda u nás existuje platová diskriminace zahraničních pracovníků. Podle všeho nic nenasvědčuje, že by tomu tak v současnosti bylo. Pokud se bavíme o průměrných mzdách Českých zaměstnanců a zaměstnanců z ciziny v rámci dělnických pozic, docházíme z údajů ČSÚ k závěru, že mzdová úroveň je víceméně stejná. Někdy může nastat také situace, že cizinci vydělávají nepatrně více, což lze přičíst tomu, že zahraniční pracovníci jsou ochotni oproti Čechů trávit více času na pracovišti, popřípadě pracují častěji přesčas. Pokud budeme poměřovat mzdy v rámci kvalifikovaných pozic, opět nelze říct, že by cizinci byli méně odměňováni, ba naopak valná většina z nich dosáhne vyšších odměn než je průměrná mzda v Česku. Jako příklad lze uvést situaci v rámci informačních technologií, kde si cizinci mohou přijít i na 65 tisíc korun hrubé mzdy. Dalším oblíbeným mýtem je, že příliv zahraničních pracovníků negativně ovlivňuje vývoj platů a mezd v rámci celé ekonomiky. Ani to nelze, vzhledem k faktu, že už několikátý rok po sobě Česká republika navzdory přijímání zahraničních pracovníků zažívá rekordní růst mezd.