01_vrak

V regionu Blízkého a Středního východu dochází voda

Po celém Blízkém a Středním východě se množí scenérie rezavějících trajektů ležících bezvládně uprostřed planin, které byly ještě nedávno jezery. Typickým příkladem může být íránská Urmia, ještě dvě dekády nazpět se jednalo o největší jezero Středního východu a turistické centrum, kam mířily tisíce lidí, kteří živili místní hotely a restaurace. Jezero má nyní poloviční rozlohu a podle všeho zmizí brzo úplně. A takových je v oblasti mnoho. V některých částech světa zkrátka dochází voda, a dopady to bude mít obrovské.

Změna klimatu i špatné hospodaření

Synergický efekt globální klimatické změny a obecně špatného hospodaření s vodou bez použití moderních technologií celý proces urychluje a katastrofa je prakticky nevyhnutelná. Globální klimatická změna přináší sušší zimy a vlhčí léta. Bohužel, vlhčí znamená spíše extrémní srážky rezultující v povodně, nikoliv navýšení stavu vodu. Vyšší teploty navíc způsobí zvýšený odpar a celková bilance bude proto negativní.

Vyšší teploty (a zvyšující se počet obyvatel) budou také znamenat vyšší poptávku po potravinách, kterou zemědělství naplní jen pokud bude odčerpávat ještě více vody. Výsledný mix nemůže skončit happy-endem.

02_vrak

Foto: Pixabay

Katastrofální důsledky

Již nyní se v některých oblastech regionu konají kvůli nedostatku vody demonstrace, při kterých ve střetech s bezpečnostními silami umírají lidé, byť se tak děje mimo zájem západních sdělovacích prostředků. A to je teprve předzvěst opravdových problémů.

Podle mnohých studií se stane řada oblastí zcela neobyvatelnými, což nevyhnutelně přinese silné politické a sociální otřesy v podobě migračních vln či politického násilí. A může to zajít ještě dál.

Velké řeky jako Jordán, Eufrat, Tigris či Nil, se mohou stát (a občas se již stávají) ohniskem sporů hrozících přerůst v ozbrojené konflikty. Na příkladu Izraele (kterým protéká právě Jordán) je patrné také to, že země postižené problémy s nedostatkem vody, se s jejich dopady budou muset vypořádat často za cenu změn své ekonomiky. Např. Izrael již nyní omezuje vývoz pomerančů, coby jednoho ze svých nejvýznamnějších exportních artiklů, neboť v jejich podobě vyváží vodu, která je i pro něj vzácná.

Izrael má sice široce pojatý program odsolování, ten je ale závislý na energii, která není a v takovémto měřítku v nejbližší době ani nebude z obnovitelných zdrojů apod. Jedná se o začarovaný kruh, který v tuto chvíli nemá realistické řešení a je třeba počítat s tím, že bude gradovat. Jak moc, to si v tuto chvíli troufne odhadnout málokdo.

Náhledové foto: Pixabay

Peníze mě vždy fascinovaly. O své zkušenosti se s vámi rád podělím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *