01_komise2

Národní plán obnovy pod palbou kritiky

Pod názvem Národní plán obnovy se skrývá plán na využití přímých evropských dotací a zvýhodněných úvěrů určených pro restart a modernizaci evropské ekonomiky. Vzhledem k výši prostředků (jen v přímých dotacích se jedná téměř o 200 miliard euro), je to dokument zásadní důležitosti. Do konce dubna ho měly členské země předložit orgánům Evropské unie. Česká vláda si původně kladla za cíl být mezi prvními zeměmi, které začnou tyto prostředky čerpat. Nyní se z médií dozvídáme, že vláda nebyla schopna v tomto termínu odeslat plán splňující všechna kritéria. Česká republika není v tomto jediná, pozdní schválení plánu ale znamená kratší dobu na čerpání. To ale není to nejhorší. Tím je fakt, že se na plán ze všech stran snáší kritika vlastního obsahu.

Plán jako základní stavební kámen přerodu ekonomiky

V současné době již je nad slunce jasné, že globální ekonomiku nové éry budou definovat dvě základní hnací síly: digitalizace a snaha o udržitelnost. Hlásí se k nim prakticky všechny hlavní světové ekonomické velmoci včetně USA, Číny nebo Indie. A obě jsou také prioritami evropského plánu. To, jak státy v této transformaci uspějí, určí jejich postavení ve světě. I proto jsou investice v těchto oblastech naprosto zásadní a možnost čerpat v takové míře evropské prostředky je jedinečnou šancí tuto životně důležitou transformaci provést.

Z celkového balíku očekávaných 192 miliard je 80 miliard určeno pro investice do ochrany životního prostředí, 41 miliard do školství a trhu práce, 28,5 miliardy pootm půjde do digitalizace.

02_komise2

Foto: Pixabay

České plány

Na kritice české Plánu národní obnovy se vzácně shodnou i jinak nesmiřitelné komunity a organizace, např. zástupci zaměstnavatelů s odbory. Ani s jednou stranou totiž vláda plán nekonzultovala. V mnoha zemích včetně sousedního Slovenska přitom probíhala k tvorbě plánu široká veřejná debata. Předmětem kritiky je ale i řada jiných věcí.

Např. ty části plánu, které souvisí s investicemi do krajiny, zalesňováním apod., nejsou podle ekologických organizací vůbec vytvořeny v souladu s aktuální úrovní odborných znalostí. Mnoho z nich proto ve skutečnosti vůbec nesplňuje požadavky na 100 % dotace, přesto, že jsou do plánu takto zařazeny. Je proto třeba  příslušné kapitoly přepracovat.

Nejen opozice vyčítá vládě, že plán nemá jasnou strategii, nelze z něj poznat, kterým směrem by se měla země vyvíjet a jakou jí chceme v budoucnu mít. V plánu se až příliš často objevují pouze obecné formulace bez konkrétní náplně. Plán prakticky vůbec nepočítá s podporou vodíkové mobility, která je však v současné době hodně zmiňovanou alternativou, nejsou zde zmíněny ani plány recyklace většiny průmyslových materiálů, tedy základní podmínky cirkulární ekonomiky.

Ať již se na to díváme z jakéhokoliv pohledu, fakt, že základní plán, který má položit základy transformované ekonomiky je předmětem takovýchto sporů a problémů je téma k hlubokému zamyšlení.

Zdroj informací: https://www.lidovky.cz/byznys/miliardove-dotace-z-bruselu-nabiraji-zpozdeni-vlada-zatim-neposlala-navrh-narodniho-planu-obnovy.A210428_163237_ln_ekonomika_rkj

Náhledové foto: Pixabay

Peníze mě vždy fascinovaly. O své zkušenosti se s vámi rád podělím.

1 komentář

  1. Martin Vaněk Odpovědět

    Především to není žádný „plán obnovy“, ale naopak plán dalšího zotročování států skrze bankovní terorismus, tentokráte pod vlajkou EU. Marshallův plán také nebyl nic jiného, než-li jiná forma otroctví s cílem vydírat Německo, a mít ho pod kontrolou. Bohužel zotročené banánistány jako ČR nemají moc na výběr – buďto budou bržet basu, nebo se o jejich blaho postarají majdany a arabská jara… 🙁

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *