Kůrovec

Jaký vliv na lesnictví bude mít kůrovec?

Kůrovcová kalamita, která nemá obdoby a kterou nezažíváme jen u nás, nýbrž je realitou v celé střední Evropě, může změnit budoucnost lesnictví a navazujícího lesnicko-dřevařského sektoru. Stejně tak má tato kalamita potenciál změnit fungování naší krajiny a lesů. My se dnes podíváme na to, jaké důsledky tato situace na budoucnost lesnictví u nás může mít.

Aktuální situaci řešila konference FOREST´S FUTURE

Právě těmto lesnickým výzvám se na sklonku března věnovala online konference Forest´s Future. Jejím tématem byly důsledky kůrovcové kalamity na budoucnost lesnictví ve střední Evropě. Tuto akci pořádal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Konference se účastnilo asi 170 zástupců z různých institucí či univerzit. Celkem se zde (alespoň v online prostoru) setkali zástupci z 29 zemí.

Ve střední Evropě kalamita od roku 2015

Státy střední Evropy zasáhla kůrovcová kalamita v roce 2015 a trvá až do této doby. Začala zejména jako důsledek extrémně vysokých teplot v létě a enormního sucha. Právě v tom se nynější kalamita liší od těch minulých. Předchozí totiž nejčastěji začínaly kvůli včas nezpracovaným větrnými či sněhovým polomům. Nebylo to však jen počasí a sucho, které za start kalamity v roce 2015 mohli. Byly to i problémy z oblasti lesnictví. Například nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, pasivita některých vlastníků lesů nebo rozdrobenost vlastnické struktury lesů. Stejně tak jde o problém nepružného systému zadávání veřejných zakázek či nedostatečná asanace dříví, které bylo napadeno kůrovcem.

Vliv na budoucnost lesnictví

Jaký vliv na lesnictví tedy kůrovcová kalamita má? V dnešní době platí, že ekonomická udržitelnost lesního hospodářství je závislá na státní podpoře. Ta v Česku dělala za rok 2019 více než 5 miliard korun. Právě tato podpora a udržitelnost lesnictví pak pomáhá naplňovat funkci lesů nejen pro ekonomiku, ale zejména pro společnost. V Rakousku se prostřednictvím adresované státní podpory daří také ovlivňovat druhovou strukturu nově zakládaných lesů. Ještě před necelými deseti roky byl smrk považován za dřevinu, která je z ekonomického hlediska velmi výnosná. Dokonce více než buk nebo dub. To však nyní kvůli výkyvům počasí a zejména kvůli škůdcům typu kůrovec neplatí. Při kalkulaci výhodnosti smrku totiž připočítáváme právě tato rizika. Stejně tak kůrovcová kalamita změnila v očích společnosti názor na lesnictví a vlastníky lesů, kteří jsou v daleko nižší míře hodnoceni pozitivně. Pro řešení kalamity je tedy nejdůležitější konsenzuální řešení, zapojení společnosti a využití státní podpory.

 

Zdroj: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Náhledové foto: Pixabay

Peníze mě vždy zajímaly, nyní o nich mohu psát. Rád vám mnohé prozradím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *