Rohlíky

Jak se šetří na rohlíku: Z pěti ingrediencí už dávno není

Víte, jaké ingredience by se měly používat při výrobě klasického rohlíku? Je jich pouze 5. Konkrétně se jedná o mouku, vodu, sůl, droždí a olej. Zdánlivě jednoduchá receptura už ale dnes v žádném případě není na denním pořádku. Tedy alespoň u většiny pekařství. Používají se nejrůznější regulátory kyselosti, enzymy, emulgátory a další látky, kterých bývá klidně i kolem 30. Proč tomu tak je? Dá se i dnes sehnat rohlík, který nebude pouze chemickou sloučeninou? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujících řádcích.

Zavděčit se mase

Přesně tak. Do rohlíků jsou záměrně zmiňované látky přidávány z toho důvodu, aby chutnaly co největšímu množství lidí. Samozřejmě díky nim má rohlík také unifikovaný vzhled, na který je spousta zákazníků zvyklá. V neposlední řadě napomáhají přidané látky i k tomu, aby se s těstem samotným pekařům daleko lépe pracovalo. Za vším také stojí požadavky prodejců na minimální cenu a maximální trvanlivost. Naše prababičky si přitom bez větších problémů vystačily se zmiňovanými základními 5 surovinami…

Rohlíky

Složení se mění několikrát ročně

Pekaři samotné přidané látky neřeší. Starají se o to firmy, které pečivo vyrábějí. Zástupci některých z nich jezdí přímo na pole zjišťovat kvalitu obilí pro sklizeň. Až podle aktuálního charakteru sklizně následně stanovují, jaké látky se budou do směsi přidávat. Občas se přesto může stát, že některé přidané látky půjdou proti sobě. Typická je kyselina askorbová zlepšující kynutí a cystein, jež naopak oslabuje strukturu samotného těsta.

Lze se ještě setkat s tradičními rohlíky?

Jasně, ale zřejmě jen v případě malých pekařství, která mají odbyt a vědí, že se jimi vyrobené zboží prodá. Upřímně, dnes existuje spousta lidí, kteří dbají spíše na to, co je v dané potravině než na její dokonalý vzhled.

Peníze mě fascinují a zajímají. Něco o nich vím a rád se s vámi o vše podělím.

64 komentářů

  1. Dalibor Michek Odpovědět

    Pane Štěpáne, říká Vám něco pojem shoda podmětu s přísudkem? Je probírán už v základní škole.
    Asi jste chyběl. Neměl byste raději péct rohlíky než psát, jestliže neovládáte řeč?

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Hezký večer,
      když už, tak shoda přísudku s podmětem. Jinak se rád nechám poučit, budete-li schopen nějakou konkrétní chybu najít…

      1. Jana Odpovědět

        A jéje, zase jeden pouze knižní inteligent, navíc velmi pyšný. Myslím, že vy se nehodíte zatím ani ani to pečení rohlíků. Ony nejsou k jídlu ani od “ mistrů pekařů “ Natož od někoho podobného vašemu charakteru.

        1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

          Hezký den,
          soudit charakter člověka online je hodně odvážné.
          Z jakého důvodu máte pocit, že jsem pyšný a mám zkažený charakter?
          Díky za info

          1. JS

            Nevím, zda máte zkažený charakter, o tom zde ani nikdo nehovořil. Ale hlavně Vám chybí pokora. No, a taky tu gramatiku trošku dopilovat …

          2. Radek Štěpán Autor příspěvku

            Ok, stále nevím, z čeho tak soudíte. Přesto díky, mějte se!

          3. jaja

            Ahoj Radku.Prosím nešlo by to napsat suroviny a bez té klasiky,dnešní rohlíky jsou malá pohroma u nás bohužel i v malých pekárnách,druhej den se nedají jíst.A netýká se to jen rohlíku ,včera jsem si koupila loupák ,v Bile a dnes jsem si připadala jak králík .a řeší se tu rohlíky a ne gramatika Vážení.Gramatika se nejí

    2. Martina Odpovědět

      Snad me Dalibor Michek, ministr gramatiky, nesplynuje. Pouzivam totiz qwerty klavesnici takze to bude bez hacku a carek. Nevim jak moc velkou roli hraje trvanlivost u pekarskeho vyrobku, vzhledem k tomu, ze vetsina supermarketu maji dnes pekarnu primo v obchode, cili cesta rohliku k zakaznikovi je velmi kratka. Spis jde o to, ze dnes nabidka vyrazne prevysuje poptavku a tak rohlik sedi na regalu dele, jen proto aby lide meli dobry pocit z pretekajicich regalu…..jde tu hlavne v prvni rade o penize, kdy jak podnik tak zakaznik chce co nejvice usetrit no a ta kvalita tomu pak odpovida….

      1. Drak Odpovědět

        V marketech jen „pečou“ zmražený ksindl z Francie, přechovávaný i několik let v mrazácích,
        mimochodem největší je u Prahy, a Vy si pak pochutnáte na čerstvém pečivu. Ňam.

          1. Martinsson

            Nebudete zde obhajovat gumove cosi co se v Globusu nazyva rohlik? I Globus pekarna je ostudna.

      2. Martinsson Odpovědět

        No nevim ktery market ma pekarnu … Ale rozpekarnu zmrazenych hnusu najdete vsude. Kdy jste naposledy na ulici ucitila pekarenske auto? Ja pred 12ti lety … A to mi prijde smutne.

      1. publius scipio Odpovědět

        Zkuste příště česky „byste“ místo „by jste“. Takový výraz používají absolventi zvláštní školy, když chtějí být za vzdělance.

    3. Vendula Dvořáková Odpovědět

      Shoda podmětu s přísudkem je skutečně probírána na základní škole. Můžete prosím specifikovat, které „i“ nebo „y“ se Vám nezdálo?

  2. Hellus Jan Odpovědět

    Takže článek úplně o hov.. , nevím, z jakých 5-ti surovin byl původně..( i když asi tuším) a z dnešního složení nevím nic. Fakt dík..no hlavně když se kliká…( Na vás už fakt nikdy )

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Hezký večer,
      je to hned v úvodu: Konkrétně se jedná o mouku, vodu, sůl, droždí a olej.

      1. Karel Odpovědět

        Zdravím Radku musím trochu oponovat peču rohlíky a jiné pečivo cca 25let. Nikdy se nedělali jenom mouka ,voda,sůl,droždí ,olej. Je potřeba přidat i zlepšující přípravek většinou tak 1% (něco jako prášek do pečiva co se doma používá běžně) aby rohlík byl nadýchaný. Dává se tam taky cukr. Zkuste upéct rohlík z vámi uvedených surovin a věřte,že to nikdo jíst nebude.Jinak souhlasím ,že v supermarketech prodávají rozpékané hnusy zamražené někdy několik desítek let.

  3. Roman Tyčka Odpovědět

    maximální trvanlivost, dokonalý vzhled ? … 😀 😀 o jakém rohlíku se to tu bavíme? Současný rohlík který můžeme potkat nejčastěji, má k tomuto daleko, jako šikmá věž v Pice má daleko k pizze. Rohlík v minulém tisíciletí bývala úžasná voňavá věc, která byla dokonalá! Ne ta současná mlsotka v supermarketu. Bývalo to pečivo, na kterém bylo mj. vidět jak bylo těsto navíjeno, a ten růžek který vyšel na střed rohlíku se často odchlipoval a byl obzvláště propečený. Hravé dítko mohlo bez námahy studovat jak je rohlík navinutý a pomalu jej při jídle rozmotávat a užívat si tu božskou lahodnou chuť. To byl dokonalý a proti současné imitaci i trvanlivý rohlík!

  4. Laura Odpovědět

    Hellus Jan: Eh, tedy… V článku chybu nevidím, dokonce ani když se zaměřím na Vámi upozorňovanou shodu podmětu s přísudkem. Avšak ve Vašem psaném projevu pravopisnou chybu máte 🙂 Znáte to úsloví o tom zametání před prahy.

    Rohlíky ze zmiňovaných pěti surovin podle receptu jsem se péct pokusila, byly dobré, ale usoudila jsem, že je to příliš pracné a cenově to vyjde hůř než ze supermarketu. Naštěstí máme ale kousek od domova malé pekařství s nejlepšími houskami a rohlíky široko daleko 🙂

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Hezký den,
      vy byste chtěl na svém webu vulgarity? U většiny webů diskuze není. Já ji mám a 99 % příspěvků do ní jde. O cenzuře bych tedy vůbec nepsal…

  5. Sulla Odpovědět

    Hele chlape, fakt si nenapsal článek v duchu nadpisu. Např. kde v článku je řeč o šetření na surovinách?

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Děkuji za názor. Šetří se právě přidáváním různých podpůrných látek. Na surovinách určitě taky, ale tomu jsem se nevěnoval, to máte pravdu.

  6. Milada Salova Odpovědět

    Dobry večer,

    já tedy jednu chybičku vidím, a to ve větě „…případě malých pekařství, která mají odbyt a ví, ….“. Sloveso vědět by mělo být ve tvaru vědí. Jinak se mi článek o rohlíku moc libí. Děkuji vám

      1. Beaver Odpovědět

        Upřímně řečeno, tvar „vědí“ je úlitba jazykovědců pražákům a novinářům, patrně placeným od znaku 🙂 … stejně jako třeba výraz „musejí“ … Lidé musejí obcházet … netrhá vám to uši?

        1. Jarda Odpovědět

          Množné číslo ve třetí osobě je vědí, jednotné je ví- vidíme, že to nevíte. Tvar musejí nám netrhá uši, je naprosto v pořádku.

        2. jp Odpovědět

          Naopak, mně trhá uši, když slyším takové negramoty. Není to žádná úlitba. Je to zcela normální, přirozený způsob časování sloves, aby se rozlišilo jednotné a množné číslo.

        3. Mojmír Odpovědět

          Já su Brňák a vím, že když někde řeknu musijó, tak pokud chci mluvit spisovnou češtinou, musím říci musejí.

  7. Radek Mikula Odpovědět

    Dobré ráno,

    připomněl bych vepřové sádlo. Jako vegan se ho nemůžu nabažit, takže jsem rohlíky přestal kupovat.

    Doporučíte nějakou pražskou prodejnu rohlíků z pěti složek?

      1. RM Odpovědět

        Vitariánství je výživový směr založený na přijímání výhradně tepelně neupravených potravin rostlinného původu.

        Za vitariána bych se, nejsa jím, nikdy neprohlašoval.

  8. Michal Odpovědět

    Nejíst nic z mouky, a vyhnout se cukru. To je to nejlepší, co člověka může v životě potkat…

    1. Karel Odpovědět

      Nemelte o cukru, ale cukrech (ergo sacharidech). A ty jsou v lecčems, víte proč ? Sacharidy „živí“ mozek, dneska to ale mnohdy vypadá, že lidi cukr nepožívají …

  9. Jiří Odpovědět

    Asi neumím počítat, ale přídavné látky jsou několikanásobně dražší, než základní suroviny, takže nevím, na čem pekař ušetří. A druhá poznámka, zkusili jste si pochutnat na rohlíku z vašich pěti surovin tři hodiny po upečení? Je to tuhé a v podstatě se to nedá jíst. Stejné, jako když někdo tvrdí, že si dělá doma chleba a celý týden má křupavou kůrku:)

    1. skarletka Odpovědět

      Když chci dobrý rohlík, udělám si ho doma. A každý pekař ví, že tohle pečivo se má jíst čerstvé, viz např.Francie, Norsko apod. Tam se toto pečivo, bagety apod. prodávají jen po určitou dobu, pak se slevnují. U chleba záleží na zpracování a pečení ,na peci apod. V troubě dobrý chleba neupečete.

      1. Jarda Odpovědět

        U chleba záleží zejména na použití množství kvasu, který chléb nejen přirozeně zakyselí, ale i ochrání. Správné zapečení a samotná délka pečení pak dílo dokončí.
        Nesouhlasím s tvrzením, že v troubě nelze upéct dobrý chléb. Samozřejmě, že lze, jen je třeba vědět, jak na to.
        Pár rad k vyzkoušení:
        Chléb je nutné správně ZAPÉCT, aby se utvořila kůrka a uzavřela střídku. Zpravidla je zapečení praktikováno při vysokých teplotách po krátkou dobu a aby chléb „vyběhnul“ nahoru, je potřeba dostatek tepla i zespod, takže si mřížku dejte v troubě co nejníž tak, aby se pod ní ještě vešel kastrolek s vařící vodou (viz níže).
        Druhým faktorem zapečení je pára, která chrání kůrku chleba.
        V troubě si můžete pomoci tak, že ji řádně předehřejete společně s plechem, na kterém budete péct, tzn. zapnout troubu na 250°C (klidně 20 minut před samotným pečením) a nechat naakumulovat teplo. Vytáhněte horký plech, ložnou plochu lehce zaprašte chlebovou moukou a vyklopte na zaprášené místo chléb. V rychlosti případně ozdobet (např. karbováním nebo řezem) a strčte zpět do trouby (nevětrat, udělat svižně).
        Na dno trouby si dejte spolu s chlebem kastrol s vařící vodou a nechte na oněch 250°C zapékat 7-10 minut (podle toho, jak silnou chcete kůrku mít) s tím, že cca v polovině zapékání vyjměte z trouby kastrol s vodou. Po zapečení si stáhněte troubu na 220°C a otevřete cca na půl minuty dvířka trouby. Tak se vám vnitřek vyvětrá a zároveň si vypustíte zbytek nahromaděné páry. Pečte další 20 minut a potom stáhněte troubu na 180°C a nechte ještě +/- dalších 20 minut dopéct (podle barvy kůrky).
        Chléb, který po upečení vytáhnete z trouby a ještě za tepla sundejte z plechu a položte na nějakou kuchyňskou mřížku, aby se zespod nezapařil.
        Nechte řádně vydechnout alespoň 2 hodiny a pak zabalte do čisté utěrky. Hlavně nezavírat do sáčků!
        Toto pečení je vhodné pro chleby +/- 800g. Při pečení těžších chlebů prodlužte dopékací teplotu i na 30 minut, u menších chlebů zkraťte jak zapékání, tak dopékání – půlkilový chléb např. 7+15+15.

        1. helena Tesařová Odpovědět

          To nemá chybu! Víte o čem píšete! Takto si peču chléb již léta doma a rozdávám sousedům ke vší spokojenosti i mé rodiny.Někdy mám problém s moukou,ne vždy trefím tu správnou kvalitu, ale je to o zkušenosti. Co se týká rohlíků a dalšího podobného pečiva z „marketů“, to raději mlčím. Nejedla jsem dobré pečivo tohoto typu od r.1972 a přechodně 1rok v r.2000 od soukromníka. Je zajímavé, že se k nám do Žďáru n/S. dováží tzv domácí chléb, ale rohlíky či housky nikoliv.

  10. Daniela Odpovědět

    Proti článku jako takovému nemám co vytknout. Ale úplně nechápu tu část věty „sehnat rohlík, který nebude pouhou chemickou sloučeninou…“ pečivo je založeno na chemických reakcích.

  11. Jarda Odpovědět

    Dobrý den,
    není dobře česky rozumět větě:“Typická je kyselina askorbová zlepšující kynutí a cystein, jež naopak oslabuje strukturu samotného těsta.“
    Pokud jsme u jednotného čísla, pak má být „jenž“.
    Ale to nemusí vi(ě)dět každý

  12. František Odpovědět

    Dobrý den.
    Pamatuji dobu, kdy se v pacovské pekárně dělaly rohlíky ručně, krásně zatočené, voňavé a velmi dobré. Nevím, z kolika ingrediencí to bylo, ale muselo tam být něco jinak, protože ten rohlík jinak voněl a hlavně chutnal.
    V té době šoféři ranních linkových autobusů zastavili u pekárny, a do Prahy na Florenc vezli celou přepravku rohlíků a každý den a proč? Protože rohlíky byly jiné a dobré.

  13. Kamil Kočí Odpovědět

    Tenhle článek je opravdu mizérie. Informační hodnota nula. Pouze prolezlé reklamami. Tomuhle se na síti říká „clickbajt“. Autor by měl opravdu uvažovat, zda nejít třeba do té pekárny do skladu. Pochybuji že v nějaké vůbec kdy byl.

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Děkuji za reakci, za clickbajt považuji poněkud jiné texty. Možná vás překvapí, že v mládí jsem jak v pekárně, tak i ve skladu pracoval.
      Mějte se hezky.

  14. Libor Odpovědět

    Není mně jasné tohle : “ Pekaři samotné přidané látky neřeší. Starají se o to firmy, které pečivo vyrábějí.“ Ktéré firmy pečivo vyrábějí ? Já jsem až do teď myslel, že jsou to pekaři.

  15. Jarda Odpovědět

    Dobrý den, článek je napsán výstižně, až na několik zásadních chyb….
    Rozhodně není třeba mást čtenáře jakýmsi restro složením s obsahem oleje. V původních recepturách, i v těch za soudruha, narazíte zejména na sádlo, později na margarín, který až pak nahradil rostlinný olej. Důvody těchto změn jsou samozřejmě ekonomické, protože podíl tuku v běžném pečivu není nezanedbatelný a měl by se pohybovat v rozmezí od 5 do 9 % na mouku (ovlivňuje mnoho faktorů, které není třeba blíže specifikovat). Použití; podotýkám ne nekvalitního; oleje, který je ze zmíněných tuků zcela jistě nejlevnější zajistí, že si mohou spotřebitelé koupit toto pečivo v supermarketech za 2 Kč (i méně). V případě, že by pekař použil sádlo, které je nejen o 50% dražší než olej, ale navíc jsou sezónní problémy s jeho dostupností, cena rohlíku by se pak mohla pohybovat klidně okolo 3 korun za kus (i více). To by zákazník možná ještě „zkousnul“.
    Druhým zmíněným problémem jsou podle vás přídatné látky. Ty ovšem ale nepodporují kynutí, ale zejména vhodným použitím stabilizují mouky. O moukách a jejich charakteru bych vám tu mohl napsat stránkové elaboráty, jsou ale dostupné nejen na internetu, ale i v knižní podobě formou učebnic pro střední pekařské školy. Důležité je jen vědět, že je obilí v našich klimatických podmínkách nestálé a každý rok se sklidí v různé kvalitě. Každá mouka má pak své využití, kdy se např. slabé mouky hodí zejména pro oplatkáře a sušenkáře a silná mouka naopak právě pro pekaře. Pokud jsou ale po sklizni na trhu mouky výhradně slabé, tzn. se slabým lepkem, sušenkáři si mnou ruce, ale pakař musí tvořit doslova zázraky, aby z takové mouky mohl něco vyrobit. Tomuto problému zabraňuje právě kyselina L-askorbová (extrakt z hroznového cukru), kterou mlynáři podle síly lepku přidávají do mouky pro pekaře kynutých těst tak, aby měli mouky rok co rok přibližně stejné. Z jakého důvodu bych chtěl mít v mouce přidaný L-cystein, když je cystein přirozenou součástí mouky (ve slupce zrna), mi není moc jasné, ale třeba mám mezery ve vzdělání či praxi, tak se nechám rád poučit.

  16. Vendys Odpovědět

    Vždyť to pečivo se nedá jíst už od porevolučních dob. Všichni to vidimě už leta letoucí jak všude przněj ingredience jen aby se vydělalo víc a víc. To bohužel není jenom v jídle všeobecně. Jen ve vládě nějaký inteligent po třiceti letech přišel na to, že je dvojí kvalita. To už víme od revoluce. Krom toho, když si koupíte v supermarketu třeba kaiserku, tak všechno tohle pečivo je původně zmrazený polotovar, který se poté hodí do trouby. Poté nám supermarkety mažou med kolem úst, že mají svojí pekárnu a že pečivo vyrábějí sami. To se fakt musíte smát……to fakt nechcete……

    1. Véna Odpovědět

      Vždyť to pečivo se nedá jíst už od porevolučních dob.
      Až od porevolučních??
      A pamatujete rohlíky „nedělňáky“? Ty se u nás prodávali v sobotu a jejich předností mělo býti to že je bylo lze ukousat i v neděli ke snídani.

      Jinak v porevoluční době, kdy vzniklo mnoho malých soukromých výroben ať už pekařství, uzenářství cukrárny a podobně, kde se držely původní, mnohdy rodinné prvorepublikové receptury, měl zákazník možnost ochutnat skutečnou kvalitu.
      Až později, s nástupem suprermarketů, které tlačí výrobce do co nejnižších cen i zacenu nekvality, si zákazníci sami vybrali co si vlastně přejí.
      Nikoiliv párky z masa od malého soukromníčka, neb ten „zloděj“ za ně chtěl 70-80kč/kg!
      V marketu je mají za 39,90! Mámo vem jichrovnou 2 kila!
      No a mnoho malovýrobcům, hlavně v menších městech nezbylo než buď se přizpůsobit a též výrobky ve jménu nízké ceny šidit, nebo zaniknout.

    2. Jarka Odpovědět

      Jsem již opravdu stará. Jsem ráda, že přišla revoluce, jelikož minulý režim mě velice omezoval, ale co se týče potravin vyráběných v této době, to je hnus. Sama si občas upeču svoje pečivo i chléb a vydrží mně podstatně déle. Dnešní matky na takové věci nemají čas a proto lituji dnešní mladé lidi a děti, kteří nemají babičky, které by jim něco upekly, aby viděli ten rozdíl. Dnešní rychlopekárny hnus, předražené a nechutné.

  17. františek Odpovědět

    Supermarkety kromě globusu mají velké ho….. a ne pekárnu, pečou Babišův zamrazený sajrajt z Profrostu v Prostějově

  18. KH Odpovědět

    Nevím, jak dosáhnout toho, aby rohlík nebyl chemickou sloučeninou…
    Chemická sloučenina je totiž například zmiňovaná voda. Mouka nebo olej jsou směsi chemických sloučenin. Droždí je směs mikroorganismů, které samy o sobě jsou směsí chemických sloučenin, stejně jako i člověk. Tenhle strach z „chemických sloučenin“ je směšný, a jeho vyvolávání je hloupé.
    Asi se autor snažil naznačit, že rohlík by neměl být doplňován zbytečně velkými množstvími látek upravujících chuť a konzistenci. Pokud bude spotřebitel ochoten zaplatit tolik, aby rohlíky neprodané během 2 hodin po upečení mohly být vyhozeny, nebo se smíří s tím, že někdy rohlíky budou vyprodané, tak to samozřejmě možné bude. Francouzské bagety (míněno ve Francii) od pekaře jsou druhý den úplně tvrdé, takže se kupují každé ráno a obvykle snědí před obědem. A když přijdete k pekaři pozdě, tak zkrátka nejsou. Francouzi to akceptují, a tak mají bagety s minimem upravujících látek.
    Takže, spotřebitelé, rozhodněte se co chcete, a to budete mít. Jako ostatně u všeho.

  19. Fikus Odpovědět

    Zavděčit se mase. Jako kdyby češi vyžadovali šizené potraviny. Ono to funguje spíš opačně. Řetězce chtějí mít vyšší marži tak postupně do pečiva cpou náhražky přičemž zachovávají cenu aby zvyšovali svou marži. Takže je to normální šizení potravin.

  20. 0703 Odpovědět

    Bože můj to jsou kydy, napadat autora kvůli ničemu a o to co jde přehlížet. Prostě češi. Potom se má něco s tímto materiálem změnit k lepšímu, od 89 pořád horší a horší. Za chvilku budou míchat do rohlíků odpad z chemičky, ale čechům to nevadí budou se navážet do autora, místo aby byli rádi, že někdo konečně našel odvahu napsat jak se věci mají, možná mu bude hrozit i nějaká sankce, tak si na něm schladíme žáhu, místo na těch kdo toto dělá. Podobné je to v Čr se vším dováží se sem odpad , který by si jinde netroufli nabídnout jelikož by museli platit za likvidaci, tak v čr se to zdůvodní místní chutí Češi jsou ve světě odpadožrouti. Jinak by vás mohlo zajímat, že dobré vepřové se vyveze do německa , musí být živé kusy, to si skopčáci hlídají, že na porážku, ano porazí se tam, ale pro němce a k nám se doveze vepřové z číny, maso samá šlacha a kdoví v jaké skutečné kvalitě. Tak dobrou chuť.

    1. Josef Odpovědět

      Zpět do ZDŠ a šprtat češtinu, nebo vrátit školné. Naučit se, že slovo Češi se píše s velkým Č !!!! Platí i pro Němce s velkým N !!!

  21. Blanka Faltýnková Odpovědět

    Chci se zastat těch, kteří zde kritizují znalost češtiny autora článku. Nevím, jestli studoval novinařinu nebo je jen prostý amatér, což by více odpovídalo obsahu i formě článku o tom, co už dávno o rohlících víme. Mně kolikrát gramatické a stylistické chyby v textech praští do oka nebo si musím ten text přečíst i víckrát po sobě, abych vůbec pochopila, co tím autor chtěl říci. Ti, co píší, že článek není o češtině, by si měli uvědomit, že je napsán v češtině a jestliže jim to nevadí, jsou s tímto jazykem na stejné nebo nižší úrovni. O tom, jak se šetří na rohlíku i houskách spíše vypovídá jejich nižšší váha a absence ručního vinutí nebo pletení těsta. Též se může šetřit na druhu použitého oleje, o čemž není v textu zmínka. Záleží při pečení jakéhokoliv pečiva také na kvalitě mouky, která je bohužel už 30 let tristní, protože se při skladování obilí před mletím nedodržuje obvyklá doba, po kterou má obilí ležet, než se semele. Prostě těch faktorů, které ovlivňují výsledný produkt, je více než jen přídatné látky.

  22. Petr Odpovědět

    Mám pro Vás recept na domácí rohlíky. Vyzkoušejte a myslím,že už si žádný rohlík nekoupíte!
    1 kg hl.mouky
    1/2 litru teplé vody
    100g sádla
    kostka droždí
    20g soli
    10g cukr písek
    Udělat kvásek zalitý teplou vodou.Poté přidat ostatní suroviny.Pořádně propracovat.Nechat 30 minut kynout.Po vykynutí udělat rohlíky cca 75g těsta jeden rohlík.Nechat opět kynout.Cca 15-20 minut.Potom potřít vodou a posypat podle chuti.Kmín,sůl,mák apod.Péct při 200-220 stupňů cca 10-12 minut.Podle trouby.Dobrou chuť.Tento recept mám z Youtube.Od Warlocorn.Má spoustu zajímavých receptů.

  23. Jarda Odpovědět

    O pekařský obor a potravinářství se celkem zajímám, a to jak z odborného hlediska, tak jako spotřebitel, a po přečtení Vašeho článku jsem vycítil, jak pravil Saturnin, že je potřeba uvést pár faktů na pravou míru.
    Ano, základních ingrediencí pro výrobu rohlíku je pět, konkrétně se jedná o mouku, vodu, sůl, droždí a olej nebo sádlo. Pravdou je i fakt, že v oficiálním složení může uvedeno být i kolem 30 látek. Autor ale už čtenářům nevysvětlil, že to množství látek je uvedeno kvůli legislativě a uvedeny musí být i látky, které jsou ve výrobku pouze ve stopovém množství (mohou být například přirozenou součástí pšenice), dokonce nelze vynechat ani látky, které se v procesu pečení při teplotách nad 200 stupňů zcela vypečou. Tak dojdeme k číslu třicet.
    Autor zcela pomíjí fakt, že žijeme v moderní době, která umožňuje v případě sklizně méně kvalitního obilí jeho kvalitu pro pekařské účely upravit, aby spotřebitelé našli na pultu vždy výrobek se stabilní chutí a stejným vzhledem. To, pane autore, spotřebitelé vyžadují, a pekaři jim vycházejí vstříc. Článek to však prezentuje jako cosi nekalého. Výrobci zlepšovacích přípravků, jejichž obsah v zmiňovaném rohlíku je minimální, jsou, stejně jako pekaři, pod přísným dohledem dozorových orgánů a nikdy by si nedovolili škodlivou chemii použít. Hysterie a obavy nejsou na místě.
    Nazvat rohlík chemickou sloučeninou je už tradiční bulvární klišé, velice hloupé, protože samotná voda je chemickou sloučeninou (H2O), stejným klišé je strašení éčky. Třeba dusitan sodný (E325) svým názvem budí hrůzu, ale je obsažen v každém rajčeti, které vám roste na zahrádce. Mimochodem, v rajčeti je éček celkem šestnáct! A jíme je rádi. Kyselinu L-askorbovou bychom určitě laicky označili za podezřelou chemii, ale je to jinými slovy vitamin C (v éčkové struktuře E300), který dobrovolně a rádi zobeme, abychom byli zdraví. E101 je vitamin B, E160 karoten… V diskuzích pod poplašnými články, podobnými jako je tento, diskutéři často házejí špínu na české pekaře. Ale když se zeptáte Čecha žijícího dlouhodobě v cizině, co mu nejvíce chybí, odpověď je většinou ČESKÝ CHLÉB a ČESKÝ ROHLÍK. Trochu rozpor.
    Važme si českých pekařů, dělají dobré a těžké řemeslo.

  24. Tomša Odpovědět

    Neměl byste nědko recept na ty dobré, tukové? Ať jsem zkoušel, co chtěl, nikdy to nebylo ono 🙁 A přitom chleba umít

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *