Právo

Dědická smlouva? Jistější než závěť

Dnes se podíváme na tento právní institut, který slouží jako pořízení mortis causa, tedy pro případ smrti. Používá se vedle či místo závěti. Proč je pro pozůstalé i zůstavitele dobrá? A proč je jistější než obyčejná závěť? Na to vše se zaměříme. Pojďme na to!

Obnovil ji nový občanský zákoník

Dědická smlouva byla do našeho právního prostoru opět přinesena novým občanským zákoníkem, který nabyl účinnosti roku 2014, platný byl již o dva roky dříve. Před tím existovala dědická smlouva v občanském zákoníku do roku 1950. Rekodifikace soukromého práva v padesátých a šedesátých letech však institut zcela vymazaly. Dnes máte mnoho možností, jak si ohlídat, co se stane s vaším majetkem po smrti. Jedním z nástrojů je právě typ této smlouvy. Dědická smlouva je nejvyšší v hierarchii ostatní instrumentů. Stojí nad závětí i nad děděním ze zákona. O platnou dědickou smlouvu však půjde jen, pokud je uzavřena jako veřejná listina. Musí být tedy vyhotoven notářský zápis.

Bez překvapení

Další výhodou dědické smlouvy je fakt, že na rozdíl od závěti, která je jednostranným právním jednáním, jde o dohodu mezi dvěma stranami. Jde tedy vlastně o standardní smlouvu. Strany se dohodnou, že zůstavitel povolá dědice a určuje mu podíl ze své pozůstalosti. Do smrti vás tedy, jako dědice, nemusí nic překvapit. O odstoupení musíte vědět a v průběhu času zůstavitele smlouva ničím nezavazuje vzhledem k nakládání s majetkem. Zvláštní typ této dědické smlouvy je také dědická smlouva uzavřená mezi manžely. Lze takovou formu sjednat i mezi registrovanými partnery.

Nesmíte „rozdat“ všechno

Jedním z nedostatků této dědické smlouvy je ale fakt, že všechen svůj majetek nelze zahrnout do jedné či více dědických smluv. Vždy totiž musí zbýt ¼ pozůstalosti, která se bude rozdělovat dle zákonné posloupnosti. Budete-li však chtít i tuto čtvrtinu nechat dědicovi ze smlouvy, musíte tak učinit v závěti. Navíc dalším omezením je, že nemůžete vyloučit takzvané neopomenutelné dědice. Děti a potomky. Ti musí dostat díl vždy. Jedinou situací, kdy tomu tak není, je ta, když jej předem vydědíte.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *