Fico hrozí Bruselu žalobou kvůli ruskému plynu: Kohoutky se ale utahují pomalu a tečou přes Maďarsko

Slovenský premiér Robert Fico rozehrává další partii v energetickém pokeru s Evropskou unií. Jeho vláda zvažuje, že zažaluje Brusel za rozhodnutí ukončit import ruského plynu. Zatímco rétorika Bratislavy zůstává ostrá, čísla ukazují překvapivý paradox: Slovensko svou závislost na Moskvě snižuje rychleji než zbytek Unie, přesto se politicky staví do role obhájce ruských dodávek.

Mělo to být téma číslo jedna středečního zasedání slovenské vlády. Žaloba na Evropskou unii kvůli strategii REPowerEU, která má za cíl odstřihnout starý kontinent od ruských energií. Premiér Fico již minulý týden pověřil hned tři ministerstva vypracováním právní a ekonomické analýzy tohoto kroku.

Zda jde o reálnou hrozbu, nebo jen o politické divadlo pro domácí publikum a signál směrem k Moskvě, není zatím jasné.

„Opatření znemožňuje od prvního ledna uzavírat nové smlouvy s ruskými dodavateli, zatímco krátkodobé smlouvy budou muset být ukončeny do poloviny příštího roku a dlouhodobé kontrakty do začátku roku 2028,“ vysvětluje expert na energetiku Jan Palaščák.

Maďarská spojka funguje naplno

Pro naše východní sousedy jde o zásadní změnu. Po Maďarsku je Slovensko co do objemu dodávek nejvýznamnějším odběratelem ruského zemního plynu v EU. Poté, co Ukrajina fakticky zastavila tranzit přes své území, se toky suroviny musely přesměrovat.

Hlavní tepnou se tak stal plynovod TurkStream a následná trasa přes Maďarsko. „Slovensko čerpá ruský plyn především přes slovensko-maďarský plynovod, kterým do země proudí kolem šesti milionů metrů krychlových plynu denně. S tím, že se obě vlády nedávno dohodly na navýšení jeho kapacity ve směru na Slovensko o více než pětinu,“ vypočítává Palaščák.

Kromě toho Slováci využívají i západní trasy. Z Německa přes českou soustavu k nim teče převážně norský plyn v objemu 2,5 až 3 miliony kubíků denně. Dalších zhruba 1,8 milionu metrů krychlových proudí z Itálie přes Rakousko – jde o mix ze severní Afriky, Kataru či USA.

Paradoxem zůstává severní spojení. Potrubí z polské Strachociny do Velkých Kapušan sice existuje, ale tři roky po slavnostním přestřižení pásky proudí plyn podle veřejných informací pouze směrem na sever, nikoliv na Slovensko.

Servilnost, nebo pragmatismus?

Zajímavý pohled nabízí srovnání historické a současné závislosti. Ještě před eskalací války na Ukrajině v roce 2022 pokrýval ruský plyn přibližně 85 procent slovenské spotřeby. Letos by to podle neoficiálních odhadů mohlo být už jen kolem 30 procent.

Pokud tato čísla sedí, Slovensko omezilo dovoz z Ruska o téměř dvě třetiny. To je dokonce lepší výsledek než průměr celé EU, kde klesla závislost ze 40 na necelých 19 procent.

„Tato okolnost by případné žalobě Slovenska na EU mohla dodat jistou legitimitu, na druhou stranu nelze opomenout nepřehlédnutelnou vstřícnost až servilnost slovenské vlády vůči Rusku,“ komentuje situaci Palaščák.

Z hlediska okamžité bezpečnosti dodávek může být Bratislava zatím v klidu. Společnost Slovenský plynárenský priemysel (SPP) tvrdí, že nemá s ruskou stranou žádné krátkodobé kontrakty. Ruský plyn tak může do země proudit na základě dlouhodobých smluv ještě dva roky a měsíc, tedy do roku 2028.

Zázrační obchodníci

Slovensko ale nebude jediné, komu bude blížící se datum „energetického rozvodu“ s Ruskem dělat vrásky. Problém se týká i západních zemí. Francie, Belgie či Španělsko jsou totiž stále značně závislé na ruském zkapalněném plynu (LNG). Slovenská vláda tak bude muset na unijní úrovni hledat spojence pro koordinaci dalších kroků.

Velkou neznámou však zůstává, nakolik jsou papírová embarga a zákazy reálně dodržovány. Na trhu se totiž objevují noví hráči, kteří dokážou původ suroviny efektivně maskovat.

„Řada nových ‚zázračných‘ komoditních obchodníků, často také s prezencí v Česku, naznačuje, že i toto energetické embargo je stejně tak jako všechna předchozí v nemalé míře obcházeno. Nelze předpokládat, že ruská stínová flotila energetické komodity vozí pouze do ‚exotických‘ destinací, odkud se nemohou nakonec dostat do Evropy,“ uzavírá Palaščák.

Zda Fico skutečně podá žalobu, nebo zda jde jen o další tah v jeho politické hře o přízeň voličů a Kremlu, ukážou až příští týdny.

Zdroje info: Jan Palaščák, https://tvnoviny.sk/domace/clanok/999717-energeticky-spor-s-eu-premier-fico-hovori-o-moznosti-zaloby-za-zastavenie-ruskeho-plynu, https://www.newstream.cz/nazory/jan-palascak-slovensko-vs-eu-aneb-spor-o-rusky-plyn

Náhledové foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:President_Putin_meeting_PM_of_Slovakia_Robert_Fico_(2025).jpg