„Parkoviště pro peníze, ne investiční plán.“ Dluhopisy Republiky jsou hitem, ale patriotismus do portfolia nepatří

Stačil pouhý týden a objednávky státních Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných dvacet miliard korun. Ministerstvo financí okamžitě hlásí navýšení emise a na první pohled to vypadá jako naprostý triumf. Ředitel úseku investic společnosti Broker Trust Filip Stropek však upozorňuje, že se za tímto zdánlivě bezchybným produktem skrývá jedno zásadní riziko.

Filip Stropek ve své analýze rozebírá tři nabízené varianty státních dluhopisů a upozorňuje na jejich specifická rizika. Fixní dluhopis sice láká na průměrný čistý výnos zhruba 4,5 procenta ročně, ale analytik varuje, že jde o odměnu za absolutní výdrž. Nejvyšší kupon totiž investor získá až v posledním roce.

Podobně je na tom protiinflační dluhopis. Ten podle Stropka dává smysl pouze tehdy, pokud investor dopředu počítá s tím, že peníze nechá pracovat celých pět let a nesáhne na ně, protože při předčasném výběru je výnos nemilosrdně zastropován.

Za nejzajímavější novinku považuje šéf investic Broker Trustu takzvaný Flexi Bond. S tříměsíční splatností a čistým výnosem 3,5 procenta podle něj stát přesně trefil slabé místo bankovních termínovaných vkladů. Přesto Stropek důrazně varuje před záměnou pojmů: pro člověka s hotovostí jde o solidní produkt bez tržních výkyvů, ale není to investiční strategie. Je to pouhé parkoviště, které je ideální pro peníze na nové auto, nikoliv pro budování celého rodinného majetku.

Komu dluhopisy pomohou a komu uškodí?

Celá emise neznamená strukturální změnu ve financování státu, ale je to podle Filipa Stropka především geniálně zvládnutý komunikační příběh. Státní dluhopis dává podle jeho hodnocení největší smysl konzervativním střadatelům nad padesát let, kteří nehledají maximální výnos, ale stabilní ochranu hodnoty peněz s jasným korunovým základem.

Výborně poslouží také lidem s hotovostí přesahující půl milionu korun, kteří narážejí na úrokové limity běžných spořicích účtů, nebo při bezpečném mezigeneračním předávání majetku.

Naopak pro dynamické investory s horizontem nad patnáct let nedávají státní dluhopisy jako hlavní pilíř žádný smysl. Podle experta z Broker Trustu nabízí akciový trh dlouhodobě nepoměrně vyšší reálné zhodnocení a státní dluhopis by neměl vytlačovat nástroje poskytující lepší diverzifikaci a likviditu, jako jsou otevřené dluhopisové fondy či ETF.

Stropek také důrazně varuje ty, kteří plánují budoucí výdaje v eurech či dolarech – silná korunová koncentrace pro ně může představovat zbytečné měnové riziko.

Emoce jako úhlavní nepřítel investora

Státní dluhopis je sám o sobě velmi dobrý produkt, ale podle Stropka se nebezpečně snadno může stát záporákem celého portfolia. Problém začíná přesně ve chvíli, kdy investor nekupuje dluhopis proto, že matematicky zapadá do jeho finančního plánu, ale proto, že ho „nyní kupují všichni“ a je to od státu.

Základním pravidlem bohatství podle ředitele investic Broker Trustu zůstává, že investice by měly být dokonale nudné. Dluhopis Republiky je nudou v tom nejlepším slova smyslu, ale pouze tehdy, pokud je umístěn ve správné vrstvě rodinných financí. Jakmile do rozhodování vstoupí emoce a pocit vlastenectví, produkt rázem přestává být konzervativní. A to je přesně ten moment, kdy i prokazatelně dobrá nabídka vede k fatálně špatnému osobnímu rozhodnutí.

Zdroje info: Filip Stropek

Náhledové foto: Pixabay