Víte, co jsou směnky? Kdo je vlastně využívá

Směnky patří mezi cenné papíry, které se používají k platbě. Hodnota směnky je na tomto cenném papíru taktéž uvedena. Směnka neobsahuje důvod, proč vznikla, je na ní uveden čistě jen příkaz k zaplacení. Směnky se používají k bezhotovostnímu placení, například u krátkodobých investic.

Náležitosti směnky

Aby byla směnka platná, má tyto náležitosti:

• na směnce musí být napsáno slovo „směnka“,
• bezpodmínečný příkaz k úhradě („zaplatím“ nebo „zaplaťte“),
• splatnost směnky,
• kde se má směnka platit,
• jméno toho, kdo má platit,
• jméno toho, komu se má platit,
• datum a místo vystavení směnky,
• podpis výstavce.

Směnka vlastní nebo cizí

Směnky mohou být vlastní nebo cizí. Vlastní směnku vystavuje člověk, který slibuje, že v určitém čase zaplatí majiteli směnky. Trasant (výstavce) cizí směnky přikazuje třetí osobě, aby zaplatila majiteli směnky směnečnou částku. Rozdíl mezi těmito směnkami je tedy v počtu stran, kterých se směnka týká.

Lhůta splatnosti je u směnky důležitá

Směnka může mít různou dobu splatnosti. Podle toho se také jinak označuje. Pokud je například směnka splatná ihned po předložení, jedná se o vistasměnku, neboli směnku na viděnou. Lhůtní vistasměnka je taková směnka, u které je pro zaplacení ponechán určitý čas (lhůta) k zaplacení (například 7 dní). Pokud je u směnky uvedeno přesné datum, kdy má být zaplacena, jedná se o fixní směnku. Dato-směnka je taková směnka, u které je k zaplacení uveden určitý čas od vystavení.

Kdo směnku používá?

Směnku může použít kdokoliv. Jakákoli fyzická osoba starší 18 let může směnku vydat – a to buď na předepsaném formuláři, nebo i na cáru papíru. Směnka ale musí obsahovat výše uvedené náležitosti, aby byla platná. Vztahy o zaplacení tak mezi sebou mohou uzavírat fyzické i právnické osoby. Výhodou směnek je to, že dlužník tím přiznává svůj dluh a zavazuje se, že ho zaplatí majiteli směnky.