Může prodavač odmítnout vaši platbu velkými bankovkami? V určitých případech ano

Jaká platí pravidla pro obchodníky, pokud se jedná o přijímání mincí a bankovek od zákazníků? Nejsou vůbec ojedinělé situace, kdy prodavač či prodavačka odmítnou přijmout vaši platbu, z důvodu podle nich konkrétnímu nákupu neadekvátně velké hodnoty bankovky. Mnozí se jistě také setkali se situací, kdy prodavač odmítl přijmout platbu přílišným množstvím drobných mincí. Má na to obchodník právo? Jak tuto problematiku regulují příslušné právní normy?

Na nákup s měšcem kovových mincí? Ne vždy se vám podaří zaplatit

V České republice je od 1. července 2011 platný zákon (konkrétně zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí), který reguluje počet mincí, kterými můžete svůj nákup zaplatit. Pravidla pro platební styk drobnými mincemi nejsou nijak složitá. Při placení u obchodníka pamatujte na zásadu, že nesmíte použít více než padesát kusů mince stejné nominální hodnoty. Pokud platíte pouze korunami, můžete takto zaplatit pouze částku nepřevyšující 50 Kč. U dvoukorun je tato hranice logicky stanovena na 100 Kč. A podle stejného mustru se odvíjí maximální částky, které musí obchodník přijmout, u ostatních mincí (při placení pouze desetikorunami zaplatíte maximálně 500 Kč a u kovových padesáti korun může být nákup v hodnotě až 2 500 korun). Pokud bude částka za váš nákup 52 korun a vy budete z jakéhokoliv důvodu chtít zaplatit pouze korunami, mějte na paměti, že prodavač je povinen od vás tímto způsobem převzít pouze 50 korun a u zbývající částky je prodavač oprávněn požadovat, abyste částku doplatili jiným způsobem. V praxi to znamená, že zbytek můžete doplatit papírovými penězi libovolné částky, nebo také drobné vzít zpět a zaplatit jinou kombinací mincí. Obchodník by vám měl také umožnit zbytek doplatit platební kartou. Ze zákona také logicky vyplývá, že nejvyšší možná částka, kterou bez problémů zaplatíte tzv. kováky, je dva a půl tisíce a v takovém případě lze tuto částku zaplatit pouze kombinací padesáti padesátikorunovými mincemi. Ustanovení zákona taktéž stanoví možnost obchodníka odmítnout platbu pamětními mincemi. Jak již bylo výše zmíněno, jde o oprávnění obchodníka, nikoliv o zákonem stanovenou povinnost. Platí tedy, že pokud prodavač nebude nic namítat, můžete zaplatit i vyšším počtem mincí než je zmíněných padesát.

Co dělat, když u sebe jiné peníze prostě nemáte?

Modelová situace v obchodě, popřípadě supermarketu, se v praxi řeší v podstatě jednoduše. Pokud prodavač na svém nároku trvá a vy nemáte možnost, jak jinak nákup zaplatit, jednoduše nákup nezaplatíte a odcházíte ze supermarketu s prázdnou. Ale stejná situace může samozřejmě nastat i v případech placení nejrůznějších služeb, které předpokládají na základě společenských a obchodních zvyklostí platbu po vykonání služby. Jedná se například o platbu za služby holiče či kadeřníka, v případě přepravy taxi službou a podobně. Je pravda, že mnozí dokonce na tyto situace spoléhají, kdy se například nechají odvést taxi službou a při placení vytáhnou z peněženky nejlépe pětitisícovou bankovku s tím, že drobnější nemají, a doufají v to, že jim řidič nebude schopen z takto velké sumy vrátit. V těchto případech platí, že pokud je ze strany taxikáře služba vykonána, dostává se cestující do postavení dlužníka a řidič je v postavení věřitele, čemuž by se měl provozovatel taxi služby přizpůsobit a podniknout kroky k vymožení své pohledávky.

Pravidlo padesáti kusů mincí platí i naopak.

Zákon, který stanoví pravidlo, že obchodník nemusí přijmout platbu formou více jak padesáti kusů jednodruhových mincí, zakládá toto oprávnění i naopak. Tedy ani vy jako zákazník nemusíte od prodavače přijmout peníze v této kombinaci mincí. Záleží pouze na vás, zda takovou částku přijmete. Avšak ať už jde o vás jako zákazníka nebo o osobu za kasou, popř. účtující si peníze za své služby, v realitě ve většině případů jistě převáží zájem obou stran, vyřešit nastalou situaci na místě.

Mince rozměníte na pokladně bank. Ve většině případů bez poplatku.

Pokud už dojde k situaci, že máte u sebe více drobných mincí, než byste potřebovali, a nechcete čekat až se těchto mincí zbavíte posláním do oběhu, zajděte si na pobočku České národní banky nebo navštivte jednu z poboček komerčních bank, které umožňují platební operace na pokladně. Pokud váš obnos, který zamýšlíte proměnit, neobsahuje více než sto kusů od každé nominální hodnoty mince, bude tato směna bezplatná. Vyšší počet mincí si již vyžádá zaplacení příslušného poplatku bance. Nezapomeňte na to, že mince musí být v sáčcích roztříděné dle nominální hodnoty mincí. Sáčky musí navíc obsahovat údaj o celkové hodnotě mincí v rámci sáčku.

Jaké jsou pravidla u papírových bankovek?

Zákon stanoví, že v případě bankovek, mají obchodníci povinnost přijmout bankovky všech nominálních hodnot, které jsou zákonným platidlem České republiky. Tedy i dvoutisícovky a bankovky v hodnotě pěti tisíc korun, které obchodníci často s nelibostí u zákazníků vidí. Mělo by zaznít, že jednání obchodníků, kdy předem vylučují platby vysokými bankovkami, jsou protiprávní a povinnosti ze zákona o oběhu bankovek a mincí se například vylepením cedule před vstupem do prostor obchodníka nelze zříci. V případě nastalé situace, kdy obchodník odmítá přijmout bankovku, centrální banka doporučuje vystavení potvrzení o tom, že obchodník nepřijal platbu. Obchodník se tedy dostává do postavení věřitele v prodlení, který neumožnil dlužníkovi (zákazníkovi) splatit dluh.

Peníze mě fascinují a zajímají. Něco o nich vím a rád se s vámi o vše podělím.

1 komentář

  1. FMach Odpovědět

    Je to do určité míry špatné, pokud má malý obchodník nějakou sumu v kase a přijde několik zákazníků a budou platit velkými bankovkami a tak se většinou stane , že obchodník prostě už nemá peníze v drobných hodnotách na vrácení zákazníkovi a přesto jej zákon nechrání, prostě jako vše u nás , zákon trestá bezhlavě a nepomáhá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *