Pohldávky

Koupili jste něco od nevlastníka? Čí je tato věc?

Příklad, který se velmi často stává v běžném životě. Koupíte nějakou věc od člověka, který není její vlastník. Otázka tedy je, jak je to s vaším vlastnictvím. Nabyl jste jej k této věci? Nebo vám věc od počátku nepatří kvůli tomu, že vám ji neprodal vlastník. Pojďme se podívat, jak se na tuto problematiku dívá platný občanský zákoník.

Nabytí vlastnictví – v dobré víře!

Problém nabytí od nevlastníka či neoprávněného je starý jako je právo samo. Již v římských dobách právníci toto řešili. Jak je to dnes? První musíme rozlišit, zda předmětná věc je věc zapsaná ve veřejném seznamu (typicky nemovité věci – pozemky), nebo zda jde o věc takto neevidovanou. Obecně se dá říci, že nabýt vlastnictví od nevlastníka lze, pokud je kupující v dobré víře a jde o věc nezapsanou ve veřejném seznamu. Další podmínky se tak netýkají nemovitostí.

Podmínky vzniku vlastnického práva

Řádným vlastníkem takové věci se tedy stanete, pokud jste v dobré víře (tedy předpokládáte, že nabýváte od vlastníka a neexistuje okolnost, ze které byste usuzovali opak) a když je vlastnické právo (byť nevlastníkem) převáděno řádným titulem – zpravidla platnou smlouvou. Navíc ještě musí jít o nabytí:

  • ve veřejné dražbě,
  • od podnikatele při výkonu jeho podnikatelské činnosti,
  • za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil,
  • od neoprávněného dědice, kterému bylo potvrzeno nabytí dědictví,
  • při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenou na doručitele nebo
  • při obchodu na komoditní burze.

Platný právní titul

Stěžejní je tady tedy dobrá víra kupujícího, jedna ze situací z předešlého výčtu, a poté i platný právní titul. Převodní smlouva, která má za cíl převést vlastnické právo k věci, tedy musí být bezvadná a platná. Nejčastěji půjde o darovací nebo kupní smlouvu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *