Konec velkorysosti: 54 zemí posílá Číně víc peněz než celému Západu

Rozvojový svět čelí rekordní vlně splátek vůči Číně. Zatímco dřív byla Pekingem vnímaná jako velkorysý poskytovatel půjček, dnes se role otáčí. Čína už není bankéř, ale spíše jen vybírá splátky.

Nová zpráva australského Lowyho institutu ukazuje na radikální změnu v čínské úvěrové strategii. Data z analýzy Peak repayment od výzkumníka Rileyho Duka ukazují, že Čína je dnes největším jednotlivým cílem dluhových splátek rozvojových zemí. Ze 120 států s dostupnými údaji jich hned 54 posílá do Číny více peněz než do všech západních věřitelských institucí dohromady.

„Rozvojové země se potýkají s přílivovou vlnou splátek. Čína už není poskytovatelem, ale výběrčím,“ říká autor zprávy.

Příčina dluhové pasti

Kořeny problému sahají do roku 2010, kdy Čína masivně rozjela úvěrový program Pásmo a cesta. Tisíce kilometrů silnic, železnic a přístavů od Afriky po Pacifik měly symbolizovat nové partnerství globálního jihu s Pekingem. Teď ale přichází účet.

Duke upozorňuje, že mnohé z těchto půjček měly odložené splatnosti, které právě teď začínají vyprchávat. V roce 2025 dosáhne objem splátek 75 nejchudších zemí vůči Číně rekordních 22 miliard dolarů.

Tlak na rozpočty je tak silný, že některé země omezují výdaje na školy, nemocnice nebo klimatické programy.

Pomoc se mění ve vliv?

Zpráva Lowyho institutu naznačuje i geopolitické riziko. V době, kdy Spojené státy a Evropa snižují zahraniční pomoc, může Čína svoji pozici využít jako páku. Zejména tam, kde si zajišťuje přístup ke strategickým surovinám – například v Brazílii nebo Indonésii, kde poskytuje nové půjčky výměnou za lithium a další bateriové kovy.

Další výjimkou jsou země, které přerušily vztahy s Tchaj-wanem a navázaly je s Pekingem. Například Honduras nebo Šalamounovy ostrovy. I tam proudí nové půjčky.

Peking se brání. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning uvedla, že půjčky dodržují mezinárodní pravidla a že „lži nemohou zakrýt pravdu“. Zprávu Lowyho institutu nekomentovala.

Více splácí, méně dostává

Čistá úvěrová pozice Číny se podle Duka rychle mění. Zatímco v roce 2012 čerpalo od Číny více peněz, než kolik splácelo, jen 18 zemí, dnes už jich je 60. Jinými slovy – splátky převyšují nové půjčky a Čína víc vybírá, než poskytuje.

„Břemeno čínských půjček je součástí širšího balíku problémů – od obchodních válek přes cla až po rostoucí izolaci rozvojového světa,“ upozorňuje Duke.

Změna finanční role Číny má dlouhodobé dopady. Podle Lowyho institutu může zpomalit pokrok v boji proti chudobě a zvyšovat riziko politické nestability, hlavně v nejzranitelnějších ekonomikách.

Zdroje info: https://www.yahoo.com/news/developing-nations-face-tidal-wave-015723311.html, https://www.lowyinstitute.org/china-has-become-leading-debt-collector-developing-world

Náhledové foto: Pixabay