Komunismus vs. socialismus očima financí

V médiích a v rozhovorech se pojmy komunismus a socialismus častěji používají jako odkazy na v podstatě stejnou ekonomicko-politickou filosofii. Ve skutečnosti se jedná o dvě odlišné filozofie, které sice mají určité podobnosti, ale také některé velmi výrazné rozdíly. Porozumění podobnostem a rozdílům může být užitečné, pokud jde o ocenění nuance komunismu vs. socialismu v diskusích nebo publikacích.

Podobnosti

Komunismus i socialismus vznikly v souvislosti s průmyslovou revolucí a z velké části jako reakce na dobu, kdy majitelé podniků využívali svých dělníků k získání bohatství. Díky různým procesům se obě filozofie na současnou situaci dívaly jako na neudržitelné a nakonec by společenské tlaky vedly k drastickým změnám.

Mezi další klíčové podobnosti patří:

  • Jsou postaveny na předpokladu, že jednotlivec přispěje do společnosti na základě svých vlastních schopností.
  • Instituce jsou centralizovány a jsou buď kontrolovány vládou nebo kolektivy, což účinně odstraňuje soukromé podnikání jako výrobce zboží a služeb.
  • Vláda (nebo její forma) hraje velkou roli v ekonomických investicích a plánování, a to buď v centralizované podobě, nebo decentralizovaně na orgány místní správy.

Rozdíly

Nejzákladnější rozdíl je v tom, že za komunismu jsou jednotlivci kompenzováni na základě svých potřeb – jinými slovy v pravém komunistickém systému byste neměli peníze a jednoduše by vám bylo dáno to, co si vláda myslí, že potřebujete (jídlo, oblečení, ubytování apod.). Ústředním bodem socialismu je to, že jednotlivci jsou odměňováni na základě jejich individuálního příspěvku, takže lidé, kteří pracují tvrději nebo chytřeji, dostanou víc, než ti, kteří takto nepracují. V komunistickém systému tedy neexistuje motivace proto, aby se někdo snažil pracovat lépe než ostatní.

Mezi další klíčové rozdíly patří:

  • Chápání majetku: v komunistickém systému existuje pouze veřejný majetek. Socialismus spíše vidí jednotlivce, kteří stále mají své osobní vlastnictví, ale veškerá průmyslová a výrobní kapacita je ve společném vlastnictví.
  • Komunismus odmítá jakékoli náboženství. Protože socialismus je ekonomický pouze ve svém zaměření, svoboda náboženského vyznání je povolena.
  • Komunismus se snaží o úplné rušení třídních rozdílů, protože s každým se stejným způsobem zachází stejně. Socialismus má třídní rozdíly, protože někteří mají kapacitu dosáhnout většího bohatství než jiní.
  • Komunismus vidí přechod od kapitalismu jako násilnou revoluci, kde je stávající systém účinně zničen, když dělníci povstávají proti střední a vyšší třídě. Socialismus spíše vidí postupný přechod od kapitalismu prostřednictvím právních a politických procesů, které vidí, že se ke všem v zásadě při narození přistupuje stejně. Lidé by stále měli schopnost vyniknout a vstoupit do ekvivalentu střední třídy, ale jejich děti by musely pracovat stejně tvrdě jako oni, aby toho dosáhly.

5 komentářů

  1. lexx@centrum.cz'lexx Odpovědět

    komunismus nikdy neexistoval (ani nikdy nebude)
    socialismus nikdy neexistoval (jenom jeho pokřivená deformovaná podoba policejního státu všeobecných represí)
    za 100 let možná ano až tu všichni chcípneme

  2. f.varadzin@seznam.cz'Varadzin Odpovědět

    Článek svědčí o naprosté neznalosti teorie společnosti. Nebudu opravovat zde předvedené úvahy, musel bych napsat delší vysvětlovací příspěvek než je samotný článek. Takže jenom metodologické poznámky.
    1. Existuje problém společensko ekonomických formací a jejich vývoje.
    2. Existuje problém vztahu myšlenkový model a realita.
    3. Vlastnické vztahy mají svůj obsah a formu. A je rozdíl mezi vlastnictvím výrobních prostředků a spotřebních předmětů. Ani za komunizmu Vás nikdo nebude nutit aby jste se s někým dělila o kalhotky nebo podprsenku (pokud se nebudete přít s Vaší pubertální dcerou).
    4. Revoluce není ozbrojený akt, ale změna společenských poměrů prosazená různými prostředky např. změna zákonů. Ozbrojený akt může být povstání, puč, intervence atp.

    Bylo by možná pokračovat a doporučuji usilovné studium, snad autorka pochopí své chyby a poučí se z nich. Pak možná přinese i něco pozitivního do chápání společenských jevů.

  3. cad@seznam.cz'frhk Odpovědět

    Zajímavé je, že utopistickou komunistickou ideologii rozpracovanou evropskými intelektuály se nakonec podařila (jakžtakž) implantovat výlučně v rámci asijských / orientálních společností, které jí ovšem vtiskly poněkud jiný punc (z něhož by klasiky marx-leninismu zřejmě ranil šlak).

    A jestliže třeba nachází autobusák Madura oporu jen u kubánských marxistů, čínských maoistů, iránských ajatolláhů, fašisty Erdogana a hlavně Putinova imperialistického Ruska, mluví to samo za sebe … vypovídá to dostatečně o tom, která bije.
    Vždyť právě Rusko, které vyzbrojilo diktátory od Kuby po KLDR a vyškolilo vůdce všech středovýchodních teroristů, bombarduje utečenecké tábory a nemocnice, vetem v RB znemožnilo vytvoření bezpečných zón pro uprchlíky v Sýrii a dodává zbraně jak Sýrii, tak Iránu (který neuznává existenci Izraele, resp. má v programu zničení „sionistického útvaru na území Palestiny“), pokrytecky vyzývá ke zklidnění situace a politickému / mírovému řešení v Sýrii a zároveň dodalo Asádovi rakety S-300 (což bude impulsem k izraelsko-iránské válce, ne-li ke střetu mezi ruskou Osou zla a Západem). Stejně jako v případě KLDR, která je odedávna spojená s Moskvou pupeční šňůrou (přímo či prostřednictvím maoistické Číny), jako po zuby ozbrojený Frankenstein, využívaný coby maoistický a putlerovský strašák vůči Západu, i v případě Venezuely dnes Kreml vyzývá Západ ke zdrženlivosti a obviňuje USA z pokusu destabilizovat tuto zemi, nacházející se na pokraji občanské války, s cílem „zmocit se jejího nerostného bohatství“.
    Pokrytecké bláboly! Kdyby opravdu Západ (potažmo „americký imperialismus / vrazi z Wallstreetu“) chtěl odstavit arabské a jiné diktátory – Saddáma, Assádovy, Kaddafího, Maduru či Kimovu familii – aby „se zmocnil přírodního bohatství jejich zemí“ anebo „nastolil západní demokracii“, jak nám tvrdí kremloboti, rudí švábové, naivní levicoví intelektuálové či různí populisté a antiamerikanističtí „konspirátoři“, NEČEKAL BY 40 či 60 let!! Však i Chavezisté neplundrují Venezuelu od včera, nýbrž 20 let. Konspirátoři, vemte už rozum do hrsti.
    Venezuela je prostě jen příkladem aplikace marxistických pouček v praxi. Známe řadu zemí, které se vyznačují identickými „přírodními podmínkami“ i surovinovou základnou, přičemž jejich HDP a vůbec ekonomické trendy jsou naprosto nesrovnatelné jen díky politickému uspořádání a mentalitě národa – ANIŽ BY KDY BYLY OBĚTÍ KOLONIALISMU A IMPERIALISMU. Zcela ukázkovým příkladem je ovšem KOREA. Propastný rozdíl mezi zbídačelou KLDR a prosperující Jižní Korea ilustruje lépe, než jakékoliv poučky rozdíl mezi socialismem a normálním, kapitalistickým systémem.
    Navíc nevím, jak si VUMLovské mudrování našich socanů poradí se srovnáním, kdy jedna země (třeba RUSKO) má k dispozici 100 x vyšší surovinovou základnu (v poměru k populaci), navíc disponuje centralizovaným aparátem eliminujícím sociální výkyvy a regulujícím ekonomiku země, drancuje fakticky kolonie a přitom nesahá v celkové technologické a obecně životní úrovni ani po kolena JAPONSKU (které nemá téměř žádné suroviny ani kolonie, disponuje pouze omezeným prostorem atd.). Nemluvě o tom, že třeba Středoafrická republika, jež patří mezi nejbohatší země, co do suroviny (vlastníce téměř celou Mendělejevovu tabulku) je zároveň nejchudší zemí světa přestože není 100 let ničí kolonií, stejně jako Venezuela, kdysi jedna z nejbohatších zemí Lat. Ameriky, kterou nezachrání před bankrotem ani obří zásoby nafty.
    Pokud jde o oblíbené báchorky o koloniálním útlaku jakožto příčině chudoby zemí třetího světa, pak vězte, že mezi nejchudší země světa patří třeba HAITI (nejstarší nezávislá republika na amer. kontinentu, která získala nezávislost po úspěšném povstání otroků r. 1804), jež nepoznalo prakticky kolonialismus (je i 1. postkoloniálním státem vedeným černochy), stejně jako AFGHÁNISTÁN (který nebyl kolonií nikdy) a ETIOPIE (jež byla kolonií jen 5 let).
    Však ony bajky o „kolonálním dědictví“ jsou víceméně jen marxistické floskule na míle vzdálené realitě, Stačí si vzpomenout na Biafru, Eritreu, Katangu, Ogaden, Casamanku, Kambodžu, Darfur, Rwandu, …
    Pokračování viz: https://ferohrabal.blogspot.com/2019/01/socialismus-jako-cesta-do-pekel.html

    Pro zapomnětlivé občany, kterým již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť (a dementní mladé komsomolce s portrétem sadisty Che Guevary na tričku) doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB:
    Třeba „HISTORIE KOMUNISMU A FAŠISMU V OBRAZECH“:
    http://www.facebook.com/media/set/?set=a.383584595014960.92110.100000902690635&type=3&l=a47f9c228b

    a též FB-Album „Báječná léta pod psa“ aneb vzpomínky na socialismus:
    https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.502456976461054.114553.100000902690635&type=3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *