Invalidní důchod. Co o něm musíte vědět?

Invalidní důvod pobírá nemalá část společnosti. Nejde o nic neobvyklého. Proto se dnes podíváme zblízka na tuto dávku. Zaměříme se na časté dotazy a osvětlíme vše okolo této penze. Zvláště nás bude zajímat uznání invalidity a doba pojištění. Oboje je důležité pro následný nárok na penzi. Pojďme tedy společně do toho!

Jsem invalidní, mám automatický nárok?

Není tomu tak. I když by se mohlo zdát, že ano. Invalidita jakéhokoli stupně je jen nedílnou podmínkou k přiznání důchodu. Automaticky s uznáním tohoto stavu však nevzniká subjektivní právo invalidy na penzi. Pokud tedy máte od posudkového lékaře uznaný stav invalidity prvního, druhého či třetího stupně, ještě nemáte vyhráno. Další nedílnou podmínkou je doba pojištění. Tu stanovuje zákon o důchodovém pojištění. Bez účasti na pojištění se obejdete jen v jednom případě. Jde o případ, kdy je invalidita způsobena pracovním úrazem.

Jaké jsou doby pojištění pro mladé?

Pokud je tedy podmínkou i délka pojištění, někteří se mohou ptát, zda mají na invalidní nárok mladí lidé, kteří se žádnou dlouhou dobu pojištění neúčastnili. Zákon však při výpočtu invalidního důchodu počítá i s těmito případy a nedopouští, aby mladí invalidé pykali jen za to, že jsou invalidní moc brzo. Potřebují tedy kratší dobu pojištění. Základní výměra důchodu je pro tento rok 3 270 Kč. Bez ohledu na délku pojištění ani stupeň invalidity.

Jaká je tedy povinná doba účasti na pojištění?

Pokud tedy máte pocit, že máte nárok na invalidní důchod, určitě je dobré si spočítat, zda splňujete i požadavek doby pojištění. To za vás platí zaměstnavatel, když jste zaměstnáni nebo stát, pokud jste například na úřadu práce. Konkrétní doby jsou pak následující:

  • do 20 let: 1 rok,
  • 20-22 let: 1 rok,
  • 22-24 let: 2 roky,
  • 24-26 let: 3 roky,
  • 26-28 let: 4 roky,
  • více jak 28 let: 5 let.

1 komentář

  1. dalibor.69@seznam.cz'Dalibor Tichý Odpovědět

    Dobrý den,
    rád bych zareagoval na článek Nekalé praktiky personálních agentur.
    Domnívám se, že Vámi uvedený termín ,, stejné mzdy“ je zavádějící a zákoník práce takový pojem nezná. Správný termín je srovnatelné mzdové podminky.
    A tímto termínem agentury manipulují v tom smyslu, že stejný musí být pouze nejnižší tarif nebo hodinová mzda a zákonem stanovené příplatky. Ostatní mzdové plnění, které mají kmenoví zaměstnanci se na agenturní zaměstnance nevztahují.
    Mám zato, že to je jasné porušování zákoníku práce, paragraf 309,odst.5.
    Všechny peněžité mzdové plnění,tj. základní mzda, příplatky,bonusy,aj. které jsou zdanitelné, součástí sociálních, zdravotních a důchodových odvodů jsou mzdovými podmínkami zaměstnance, neboť z těchto příjmů jsou vypočteny denní vyměřovací základy při nemocenské náhrady, hodinové průměry pro náhradu mzdy.
    Pokud agenturní zaměstnanci nedostávají za stejnou práci finanční plnění ve formě bonusů (letní, zimní, celoroční,aj ), nejsou tím naplněny srovnatelné podmínky, což dokazuje právě podstatě menší průměry pro náhrady mzdy a v konečném důsledku poměrně razantně menší mzdy za stejnou práci, stejně odpracovanou dobu.
    Celou tuto problematiku řeší právě paragraf 309,odst.5 ZP, že agentura i firma jsou povinni zajistit srovnatelné mzdové podmínky pro AZ jako by byly pro kmenového zaměstnance.
    Děkuji za Váš názor.
    Dalibor Tichý

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *