Právo pro podnikatele

Co dělat, když nechci přijmout dědictví

To, že někdo nechce dědictví, je vcelku běžné a nemusí jít o žádnou výjimku. Nejčastěji půjde o důvod spočívající v předlužení pozůstalosti. Mohou zde být však i jiné. Například to, že nechcete vstupovat do vlastnických a spoluvlastnických struktur a podobně. Dnes si shrneme způsoby, jak lze dědictví odmítnout.

Odmítnutí dědictví

Prvním institutem našeho dědického práva je odmítnutí dědictví. Takto můžete učinit tím, že dědictví, a tedy dědický nárok odmítnete ústně před soudem ve svém prohlášení. Soud jej zapíše do protokolu a je tak uchováno i v písemné formě. Jste však jako dědic omezen časově. Proto je dobré si vše rychle promyslet a ihned jednat. Ze zákona totiž máte jeden měsíc na to, abyste před soudem dědictví odmítli. Lhůta se počítá od okamžiku, kdy jste obeznámen s tím, že vám vznikl dědický nárok na pozůstalost či její část. Po jejím marném uplynutí vám právo odmítnout dědictví zanikne. Naopak následkem odmítnutí dědictví je to, že se na vás bude pohlížet, jako kdyby vám pozůstalost nikdy nenáležela.

Vzdání se dědického nároku

Další možností je vzdát se dědictví. Pokud jste neodmítli dědictví, pak se lze ještě v dědickém řízen vzdát dědického nároku ve prospěch jiného dědice. Pokud jste zákonným dědicem, pak se vzdání se vztahuje i na vaše potomky. Takové vzdání se dědictví je však platné jen pokud jej odsouhlasí i onen druhý dědic. Pokud se vzdáte dědictví, ničeho z pozůstalosti vám nebude náležet a majetek v ní obsažený nenabýváte. Vzdát se lze i jen části dědictví.

Zřeknutí se dědictví

Posledním nástrojem dědice je zřeknutí se dědictví. To se od výše zmíněných druhů liší tím, že je nutné učinit jej ještě za života zůstavitele, tedy člověka, po kterém se má posléze dědit. Dědictví se tak dopředu zříká potencionální dědic. Zřeknutí se dědického práva vás zbavuje i nároku na povinný díl. Nutné je si uvědomit, že jde o dvoustranné právní jednání. Probíhá tedy smlouvou o zřeknutí se dědictví mezi zůstavitelem a potencionálním dědicem. Tato smlouva musí mít formu veřejné listiny. To znamená, že o ní musí být sepsán notářský zápis. Měnit smlouvu pak lez jen, pokud se na tom obě strany dohodnou.

 

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com

Peníze mě vždy zajímaly, nyní o nich mohu psát. Rád vám mnohé prozradím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *