Ceny kávy v Evropě nejsou tak vysoké: V Litvě přeplatíte, v Dánsku ušetříte
Denní šálek kávy s sebou se stal běžnou součástí pracovního života v celé Evropě. Jenže zatímco někde vyjde na necelá dvě eura, jinde se cena šplhá přes pět. Největší nepoměr panuje v Litvě, kde šálek vychází násobně dráž než třeba v Itálii.
Kdo pije nejvíc a kdo šetří?
Podle průzkumu Pressat z letošního jara kupují nejvíce kávy s sebou zaměstnanci ve Velké Británii, a to v průměru téměř dva šálky denně. Těsně za nimi jsou Belgičané, Poláci, Francouzi a Rumuni. Nejmenší spotřebu naopak vykazují Lucemburčané a Maďaři – v průměru méně než jeden šálek denně.
Z hlediska druhu kávy jsou preference napříč Evropou překvapivě podobné. Ve Francii dominuje latte, v Litvě cortado a cappuccino. Espresso s sebou si ve skutečnosti kupuje jen zlomek respondentů – ve Francii méně než devět procent.
Kde zaplatíte nejvíc?
Francie vede žebříček cen s průměrnou částkou 84,17 korun za šálek. V těsném závěsu je Litva (83,43 korun), následovaná řadou západoevropských zemí a Skandinávií. Zcela jiný obrázek ale nabízí překvapivě Dánsko, kde se průměrná cena pohybuje jen na 46,52 korun – nejnižší v celé Evropě.
Rozdíly se ještě zvýrazní, pokud porovnáme ceny cappuccina v hlavních městech. V Kodani stojí v průměru 143 korun, v Reykjavíku přes 130 korun, zatímco v italském Bari zaplatíte jen 37 korun. Nejdražší regiony Evropy tak nejsou nutně ty s nejvyšší spotřebou, ale často jen ty s vyššími náklady.
Kde se káva vyplatí?
Rozhodující není jen cena samotná, ale i její podíl na průměrné mzdě. V Litvě tvoří jeden šálek kávy zhruba 0,021 % ročního příjmu, ve Francii asi polovinu této hodnoty. V Dánsku nebo Lucembursku káva stojí relativně nejméně – ani ne 0,005 % čisté mzdy.
Na opačném konci žebříčku jsou východoevropské země, kde i nižší ceny znamenají vyšší relativní zatížení rozpočtu. Zatímco Švýcar si může měsíčně dovolit téměř 1 400 cappuccin, občan Srbska nebo Ukrajiny ani třetinu z toho.
Cena samotného kávového zrna je téměř zanedbatelná. Arabica pro jedno espresso vyjde na méně než haléř. Hlavními náklady jsou obaly, energie, práce a pronájmy. Právě proto se ceny tak liší podle regionu a úrovně provozních nákladů.
Například v Irsku, kde jsou nejvyšší ceny elektřiny v EU, se náklady na provoz kavárny mohou vyšplhat výrazně výš než v Portugalsku nebo Španělsku. Rozdíly se promítají i do daní, nájmů a platů baristů.
A co Česká republika?
Češi patří k těm střídmějším konzumentům – průměrně si kupují jen 0,84 šálku kávy denně. Cena cappuccina se v Praze drží mezi 60 až 90 korunami, ale i tak jde o službu, která postupně zdražuje. Tuzemská spotřeba se přitom přesouvá z levných automatů k dražším značkám a s tím rostou i nároky na kvalitu i cenu.
Zdroje info: https://coffeedog.cz/ceny-kavy-v-praze-v-roce-2024-jake-jsou-trendy/, https://www.londonworld.com/lifestyle/food-and-drink/london-named-one-of-the-most-expensive-cities-in-the-uk-to-buy-a-coffee-5160974, https://www.euronews.com/business/2025/07/23/bean-vs-cup-where-is-the-most-expensive-takeaway-coffee-in-europe
Náhledové foto: Pixabay
