Za blackoutem v Praze stojí zběsilá dekarbonizace, varují experti

Když se 4. července 2025 ponořila část Prahy a severozápadních Čech do tmy, nešlo o selhání lidského faktoru ani o technickou chybu dispečerů. Byla to zřejmě fyzika, která vystavila účet politickým ambicím. Analýza poradenské společnosti EGU Brno ukazuje, že za výpadkem stojí nestabilita sítě způsobená překotným zaváděním obnovitelných zdrojů a vytlačováním klasických elektráren.

Měl to být banální technický incident. Rozpojení jednoho ze tří vodičů na vedení V411. Za normálních okolností by si s tím tuzemská přenosová soustava poradila, kritérium bezpečnosti N-1 bylo splněno. Jenže okolnosti normální nebyly. Soustava jela na hraně. Byla pod tlakem masivních přetoků elektřiny ze zahraničí a zároveň oslabena tím, že domácí stabilní zdroje byly odstaveny.

„Z našeho pohledu je důležité, že nedošlo k systémovému selhání organizace energetiky. Výsledky šetření naopak potvrzují naše předpoklady o pozadí vzniku havárie,“ vysvětluje ředitel strategie EGU Michal Macenauer.

Když levná elektřina vypíná tu bezpečnou

Hlavním viníkem tak podle expertů není jeden prasklý drát, ale strukturální změna energetiky. Obnovitelné zdroje (OZE), které nemají palivové náklady, dokážou v příhodných podmínkách zaplavit trh levnou elektřinou.

To zní pro spotřebitele skvěle, ale pro stabilitu sítě je to noční můra. Klasické zdroje s plánovatelnou výrobou jsou ekonomicky vytlačovány z trhu a odstavovány. Když pak přijde výkyv, chybí v soustavě setrvačnost a výkon.

„To mimo jiné vede k prodloužení přenosových vzdáleností a destabilizaci místních poměrů v mnoha dílčích sítích – například v severozápadní oblasti České republiky v daný den,“ upozorňuje Macenauer.

Anatomie jedné vteřiny

Co se onoho 4. července stalo? Po problému na lince V411 došlo k výpadku dalšího výkonu. Část zdrojů se odpojila kvůli nevhodnému nastavení ochran, které nedokázaly reagovat na nestandardní situaci. Následovala kaskáda. Přetížené vedení V208 vypnulo. V rozvodně Krasíkov došlo k automatickému odpojení a vytvořil se tzv. elektrický ostrov.

„Vytvořil se ostrov s vysokým deficitem výkonu okolo 1800 MW. Jeho osud byl jasný. Za méně než vteřinu se tato část sítě zhroutila,“ popisuje pro Macenauer s tím, že udržet ostrov při životě nebylo za daného rozložení zdrojů možné.

Španělské varování a bruselská eroze

Podle EGU nejde o izolovaný jev. Podobné příčiny stály i za totálním blackoutem ve Španělsku. Společným jmenovatelem je dotacemi a sankcemi urychlený proces změn, který předbíhá technické možnosti sítí.

„Za viníka považuji nesmyslně nastavenou dekarbonizační politiku EU, která už sice značně eroduje, ale nejméně toto volební období europarlamentu bude kazit ekonomiku a spolehlivost energetiky v míře bez historického srovnání,“ nebere si servítky Macenauer.

Pokud se kurz nezmění, výpadky se budou opakovat. Experti proto volají po radikálním zjednodušení povolování síťových staveb. Současný stav totiž vede ke kumulaci odstávek a oslabování sítí.

„Technika začíná vracet úder politické utopii o rychlé dekarbonizaci,“ uzavírá analýzu Macenauer. Varuje před mělkými znalostmi a volá po tom, aby se energetice dopřál čas. Čas na to, aby se sítě stihly připravit na nápor větrníků a solárů dříve, než se zhasínání stane novým normálem.

Zdroje info: Michal Macenauer

Náhledové foto: Pixabay