Domů Aktuality

Skrytá nezaměstnanost dusí Evropu. Česko je na tom lépe než většina velkých hráčů

Petr Křenek 22. 09. 2025 0 zobrazení

Evropská statistika ukazuje větší problém, než je čistá nezaměstnanost. Tzv. „skrytá“ zahrnuje situace, kdy lidé nesplňují formální podmínky pro registraci nezaměstnaných, přestože práci hledají nebo by na trhu práce rádi pracovali, a to včetně podzaměstnaných (pracujících nedobrovolně na zkrácený úvazek) a ekonomicky neaktivních osob, které aktivně nehledají práci, ačkoliv by ji mohly nalézt. Po započtení všech skupin jde v EU o 26,8 milionu lidí.

Skrytý problém trhu práce

Oficiální nezaměstnanost v EU je 5,8 %. Jenže dohromady s těmi, co jsou k práci připraveni, ale nehledají, a s lidmi v částečných úvazcích, to dělá 11,7 %. Rozdíl mezi oficiální statistikou a realitou je dvojnásobný.

Skrytá nezaměstnanost není marginální jev. Eurostat ji sleduje jako „labour market slack“. Patří sem i lidé, kteří sice hledají práci, ale nemůžou nastoupit hned. Tahle čtvrtá skupina ukazuje, že ani motivace nestačí, pokud chybí podmínky.

Kdo je na tom nejhůř

Čísla se mezi státy liší. Polsko má jen 5,1 %, Turecko 25,8 %. Finsko a Švédsko se pohybují kolem 19 %, Španělsko 18,6 %. Rozdíly nejsou jen mezi východem a západem, ale i mezi severem a jihem.

Z velkých ekonomik je na tom nejlépe Německo s 7,8 %. Francie, Itálie a Španělsko mají více než 15 %. To ukazuje, že ani silné země se nevyhnou strukturálním slabinám. Naopak Česko má aktuálně jen 6,3 %.

Proč lidé práci nehledají

Podle ILO hrají roli čtyři faktory: dlouhá historie vysoké nezaměstnanosti, slabá podpora rodin, nedostatek kvalitních míst a nesoulad mezi vzděláním a požadavky firem. Když lidé přestanou věřit, že najdou práci, z trhu se stáhnou.

Situace je jiná i podle kultury a sociálních podmínek. Na jihu hrají roli tradiční normy a péče o rodinu. Na severu naopak vyniká problém s podzaměstnaností. Každý region má vlastní příčinu, ale výsledek je stejný: nevyužitý potenciál.

Podzaměstnaní

V Nizozemsku pracuje na částečný úvazek 5,1 % lidí, kteří chtějí víc hodin. Vysoké podíly mají i Finsko a Irsko. To znamená, že lidé sice práci mají, ale nevydělají dost.

Velký podíl tvoří i ti, co by nastoupili, ale práci nehledají. V Česku je to jen 0,3 %, v Turecku přes 12 %. Rozdíl je obrovský a ukazuje na zásadní problémy s fungováním systému.

Co z toho plyne?

V některých zemích tvoří nezaměstnaní jen třetinu celkové rezervy. Zbytek jsou lidé mimo statistiky. Pokud se řeší jen oficiální nezaměstnanost, polovina problému zůstává neviditelná.

Skrytá nezaměstnanost je tedy takový varovný signál. Ukazuje, že nestačí vytvářet pracovní místa, ale je nutné řešit i kvalitu a dostupnost práce. Jinak zůstane evropský trh práce trvale oslabený.

Zdroje info: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=EU_labour_market_-_quarterly_statistics, https://www.euronews.com/business/2025/09/21/hidden-unemployment-in-europe-which-countries-face-the-greatest-labour-market-slack

Náhledové foto: Pixabay