Čína odmítla ustoupit. Ropu z Ruska i Íránu bude dál nakupovat
Peking tvrdě odmítl výzvu USA, aby přestal kupovat ropu z Ruska a Íránu. Tvrdí, že si nenechá diktovat, odkud má brát energii. A to i za cenu cel ve výši 100 %. Postoj Číny přichází v době, kdy se obě země snaží zachovat stabilní obchodní vztahy. Washington ale trvá na tom, že ropa financuje válku na Ukrajině a podporu militantních skupin v Íránu. Pro Peking je to však otázka suverenity, ceny i geopolitiky.
Washington narazil na čínskou zeď
Americká administrativa se snaží omezit příjmy Ruska a Íránu z prodeje ropy. Podmínkou pro dohodu o clech je i to, že Čína přestane nakupovat ropu z těchto zemí. Jenže Čína dala jasně najevo, že žádné ultimátum nepřijme.
„Nátlak a tlak nic nedosáhnou,“ reagovalo čínské ministerstvo zahraničí po dvou dnech jednání ve Stockholmu. Podle Číny jde o rozhodnutí, které se týká jejích vlastních zájmů, ne o výměnu politických ústupků.
Americký ministr financí Scott Bessent sice uznal, že „Číňané berou suverenitu velmi vážně“, zároveň ale varoval před možným 100% clem, pokud Peking neustoupí.
Ropa jako vyjednávací nástroj
Čína podle USA dál financuje válku na Ukrajině i militantní hnutí na Blízkém východě. A to tím, že nakupuje ropu od Ruska a Íránu. Jenže pro čínskou ekonomiku je výhodný dovoz surovin prioritou. Denně do Číny proudí přes milion barelů íránské ropy. Z Ruska v dubnu import stoupl na 1,3 milionu barelů denně.
„Peking si prostě nemůže dovolit vzdát se ropy z Ruska a Íránu,“ řekl bývalý diplomat Danny Russel. Ropa je pro Čínu strategický zdroj, který nyní navíc získává za nízké ceny.
Zásadní je i moment, že americká Energetická informační správa odhaduje, že až 90 % íránské ropy končí právě v Číně. Trumpův nátlak tak míří na hlavního zákazníka těchto režimů. A právě tam narazil.
Americké hrozby narážejí i v Indii
Indie je druhým největším odběratelem ruské ropy po Číně. I na ni Trump nově míří 25% clem. Reakce byla podobná. Dillí odmítlo ustoupit. „Naše vztahy s Ruskem jsou stabilní a ověřené časem,“ uvedlo indické ministerstvo zahraničí.
Američtí republikáni mezitím tlačí na širší sankce. Senátor Lindsey Graham prosazuje zákon, který by prezidentovi umožnil uvalit clo až 500 % na jakoukoliv zemi, která vědomě nakupuje ruské suroviny. Podle něj Čína „levně živí Putinovu válečnou mašinérii“.
Návrh zákona má silnou podporu – 84 senátorů ho už spolupodepsalo. Prozatím však čeká na impuls od prezidenta.
Zdroje info: https://www.newsmax.com/world/globaltalk/china-russia-iran/2025/08/03/id/1221124/, https://abcnews.go.com/Business/wireStory/china-pushes-back-us-demands-stop-buying-russian-124333719
Náhledové foto: Pixabay
