Najímáme cizince, ale neumíme je začlenit: České firmy řeší jen půlku problému
Zahraniční pracovníci se stali neoddělitelnou součástí českého trhu práce. Přesto je mnoho firem stále neumí začlenit tak, aby to fungovalo.
Cizinců v českých firmách dál přibývá, a to navzdory rostoucí nezaměstnanosti. Podle nejnovějšího průzkumu Grafton Recruitment hledají zahraniční pracovníky dvě třetiny tuzemských společností. Nejčastěji velké podniky, ale výrazný zájem hlásí i ty střední. Jenže právě u nich často selhává to nejdůležitější: začlenění nových lidí do týmu. Jazyková bariéra, kulturní rozdíly, obavy stávajících zaměstnanců. To všechno může vést k napětí, nedorozuměním a nižšímu výkonu. A přitom stačí málo, aby se nejen cizinci zaškolili, ale také se připravil tým, který je má přijmout.
Bez adaptace to nefunguje
Zahraniční pracovníci dnes tvoří téměř pětinu všech zaměstnaných v Česku. Jen loni se jejich počet zvýšil o 30 tisíc. Nejvíce jich míří do výroby, logistiky, automotive nebo podnikových služeb. A vedle montážních dělníků, řidičů nebo kuchařů přibývají i IT specialisté a odborníci na AI, kyberbezpečnost nebo výzkum.
„Zaměstnávání pracovníků z jiných zemí je dnes realitou napříč mnoha sektory. Klíčové je ale to, jak se firmám daří je začlenit,“ upozorňuje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment. Podle něj bez aktivní podpory nevznikne funkční tým.
Problém je, že většina firem stále spoléhá na jednoduché zaškolení. A to nestačí. Výzkum ukázal, že adaptaci systematicky řeší jen 30 % podniků. Každá pátá firma přitom podle dat přijímá opatření na podporu různorodých týmů.
Spolupráce s cizinci je běžná
Podle Graftonu se 67 % zaměstnanců ve své práci běžně setkává s kolegy jiné národnosti. Nejčastěji v dělnických pozicích, kde je zastoupení cizinců největší. A přestože většina lidí hodnotí zkušenost neutrálně nebo pozitivně, problémy nejsou výjimkou.
Třináct procent respondentů zmínilo potíže v komunikaci. Čtrnáct procent vadí kulturní rozdíly. A dvanáct procent se bojí, že kvůli zahraničním kolegům přijdou o práci. Všechny tyto obavy podle Graftonu pramení z nepřipravenosti.
„Pokud zahraničního kolegu nepřijme jeho tým a nadřízený, nebude to fungovat,“ říká Malo. Firmy by podle něj neměly adaptaci chápat jen jako orientaci v provozu. Potřebují školit i stávající zaměstnance, aby spolupráce nebyla zdrojem konfliktu, ale přínosem.
A přijdou další
Zájem o pracovníky ze zahraničí neklesá. Podle průzkumu Grafton Recruitment je v roce 2024 nabíraly dvě třetiny firem. Ve velkých podnicích nad 500 zaměstnanců šlo dokonce o 84 %. Hledají se jak modré límečky, tak experti. A přicházejí z Ukrajiny, Srbska, Mongolska i dalších zemí.
„Kulturní a jazykové odlišnosti si vyžadují širší podporu,“ upozorňuje Malo. „Nestačí je jen přivést. Musíme je začlenit, pomoci jim zorientovat se a připravit jejich kolegy, aby z toho profitovali všichni.“
Pokud chce Česko dál stavět svou ekonomiku i na práci lidí ze zahraničí, musí změnit přístup. Přestat řešit integraci jen „až když to hoří“. A místo improvizace začít plánovat. Protože dobrý tým nezačíná u náboru. Ale u přijetí.
Zdroje info: Martin Malo
Náhledové foto: Pixabay
