Peking utahuje kohoutky: Vývoz vzácných zemin podléhá novým omezením

Čína zpřísňuje pravidla pro vývoz sedmi klíčových prvků vzácných zemin. Těch, které jsou nenahraditelné pro americkou armádu, technologický sektor i průmysl elektromobilů.

Kritické minerály

V reakci na Trumpova nová cla na čínské zboží Peking oznámil, že omezuje vývoz prvků, jako jsou samarium, gadolinium, dysprosium nebo yttrium. Tyto kovy nejsou běžné. Ale jsou nepostradatelné. V každém elektromotoru, laseru nebo dronu je najdete. Bez nich nemůžete postavit moderní auto, stíhačku ani radar.

Export není zcela zakázán. Nově však vyžaduje speciální licenci, jejíž vydání bude trvat nejméně 45 dní. Čína si navíc vyhrazuje právo vybrat, komu vůbec povolení dá.

Taktika známá z minulosti

Čína už podobný postup použila. V roce 2010 proti Japonsku. Teď jde o precizní zásah proti americkému dodavatelskému řetězci.

Podle amerického geologického ústavu Spojené státy dovážejí 100 % yttria – z 93 % právě z Číny. U gadolinia a dysprosia to není o moc lepší. Pentagon přitom tyto prvky používá v 80 000 součástkách 1 900 zbraňových systémů. Závislost je alarmující.

Bez magnetu nevyjede ani elektromobil

Čína ovládá 90 % světové výroby magnetů ze vzácných zemin. A bez těchto magnetů nefunguje nejen Tesla, ale ani vaše lednice nebo větrná turbína.

Základní dodávky vzácných zemin pro USA přitom stále pocházejí z jediného dolu v Kalifornii – Mountain Pass. Jenže vytěžená ruda se posílá zpět do Číny k dalšímu zpracování. Výsledkem je neudržitelný obchodní paradox: USA těží doma, ale produkt dostávají z Asie.

Do 80. let byly Spojené státy lídrem v těžbě i zpracování. Pak přišla levnější Čína, nižší ekologické standardy a masivní výroba. Důl Mountain Pass zkrachoval, výroba zanikla, know-how odešlo.

Trump se v roce 2018 pokusil důl oživit, ale od té doby většina vytěženého materiálu stejně putuje do Číny. Část dolu dnes navíc vlastní čínská firma.

Závislost, která se neodpouští

Podle studie společnosti Govini je 88 % kritických dodavatelských řetězců ministerstva obrany USA vystaveno čínskému vlivu. I když je antimon těžen v Austrálii, pokud se rafinuje v Číně, pro americké systémy je prakticky nepoužitelný.

To není ekonomická slabina. To je strategické ohrožení.

Co se teď změní?

• Dodávky se zpomalí. Výrobci elektromobilů a obranného materiálu budou mít problém plánovat výrobu.

• Ceny porostou. Podle dat vzrostly ceny dílů s obsahem galia o 6 %, u antimonu o 4,5 %.

• Spojené státy budou muset jednat. Ale výstavba domácího zpracovatelského závodu netrvá týdny – nýbrž roky.

Evropa? Na stejné lodi

Čína zásobuje i evropské výrobce. A i Evropa nemá vlastní zušlechťovací kapacity. Přestože se těžba v Grónsku, Švédsku nebo na jihu Španělska rozjíždí, suroviny putují na rafinaci do Asie.

Čína tak drží nejen 70 % světové těžby, ale i téměř všechno zpracování. A ten, kdo ovládá rafinaci, ovládá konečný produkt.

Zdroje info: https://www.defenseone.com/threats/2025/04/chinas-rare-earth-mineral-squeeze-will-hit-pentagon-hard/404776/, https://www.instituteforenergyresearch.org/international-issues/china-imposes-export-controls-on-rare-earth-minerals/

Náhledové foto: Pixabay