Uchazeči chtějí odpověď do týdne: Pomalejší firmy prohrávají boj o talenty
Firmy, které ve výběrovém řízení váhají déle než 10 dní, výrazně ztrácí šanci získat kvalitního uchazeče. Potvrzuje to analýza Grafton Recruitment, která sledovala přes 32 tisíc náborových procesů. Rychlost rozhodování hraje klíčovou roli a to nejen pro přijetí nabídky, ale i pro dlouhodobou stabilitu zaměstnance.
Týden je maximum. Pak zájem opadá
Kandidáti chtějí slyšet verdikt co nejdříve. Podle Graftonu v 82 % případů nabídku přijmou, pokud ji obdrží do 7 dnů od posledního pohovoru. Jakmile ale odpověď nepřijde ani po deseti dnech, šance prudce klesá.
„Výběrové řízení se běžně ve firmách protáhne. U dělnických pozic trvá v průměru 3 týdny, u kancelářských a manažerských i 10 až 12 týdnů,“ popisuje Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment. Kandidáti podle ní často nedostanou žádnou zpětnou vazbu.
Nejde přitom jen o to, že uchazeč mezitím kývne jinde. Zbytečné protahování zvyšuje fluktuaci a podrývá důvěru ve značku zaměstnavatele. V oborech, kde se daří rychle reagovat, jako jsou podnikové služby, je fluktuace nižší. Podle ABSL klesla ze 19 % na 11 %, u kandidátů Graftonu dokonce jen na 8 %.
Rychlé rozhodnutí, vyšší šance na nástup
Grafton dokáže proces výrazně zkrátit. Průměrná doba od představení kandidáta po nabídku je 19 dnů. V sektoru podnikových služeb se zpětná vazba posílá v průměru už za 3,9 dne. V celé firmě pak do 5,8 dne.
Data navíc ukazují, že čím delší výběr, tím vyšší riziko, že kandidát do firmy nakonec vůbec nenastoupí. U těch, kdo nabídku přijali, ale nástup odřekli, byl průměrný náborový proces dlouhý 27 dní.
„Ukazuje se, že rychlost není jen konkurenční výhodou, ale i předpokladem stability,“ doplňuje Kouba. Dlouhodobě úspěšní jsou podle ní ti, kdo vybírají promyšleně, ale bez zbytečných odkladů a kdo dokáže kandidáta nejen zaujmout, ale také neztratit.
Co ještě kandidáty odradí?
Zpomalení není jediným důvodem, proč zájemci výběrové řízení opouštějí. Vadí jim i špatná komunikace, nejasné podmínky nebo diskriminace podle věku. Zejména starší uchazeči se podle Graftonu opakovaně setkávají s předsudky, které je bezdůvodně vyřazují ze hry.
Zaměstnavatelé tak přicházejí nejen o zkušené kandidáty, ale často i o reputaci. V době, kdy se firmy předhánějí v náborových kampaních, totiž stále platí základní pravidlo: kdo odpoví jako první, má náskok.
Zdroje info: Jitka Kouba
Náhledové foto: Pixabay