Pohled učitele: Plago, zrušte inkluzi a rámcový vzdělávací program

Už včera bylo pozdě. Školství za posledních několik let dokázalo ujít nekonečně dlouhou trasu. Bohužel ale směrem zpět, nikoli dopředu. Vina je v podstatě hlavně na straně politiků a lidí, kteří nějakým způsobem školství řídí a někam ho směřují. Od velice kvalitního a přísného komunistického školství, jež mělo jasně daná pravidla, jsme se dostali do chaosu bez pravidel, kterému vládne často méně gramotný rodič. Skutečně záviděníhodný posun. Nový ministr by to všechno měl spasit. Nebo ne? Pomoct školství by asi mohl. Jak? Tím, že mu vrátí právě onu přísnost a omezí práva vzdělávaných a rodičů.

Zpět k maximální přísnosti

Přísnost se ze školství takřka vytratila. Kdybych dnes zadával stejné testy jako před dvaceti lety, se zlou bych se potázal. Známky z jednotlivých předmětů dnes už mnohdy nejsou z testů, ale z různých projektů, her a podobných aktivit. Žáci a žákyně jsou zkrátka hodnoceni z něčeho, co za ně vypracuje umělá inteligence, případně někdo jiný. To je špatně. Mladí učitelé si s dětmi často spíše hrají, než aby na ně byli přísní a vyžadovali od nich striktně znalosti. To je bohužel úplně špatně.

Jasně dané osnovy

Kde jsou doby, kdy byly jasně dané osnovy, cíle a výstupy ve vzdělávání? Dávno pryč. Naposledy se podle osnov učilo v devadesátých letech, když ještě nebyl na světě rámcový vzdělávací program. Tento totální nesmysl vymyslela skupina tupých hlav a školy se podle něj musely zařídit. Tunel, který nepochybně stál neskutečné množství peněz, se prosadil a doslova sejmul úroveň školství o několik levelů dolů. Bohužel. Na jedné škole jedou podle jednoho školního vzdělávacího programu, na druhé dle jiného. Když dítě přestoupí, má problém. Někde berou více učiva, jinde méně. Chaos nad chaos.

Návrat zvláštních škol

Jejich zrušení opět prosadila banda hlupáků. Dnes mnozí rodiče i chtějí, aby jejich dítě, které na to nemá, chodilo na tuto školy. Tyto děti se tam ale nemají šanci dostat. Rádoby odborníci jim přidělují asistenty a cpou je na základní školy. Tam pochopitelně mnohé takové děti nestíhají. Prostě na to nemají. Někomu bylo dáno, jinému ne. Dříve takovéto děti ve zvláštní škole zažily úspěch a pak se šly vyučit řemeslu. To se podařilo a následně si vydělávaly peníze. Dnes se trápí na základní škole, trápí navíc všechny kolem a pak mají problém i v učení.

Rodič nemá do vzdělávání co mluvit

Přesně tak. Rodič by měl vychovávat. Spousta dětí dnes neumí pozdravit a poděkovat, natožpak se omluvit. Rodiče jim stojí za zadkem, všechno za ně vyřizují a vozí je až ke vchodu do školy. Nechutné. Rodič by do vzdělání vůbec neměl mluvit. Do školy by měl přijít s pokorou, vyslechnout si pedagoga a jít vyčinit svému dítěti. Mnohdy je to ale jinak. Hloupý rodič jde do školy, vynadá přísnému učiteli a dítěti doma ještě zdůrazní, jaký je to hlupák.

Hraní patří do mateřské školy a volnočasových aktivit

Přesně tak. My ale jdeme opačnou cestou. Zavádíme slovní hodnocení dětí, které je naprosto k ničemu a prosazuje lenochy. V první a druhé třídě si budou učitelé s dětmi víceméně hrát a budou rádi, když se naučí pár písmen a pár číslic. Dříve už se běžně fungovalo.

Zeštíhlení administrativy a jasná pravidla

Pokud bych byl na místě nového ministra okamžitě bych zavedl zpět osnovy, zařídil zvláštní školy, zavedl speciální statusy pedagogů z pohledu jejich nedotknutelnosti a zrušil všechny instituce typu Výzkumného ústavu pedagogického a podobně. Už včera bylo pozdě.

Zdroje info: Autor- pedagog

Ministr školství Robert Plaga: Náhledové foto Robert Plaga/Meta