Když se nepředvídatelné stává realitou: Černé labutě mění ekonomiku

Geopolitické napětí, konflikty i politické zvraty v posledních letech ukazují, jak křehká může být globální ekonomika. Nečekané události s obrovským dopadem, takzvané „černé labutě“, se stávají realitou, kterou si investoři i firmy musí stále více připouštět. Přesto se na ně paradoxně připravujeme jen omezeně.

Světová ekonomika dnes funguje v prostředí permanentní nejistoty. Konflikty, které by ještě před pár lety působily jako nepravděpodobné scénáře, dnes reálně ovlivňují trhy, ceny komodit i investiční rozhodování. Právě v takových momentech se naplno projevuje fenomén tzv. černých labutí, tedy událostí, které nelze spolehlivě předvídat, ale jejich dopady jsou zásadní.

Typickým příkladem byla podle Jana Skovajsy, zakladatele a CEO digitální agentury myTimi, válka na Ukrajině. „Sama válka na Ukrajině určitě černá labuť byla, myslím, že moc lidí útok na Ukrajinu nečekalo. Efekt se samozřejmě hned projevil v cenách ropy, poklesu akcií a vynulování hodnoty ruských akcií,“ popisuje Jan Skovajsa.

Podobně výrazné a nečekané dopady mohou mít i další geopolitické události. Například eskalace napětí v Íránu a s ní spojené události se okamžitě promítají do vývoje na trzích, zejména v podobě krátkodobého růstu cen ropy, který následně podporuje i akcie ropných společností.

Investoři mezi realitou a iluzí bezpečí

Logicky by se dalo očekávat, že rostoucí geopolitická nejistota povede k zásadní změně investičního chování. Realita je ale složitější. Investoři sice hledají bezpečí, zároveň se však často pohybují v prostředí, kde ceny aktiv neodpovídají jejich skutečné hodnotě.

Přestože je geopolitická situace dlouhodobě napjatá, investiční chování se zásadně nemění, i když by mělo. „Investoři jsou v majoritě zaparkovaní v bezpečných zemích typu Japonsko, EU a USA. Nicméně ve většině případů se evaluace odtrhávají od reality, ale investovat jinde je rizikové právě kvůli nestabilitě,“ vysvětluje Jan Skovajsa.

Vzniká tak určitý paradox. Kapitál proudí hlavně do stabilních regionů, což dál zvyšuje ceny tamních aktiv. Naopak rizikovější, ale potenciálně výnosnější trhy zůstávají spíše stranou.

Proč láká Perský záliv?

Zajímavá je především rostoucí atraktivita zemí Perského zálivu, jako jsou Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie. Ty dokázaly přilákat kapitál i navzdory globálnímu napětí.

Důvodem je kombinace několika faktorů. Tyto trhy jsou stále relativně podhodnocené, zároveň však vykazují vysokou míru stability a investiční bezpečnosti. Významnou roli hraje i jejich otevřenost vůči zahraniční pracovní síle a schopnost fungovat jako silní regionální hráči.

Konflikty v regionu navíc investoři často vnímají jako krátkodobé epizody, nikoli jako dlouhodobou hrozbu, což dále podporuje jejich ochotu investovat.

Diverzifikace? Spíše opak

Zvýšená nejistota by teoreticky měla vést firmy k větší diverzifikaci investic i trhů. Ve skutečnosti se ale děje pravý opak. Firmy se čím dál více soustředí na stabilní regiony, což dále prohlubuje nerovnováhu na trzích.

„Současná situace vede spíš firmy ke koncentraci investic do bezpečných států, které mají nízkou pravděpodobnost být zasažené válkou a nestabilitou, to následně vede k růstu cen aktiv ještě víc odtržených od reality,“ popisuje Jan Skovajsa.

Co může přijít dál?

Otázkou však zůstává, jaká další černá labuť může globální ekonomiku zasáhnout. Přestože jejich podstata spočívá v nepředvídatelnosti, některé scénáře se objevují častěji než jiné.

Zásadní dopad by mohly mít dvě relativně málo pravděpodobné, ale vysoce rizikové události. Útok Číny na Tchaj-wan by mohl výrazně otřást globálními trhy. Podobně i úmrtí Donalda Trumpa, ať už přirozené, nebo nečekané, by mohlo přinést silnou a obtížně předvídatelnou reakci trhů.

Zdroje info: Autor, Jan Skovajsa

Jan Skovajsa: Náhledové foto se svolením Jana Skovajsy