Češi přeplácejí za elektřinu miliardy korun za rok. Většinou zcela zbytečně

České domácnosti zbytečně přeplácejí za elektřinu. Týká se to zejména spotřebitelů, kteří mají u svých dodavatelů původní, staré smlouvy na dobu neurčitou. Těch je v Česku více než 50 %. V mnoha případech mají tito zákazníci nastavené tarify, které patří k nejdražším na trhu. Tyto tarify nereagují adekvátně na poklesy cen na trhu. Objem zbytečně utracených peněz se podle dat bezDodavatele za více než dva roky zvýšil téměř na 23 miliard korun.

Rozdíly mezi ceníkovými sazbami některých dodavatelů a skutečnými cenami na trhu přitom nejsou zanedbatelné. Podle dat společnosti bezDodavatele se například v červnu lišil průměrný tržní tarif od běžné ceníkové ceny na dobu neurčitou o více než 350 korun za megawatthodinu. Domácnosti s průměrnou roční spotřebou 3 megawatthodiny tak mohou každý rok ušetřit 5 až 6 tisíc korun.

„Více než polovina českých domácností má stále staré, původní smlouvy na dobu neurčitou, které v sobě skrývají velmi nevýhodné tarify. Přesto je zákazníci mění za pružnější a výhodnější tarify jen výjimečně. Jak už to tak bývá, důvodů je více. Obavy ze změny, z neznámého anebo nechuť se tomu věnovat kvůli pár korunám. Ti, co už přišli na to, že je to bezpečné, jednoduché, že halíře dělají talíře a že se už o nic nemusejí starat a mají dlouhodobě nejlepší cenové podmínky, jsou nadšení a říkají, proč jsme to neudělali dřív,“ říká CEO bezDodavatele Libor Holub.

KalkulačkaKalkulačka společnosti bezDodavatele ukazuje, o kolik peněz domácnosti přicházejí kvůli zbytečnému přeplácení za elektřinu, pokud mají smlouvu na dobu neurčitou, která obsahuje nevýhodné tarify. Například od ledna 2023 do července 2025 mohli spotřebitelé s průměrnou spotřebou kolem 3 MWh za rok celkově ušetřit téměř 23 miliard korun. Úspora na jednu domácnost v daném období vychází na více než 11 tisíc korun.

Flexibilní tarify: Cesta k levnější a chytřejší spotřebě energie

Aktuální stav kopírují flexibilní tarify, které jsou vázané transparentně na aktuální vývoj na trhu. Pro spotřebitele představují cenově výhodnou alternativu ke starým smlouvám a tarifům na dobu neurčitou, kde je pouze na dodavateli, zda a do jaké míry promítne snížení cen na trhu do ceníkové ceny.

„Pro zákazníky bez průběhového měření, kterých je v Česku přibližně 2,4 milionu, máme například plovoucí tarif. Cena se mění měsíčně přesně podle aktuální situace na trhu. Většina zákazníků využívá měsíční samoodečty, aby byla fakturace v daném měsíci podle jejich skutečné spotřeby. Přizpůsobením spotřeby ceně tak dokážou řídit i své náklady. Spotový tarif je pak pro všechny s chytrým, respektive průběhovým elektroměrem. A ti, kdo mají možnost spotřebu aktivně řídit díky fotovoltaice s baterií, tepelnému čerpadlu, bojleru, nabíjení elektromobilu nebo řízené spotřebě ostatních spotřebičů, jsou na tom nejlépe. Cena elektřiny se mění každou hodinu a domácnost může přizpůsobit svůj odběr tak, aby čerpala v časech, kdy je elektřina nejlevnější, nebo dokonce elektřinu do sítě v době vysokých cen dodat. Tuto variantu aktuálně využívá zhruba čtvrtina domácností s průběhovým měřením,“ vysvětluje Libor Holub.

Flexibilní tarify jsou postaveny na principu nákupu elektřiny těsně před dodávkou, tedy ve chvíli, kdy cena odráží fyzikální realitu výroby a spotřeby nebo jí je velmi blízko. Tím odpadá řada rizik dodavatele, která se jinak musejí promítnout do vyšší ceny u fixovaných tarifů. Spotřebitel tak platí aktuální tržní cenu bez rizikových přirážek, smlouva je na dobu neurčitou a umožňuje kdykoli odejít.

„Tento model funguje jednoduše a transparentně. Cena za energii i služby je přesně daná, bez prostoru pro obchodní triky. Naše analýza od roku 2008 jen potvrzuje, že právě tento přístup vede prokazatelně k nejnižším celkovým nákladům na energie,“ říká Jan Szábo, hlavní analytik společnosti bezDodavatele.

Fixace je z její ekonomické podstaty dražší. Dodavatel musí cca 75 % energie nakoupit předem, nést riziko jiné ceny dokupů a odprodejů, a financovat rozdíl mezi okamžitou platbou a pozdějšími příjmy. To vše se promítá do výsledné ceny. „Správně načasovaná fixace může být výhodná krátkodobě, ale opakované fixace vedou v dlouhodobém horizontu téměř jistě k vyšším nákladům,“ dodává Szábo.

Evropa motivuje k pružné spotřebě. V Česku platíme zbytečně

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se v evropských zemích prosazuje model chytré spotřeby, tedy přizpůsobení spotřeby a dodávky přebytků do sítě hodinovým cenám spotového trhu. Flexibilní tarify, které odrážejí aktuální situaci na trhu, jsou běžnou praxí například ve Skandinávii, kde je využívá většina domácností. Ve Švédsku přesahuje jejich podíl 75 %, ve Finsku jsou díky chytrým měřičům standardem.

Podobný přístup zavedly i země jako Belgie nebo Nizozemsko. Tamní domácnosti jsou motivovány k vyšší spotřebě během přebytků, typicky v noci nebo za slunečných dní. Od roku 2025 se stane nabídka flexibilních tarifů povinností i v Německu. Cílem je zvýšit stabilitu sítě a podpořit spotřebu čisté a levnější energie. Česko se tímto směrem teprve vydává.

Zdroje info: Autor, Libor Holub, Jan Szábo

Náhledové foto: Pixabay