Dva roky v práci nejsou pravidlo. Rozhoduje obor i profesní růst

Měnit zaměstnání každé dva až tři roky? Zatímco někdo může díky změně získat nové zkušenosti, vyšší mzdu nebo zajímavější pracovní příležitosti, jinde může příliš rychlé střídání zaměstnavatelů kariéru naopak brzdit. Záleží totiž nejen na oboru a pracovní pozici, ale také na tom, zda se člověk stále učí nové věci a má možnost profesně růst.

Dvou až tříletý interval proto není univerzálním měřítkem pro všechny. V některých profesích může být změna po několika letech přirozeným krokem vpřed, zatímco ve specializovaných oborech může trvat roky, než člověk získá potřebné know-how.

„Není to pravidlo, ale statistika, ze které někdo udělal doporučení. Zdravý interval je ten, po kterém se přestanete učit, a ten přijde u někoho po roce a půl, zatímco jiný sedí na stejné židli sedm let a pořád ho to posouvá,“ vysvětluje Jan Vašík, jednatel kreativní agentury Fairy Tailors.

Jan Vašík: Foto se svolením Jana Vašíka

Ideální délka pracovního poměru se liší podle pozice i oboru. Obecně ale může být vhodnější zůstat na jedné pozici tři až pět let. „Záleží na typu pozice a oboru. Pokud bych měla dát obecné doporučení, 2-3 roky mi přijde poměrně často. Za ideální považuji 3-5 let,“ doporučuje Zuzana Paulová, odbornice v oblasti HR a CEO společnosti myHeRoes.

Kdy už je čas uvažovat o změně?

Důležitější, než samotný počet let může být to, co člověku současná práce přináší. Pokud se dlouhodobě neposouvá, nepřicházejí nové výzvy a každodenní náplň se promění v rutinu, může být čas začít přemýšlet o změně.

„Několik dní v práci, kde mne to nebaví zažije každý. Když se ale člověk neposouvá celé měsíce, práce přestala přinášet nové výzvy a zbyla jen rutina – je čas uvažovat o změně,“ říká Bohuslav Zeman, projektový manager aplikace Počasí a radar Meteocentrum.

Signálem může být také to, že se člověk do práce přestane těšit. Před samotným odchodem je ale vhodné pojmenovat, co přesně je zdrojem nespokojenosti a zda se situace nedá vyřešit u současného zaměstnavatele.

„Jasným signálem je, že už se do práce netěšíme tak, jako dřív. V podstatě se to zjednodušit na to, že pokud začneme uvažovat nad změnou pozice, je to příznak určitě nespokojenosti,“ doplňuje Zuzana Paulová.

Zuzana Paulová: Foto se svolením Zuzany Paulové

Pomoci může i jednoduché zamyšlení nad tím, co nového se člověk v posledním půlroce naučil. Pokud nedokáže najít jedinou odpověď, může jít o známku profesní stagnace. „Druhý signál je tišší a snadno se přehlédne, ale zkuste si vzpomenout, co jste se za poslední půlrok naučili, a pokud vás nic nenapadne, máte odpověď,“ uvádí Jan Vašík.

Změna může přinést zkušenosti, ale i rizika

Nová práce může znamenat nové zkušenosti, větší odolnost i lepší finanční podmínky. Změna zaměstnavatele ale zároveň patří mezi stresové faktory a může pomoci člověku rozšířit obzory, naučit se adaptabilitě a udržet si konkurenceschopnost na trhu práce.

V některých specializovaných oborech je naopak výhodnější zůstat u jednoho zaměstnavatele déle. Než člověk získá potřebné know-how a pronikne do všech částí práce, mohou uplynout roky. „Z pohledu rozvoje, získávání zkušeností a výše mzdy je v našem meteorologicko-technologickém oboru výhodnější měnit práci méně často. Práce je různorodá a než člověk pronikne do všech jednotlivých částí, trvá to i několik let,“ vysvětluje Bohuslav Zeman.

Bohuslav Zeman: Foto se svolením Bohuslava Zemana

Kdy už je z častého střídání problém?

Krátká pracovní angažmá nemusí být problém sama o sobě. Pokud se ale v životopise opakují bez zjevného kariérního posunu, mohou u zaměstnavatele vyvolat pochybnosti. Ve specializovaných profesích může být varovným signálem několik pracovních poměrů kratších než dva roky.

Pokud někdo mění práci častěji než po roce několikrát za sebou, může to u zaměstnavatele vzbuzovat nedůvěru. Důležité ale vždy zůstává, co za jednotlivými změnami skutečně stojí.

Záleží na oboru i kariérní fázi

Stejný interval proto nemůže platit pro všechny. V rychle se měnících profesích může být kratší doba přirozená, zatímco v technických, výzkumných nebo manažerských rolích může být potřeba výrazně delší čas na získání zkušeností. Roli hraje také kariérní fáze. Zatímco na začátku může střídání zaměstnání znamenat sbírání zkušeností, později může působit jako známka nestability.

Ne vždy je potřeba odejít

Pokud člověku vadí konkrétní věc, nemusí být jediným řešením výpověď. Nejprve se vyplatí zjistit, zda se problém nedá vyřešit uvnitř firmy. „Vždy je dobré zjistit, co a proč mi vadí, a to se nejprve snažit vyřešit. O problémech nebo pocitech nespokojenosti je vhodné komunikovat,“ doporučuje Zuzana Paulová.

Dva nebo tři roky tak nemusí být důvodem k automatické změně. Podstatnější je, zda člověk ve své práci stále roste, získává nové zkušenosti a má možnost posouvat se dál.

Zdroje info: Autor, citované osobnosti

Náhledové foto: Pixabay