Zázračné vítězství se nekoná: Trump po desítkách lží přiznal, že válku v Íránu zdaleka nevyhrál

Donald Trump

Prezident Donald Trump konečně narazil na mantinely vlastní alternativní reality. Po více než šesti měsících trvání konfliktu s Íránem, o kterém ještě na začátku suverénně tvrdil, že potrvá maximálně čtyři až pět týdnů, musel s blížícími se volbami potichu kápnout božskou. Ve svém příspěvku na síti Truth Social vůbec poprvé nechtěně přiznal, že americká armáda na Blízkém východě vlastně ještě nevyhrála, čímž rázem popřel svá vlastní velkohubá prohlášení z posledních měsíců.

Konec iluze o bleskovém triumfu

Od konce února, kdy Bílý dům zahájil první údery, se prezident pasoval do role absolutního vítěze hned šestašedesátkrát. Jeho rétorika nezná hranic – když Velká Británie odmítla americké žádosti o zapojení do konfliktu, Trump ji v březnu arogantně odbyl s tím, že nepotřebuje spojence ve válce, která už je beztak vyhraná. Téměř v komickém opojení tehdy voličům tvrdil, že celá operace skončila už v první hodině útoků.

Stejnou pohádku o tom, že je Írán vojensky zcela poražen, opakoval s kamennou tváří novinářům i na dubnové tiskové konferenci. Pondělní prezidentův vzkaz, v němž slibuje zázračný pokles cen ropy ve chvíli, kdy Spojené státy tuto válku konečně skutečně „vyhrají“, tak působí jako nechtěné stržení masky před celým národem.

Drahý účet pro daňové poplatníky

Za prezidentovými projevy o fiktivním triumfu se přitom skrývá velmi reálný a tragický účet. Skutečnou cenu tohoto nekonečného blízkovýchodního dobrodružství předestřel sám ministr obrany Pete Hegseth, který v červenci odhadl náklady na astronomických 37,5 miliardy dolarů. Konflikt, který měl být podle Bílého domu vyřešen mrknutím oka, už stál život osmnáct amerických vojáků a dalších více než sedm set padesát příslušníků ozbrojených sil utrpělo zranění.

Trumpovo chvástání tak působí jako přímý výsměch rodinám zasaženým válkou, která zdaleka neskončila.

Ekonomické sliby v troskách

Stejně jako lži o rychlém vítězství se hroutí i sliby o levném benzínu. Prezident opakovaně lakoval budoucnost narůžovo a v srpnu se nechal slyšet, že po konci bojů klesnou ceny na stojanech až na 1,85 dolaru za galon. Faktem ovšem je, že blokáda a omezení plavby strategickým Hormuzským průlivem drtí globální trhy.

Místo zázračného zlevňování vyskočily ve Spojených státech ceny benzínu o hrozivých čtyřicet procent na současný celostátní průměr 4,15 dolaru za galon, zatímco nafta láme absolutní historické rekordy. Frustraci voličů před podzimními volbami pak jen umocňují plané sliby dalších členů administrativy, jako je ministr financí Scott Bessent. Ten se ještě začátkem července dušoval, že se na konci léta ceny vrátí pod tři dolary.

Realita je ovšem taková, že od jeho optimistické předpovědi galon benzínu naopak o dalších 32 centů podražil. Bílý dům tak ztrácí poslední zbytky kredibility nejen na válečném, ale především na domácím poli.

Zdroje info: Autor

Náhledové foto: Pixabay

Mohla by vás zajímat tato témata

Jmenuji se Petr a zajímám se o svět financí a businessu. Na webu přináším novinky, inspiraci a užitečné informace z celého světa.