Denacifikace ukrajinského obilí: Rusové už neumí vymyslet nic lepšího
Středeční tisková konference v Ankaře byla přinejmenším zajímavá, a to v hlavně z hlediska přítomnosti ukrajinského novináře. Ten se dlouho marně hlásil o slovo, až si ho nakonec vydobyl sám. Jeho otázka na ukradené ukrajinské obilí nebyla nijak výrazně překvapivá. Tak jako tak se s ní dopředu nepočítalo. O to trapnější byla odpověď ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Když s něčím protokol nepočítá
Taková malá ruská klasika. Prostě se řeší jen věci, které jsou této zemi po chuti a nějakým způsobem pomohou vylepšit její PR. To dnes bezesporu není zrovna nejlepší, a to ani ve vlastní zemi v očích samotných Rusů. Reportér ukrajinské televize Muslim Umerov se dostal ke slovu až vlastním přičiněním na konci tiskové konference. I díky tomu, že se hlasitě dožadoval své otázky. Lavrov jako zkušený diplomat s odpovědí souhlasil.
Osvobození od neonacismu alfou a omegou
Jen Ukrajinci si podle Lavrova myslí, že Rusové mohou něco krást. Vždyť ti jsou na Ukrajině za mnohem vznešenějšími cíli. Chtějí ji přece osvobodit. Obilí už pomalu začínají denacifikovat a za peníze nabízet různým kupcům. Často to dokonce dělají i tajně. Ale trochu krkolomně, když se chlubí, jak jejich prodeje obilí stouply. Lavrov také hovořil o tom, že Rusové žádné překážky obilí nepřipravují. Aby také ano, když ho potřebují prodat co nejvíce…
Export obilí hlavně do Turecka
Náhoda? Zřejmě tomu tak nebude. Ostatně možná byly náhodné i spotřebiče, které ruští vojáci po rabování posílali domů. Z běloruského Mazyru toho do Omsku, Rubstovsku a Moskvy či dalších ruských destinací poslali více než dost. Podle serveru MotolkoHelp některé zásilky vážily až 450 kilogramů. Na dračku šly televize, klimatizace nebo oděvy a podobný kradený sortiment. Vojáci byly při této činnosti i vyfotografování a známá jsou také jejich jména. Ale důkazy podle Rusů opět nejsou.
Náhledové foto: Pixabay
Peníze mě fascinují a zajímají. Něco o nich vím a rád se s vámi o vše podělím.
