Přece nevydělávají, tak proč děti pojišťovat? Pojistka přitom chrání rozpočet celé rodiny

Více než čtvrtina všech rizikových pojistných událostí evidovaných pojišťovnami se týká dětí do 18 let. Tohle číslo nemá nikoho strašit, jen popisuje realitu: úrazy a vážná onemocnění se nevyhýbají ani dětem. A rodinný rozpočet zasáhnou hned dvakrát – výpadkem příjmu rodiče, který o dítě pečuje, i zvýšenými náklady na péči, rehabilitaci nebo potřebné pomůcky. Dobře nastavené životní pojištění může oba dopady zmírnit. Stejně jako u pojištění dospělých ale záleží na tom, která rizika pojistka kryje, na jaké částky a za jakých podmínek.

„Životní pojištění dětí není žádná výjimečná služba. Na českém trhu jde o běžnou součást nabídky velkých pojišťoven. Dítě může být pojištěno společně s rodiči na rodinné smlouvě, případně samostatně. Jednotlivé produkty se však výrazně liší rozsahem krytí, definicemi pojistných událostí, výlukami, limity i způsobem výpočtu plnění. Samotná informace, že dítě má pojistku, proto o kvalitě jeho ochrany ještě mnoho nevypovídá,“ říká Marek Seidl, pojistný analytik společnosti Broker Trust.

U dětí platí v zásadě stejná pravidla jako u dospělých. Nemá smysl utratit velkou část pojistného za krytí drobností, které rodinný rozpočet zvládne, a přitom podcenit závažná onemocnění, invaliditu nebo trvalé následky úrazu. Právě velká rizika by měla být pojištěna na dostatečně vysoké částky. Na co se tedy konkrétně zaměřit?

Zaměřte se hlavně na velká rizika

„Základ dětského pojištění by měla tvořit závažná onemocnění, trvalé následky úrazu a dlouhodobá závislost na pomoci druhých. Právě tyto situace mohou změnit fungování rodiny na měsíce, roky, nebo dokonce natrvalo. U pojištění závažných onemocnění přitom nestačí porovnat počet diagnóz. Důležité jsou také jejich přesné definice, požadovaná závažnost onemocnění, čekací doby a to, zda po prvním plnění pojištění pokračuje,“ říká Adam Trávník, ředitel společnosti Friends Forever, partnerské společnosti Broker Trustu.

Pozornost si zaslouží také pojem invalidita dítěte. Takzvaný invalidní důchod z mládí může být v českém systému přiznán až od 18 let a pouze při invaliditě třetího stupně. U mladších dětí proto pojišťovny často pracují spíše se závislostí na pomoci jiné osoby nebo se sníženou soběstačností. Rodiče by si měli ideálně s pomocí odborníka ověřit, podle jakých kritérií bude pojišťovna stav dítěte posuzovat a jaký dokument bude pro výplatu rozhodující.

Pojistnou částku určujte podle skutečných dopadů

Univerzální částka vhodná pro každou rodinu neexistuje. Při jejím stanovení je potřeba sečíst možný výpadek příjmu pečujícího rodiče, náklady na rehabilitaci, pomůcky, úpravu bydlení nebo dlouhodobou péči a odečíst dostupnou finanční rezervu a pomoc od státu. Teprve výsledek ukáže, jak vysoké krytí rodina skutečně potřebuje.

U trvalých následků úrazu je důležitá také progrese. Ta zvyšuje plnění u nejvážnějších následků, takže například při padesátiprocentním poškození nemusí pojišťovna vyplatit pouze polovinu sjednané částky, ale podle progresivní tabulky podstatně více. Jednotlivé pojišťovny však používají rozdílné tabulky a násobky. Je proto potřeba zkontrolovat nejen maximální progresi, ale také hranici, od které se uplatňuje, a samotnou oceňovací tabulku.

„U pojištění dítěte se pojistná částka neodvíjí od jeho příjmu, ale od finančních dopadů na celou rodinu. Nižší plnění může pomoci s okamžitými výdaji, při trvalém zdravotním omezení nebo několikaleté péči ale rodinu samo o sobě nezajistí,“ doplňuje Adam Trávník.

Denní odškodné je až na druhém místě

Denní odškodné za léčení úrazu, pobyt v nemocnici nebo krátkodobé ošetřování dítěte není zbytečné, ale nemělo by být primárním účelem pojištění. Může pomoci s cestami do nemocnice, hlídáním sourozenců nebo krátkým výpadkem příjmu. Mělo by však přijít na řadu až poté, co jsou dostatečně pojištěna rizika, která mohou mít dlouhodobé následky.

Určitou pomoc nabízí také stát. Krátkodobé ošetřovné lze zpravidla čerpat nejvýše devět dnů, u samoživitelů až šestnáct dnů. Dlouhodobé ošetřovné může při splnění podmínek trvat až 90 dnů a odpovídá 60 procentům redukovaného denního vyměřovacího základu. Od roku 2025 na ně mohou dosáhnout také OSVČ, pokud jsou dostatečně dlouho dobrovolně účastny nemocenského pojištění. Vážná nemoc dítěte si ale může vyžádat mnohem delší péči, a právě tento rozdíl má pomoci překlenout životní pojištění.

Foto: Pixabay

Podobné navenek, rozdílné uvnitř

Dvě pojistky s podobným názvem nemusí poskytovat stejnou ochranu. O kvalitě pojištění rozhoduje zejména rozsah krytí. Rozdíly mezi produkty jsou například ve výlukách pro vrozené vady, dříve diagnostikovaná onemocnění, psychické potíže nebo některé druhy léčby. Zdravotní dotazník je proto nutné vyplnit pravdivě a úplně a před podpisem si nechat přesně vysvětlit, co pojišťovna krýt nebude.

Podobně rozdílný je přístup ke sportu. Některé produkty u dětí provozované sporty vůbec neposuzují, jiné rozlišují rekreační, organizované, rizikové a profesionální aktivity. Přirážka nebo výluka se může týkat také účasti na soutěžích a tréninku. Pokud dítě začne dělat nový sport nebo přejde na vyšší úroveň, je vhodné ověřit, zda původní nastavení stále platí.

Rodinná, nebo samostatná smlouva?

Ani jedna možnost není automaticky lepší. Rodinná smlouva bývá administrativně jednodušší a může přinést cenové zvýhodnění. U samostatného řešení může být naopak snazší oddělit budoucí úpravy pojištění dítěte od smlouvy rodičů.

Důležitější než počet smluv je jejich fungování. Rodiče by se měli zeptat, co se s pojištěním dítěte stane při ukončení hlavního pojištění rodiče, zda lze změnit pojistníka, zda smlouva umožňuje zproštění od placení při vážné události rodiče a zda může dítě později v pojištění samostatně pokračovat.

Myslete už při sjednání na dospělost dítěte

U každého rizika je potřeba zkontrolovat věk, ve kterém pojištění končí, a co se stane po dosažení 18 let. Některá krytí mohou pokračovat, jiná se změní nebo zaniknou. Podstatné je také to, zda dítě může převzít smlouvu bez nového posuzování zdravotního stavu a za jakých podmínek lze později zvýšit pojistné částky.

Právě možnost pokračovat v pojištění může být důležitá, pokud se zdravotní stav dítěte v průběhu let zhorší. Nová smlouva by pak mohla obsahovat výluky, vyšší pojistné nebo by některá rizika nemusela být pojistitelná vůbec. Stávající smlouvu proto není vhodné rušit dříve, než je potvrzeno přijetí do nového pojištění.

„Rodiče často řeší hlavně to, kolik pojistka stojí dnes. Stejně důležité ale je, zda bude použitelná za deset nebo patnáct let. Dobrý produkt by měl umět reagovat na dospívání dítěte a umožnit přiměřené úpravy, aniž by rodina přišla o již získanou pojistitelnost,“ upozorňuje Adam Trávník.

Nezapomeňte na indexaci a pravidelnou kontrolu

Částka, která je dostatečná dnes, může mít za deset let kvůli inflaci výrazně nižší hodnotu. Indexace průběžně zvyšuje pojistné částky a zpravidla také placené pojistné. Ani při sjednané indexaci ale není dobré nechat smlouvu ležet bez kontroly.

„Nastavení má smysl projít přibližně jednou za dva až tři roky a také při významné změně: když dítě začne intenzivně sportovat, nastoupí do školy, blíží se jeho plnoletost nebo se výrazně změní příjmy, výdaje či finanční rezerva rodiny,“dodává Adam Trávník.

Pojištění a spoření mají rozdílné úkoly

Hlavním účelem pojistky je ochrana před finančními následky vážné události, nikoliv vytvoření peněz pro dítě do začátku dospělosti. Pokud smlouva obsahuje také spořicí nebo investiční složku, je potřeba samostatně posoudit její náklady, flexibilitu a očekávaný výsledek. Tvorba rezervy by neměla vést k tomu, že na skutečně závažná rizika zbydou příliš nízké pojistné částky. Pro spoření či investování dětem se dnes nabízejí vhodnější, přímo k tomu určené produkty.

Zdroje info. Autor, Adam Trávník, Marek Seidl

Náhledové foto: Pixabay