„Na hraně vyhoření.“ Tři čtvrtiny Čechů čelí psychickému vyčerpání, čtvrtina národa tlumí úzkosti antidepresivy

Česká společnost se potýká s neviditelnou epidemií. Zatímco se blíží tzv. „Blue Monday“, tedy statisticky nejdepresivnější den v roce, čerstvá data odhalují drsnou realitu: pocit naprostého psychického vyčerpání zažilo v posledních pěti letech neuvěřitelných 75 % Čechů. Čtvrtina populace pak situaci řeší pomocí antidepresiv předepsaných lékařem. Psychické potíže se přitom stávají nejen zdravotním, ale i zásadním ekonomickým rizikem, které tvoří téměř třetinu všech nových invalidních důchodů.

Letošní nejdepresivnější den připadá na 19. ledna a i když jde původně o marketingový pojem, pro většinu národa zima představuje nejtěžší období roku. Přes 60 % lidí ji označuje za nejméně oblíbenou sezónu, kdy se nedostatek slunce a prázdné peněženky po Vánocích spojují s frustrací z nesplněných předsevzetí. Odborníci však varují, že psychické trable nejsou jen sezónní výkyv. Podle Pavla Sedláře z KB Pojišťovny celých 32 % lidí trápily stavy vyčerpání dlouhodobě v řádu měsíců a celá čtvrtina dotázaných už má zkušenost s užíváním antidepresiv.

Invalidita jako finanční propast

Duševní poruchy už nejsou jen tématem pro psychology, ale stávají se druhým nejčastějším důvodem pro přiznání invalidního důchodu v České republice, kde tvoří přibližně 27 % případů. Průměrná doba pracovní neschopnosti u těchto diagnóz dosahuje 81 dnů, což pro rodinný rozpočet představuje drtivý zásah. Realita je přitom taková, že více než tři čtvrtiny Čechů by se svými úsporami v případě výpadku příjmů vydržely maximálně půl roku.

Státní podpora v podobě invalidních důchodů přitom pokrývá jen zlomek původních výdělků. Průměrný důchod prvního stupně se pohybuje okolo 10 000 korun, u nejtěžšího třetího stupně pak jen mírně přesahuje 17 500 korun. Kombinace vysokého výskytu duševních poruch a dlouhé rekonvalescence tak dokáže během několika měsíců zásadně ohrozit finanční stabilitu i dříve dobře zajištěných rodin.

Pojištění jako bazuka na dluhy

Pojišťovny na tento trend reagují úpravou životního pojištění, která nově kryje i invaliditu z důvodu duševního onemocnění. Pavel Sedlář vysvětluje, že u produktů, jako je Rizikové životní pojištění Elán, není cílem jen vyplatit peníze v krajní situaci, ale pomoci rodině překlenout období, kdy je živitel mimo práci. Klienti si mohou sjednat připojištění, které jim dorovná příjem v době, kdy pobírají pouze nemocenskou, a to i v případě depresivních či úzkostných poruch.

Praxe ukazuje, že pojistné plnění může mít milionové dopady. Příkladem je čtyřicetiletá klientka se dvěma dětmi, které byla v roce 2025 uznána invalidita kvůli paranoidní schizofrenii a pojišťovna jí vyplatila půl milionu korun. Ještě markantnější je případ čtyřiapadesátiletého muže s vysokým příjmem, který kvůli psychickému a neurologickému onemocnění obdržel plnění ve výši 4 milionů korun a navíc mu bylo doplaceno 400 000 korun z úvěrů.

Tabu odborné pomoci přetrvává

Navzdory alarmujícím číslům zůstává návštěva odborníka pro mnoho Čechů tabu. Skoro 60 % oslovených přiznává, že by i v případě potíží nevyhledalo psychiatra ani psychologa. Místo toho se lidé snaží situaci zvládnout sami – pohybem v přírodě, časem s rodinou nebo koníčky. Tato „samoléčba“ však může být zrádná, zejména když statistiky ukazují, že o krytí psychických onemocnění ve své pojistce ví jen mizivých 7 % lidí. Psychické zdraví tak zůstává oblastí, které věnujeme mnohem méně pozornosti, než kolik by si zasloužila vzhledem k její schopnosti zlikvidovat rodinné finance.

Zdroje info: Pavel Sedlář

Náhledové foto: Pixabay