Zušlechtěná mince není investiční zlato. Lidé platí za líbivý suvenýr tisíce, při prodeji ale narazí

Zlatavý lesk, atraktivní motiv a sliby budoucího zhodnocení – tak může vypadat nabídka mincí, které se na první pohled tváří jako zajímavá investice do drahého kovu. Ve skutečnosti však může jít pouze o běžný kov s tenkou vrstvou zlata, jehož hodnota je nesrovnatelně nižší než cena skutečné zlaté mince.

Se vzrůstajícím zájmem o nákup drahých kovů by měl být každý investor obezřetný a před nákupem si ověřit, co přesně kupuje. „Největší riziko představuje záměna sběratelského předmětu za investiční produkt. Zušlechtěná mince může být na fotografii téměř k nerozeznání od zlaté, ale z hlediska hodnoty jde o dvě naprosto odlišné věci. Pokud zákazník zaplatí cenu odpovídající investičnímu zlatu, přestože kupuje jen minci s povrchovou zlatou vrstvou, může při následném prodeji výrazně prodělat,“ upozornil Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Není všechno zlato, co se třpytí

Základní pravidlo je jednoduché: zušlechtění neznamená, že je mince vyrobena ze zlata. Pod pojmem zušlechtění se skrývá technologický postup nanesení velmi tenké vrstvy zlata, jehož reálná hodnota je nesrovnatelně nižší než cena skutečné zlaté investiční mince. Ve skutečnosti je daný produkt zhotoven z běžného kovu, nejčastěji z niklu nebo mědi. „Pro zušlechtění těchto sběratelských produktů je potřeba zhruba 20–30 mg ryzího zlata, jehož reálná hodnota je několik desítek korun. Prodejní cena těchto předmětů často vysoce překračuje cenu použitého kovu. Zušlechtění dodá produktu vzhled skutečné zlaté mince či slitku. Reálnou hodnotu těchto produktů a prakticky nulovou likviditu zákazník mnohdy odhalí až s velkým časovým odstupem při prodeji,“ upozornil ekonom.

Jedinečná příležitost?

Před nákupem by si měl každý kupující ověřit především přesné složení mince, její hmotnost, ryzost a množství skutečného zlata. Důležitá je také konečná cena a informace o tom, za jakých podmínek lze předmět v budoucnu prodat. „Pokud prodejce zdůrazňuje především výjimečný design, omezený počet kusů nebo limitovanou edici, ale neposkytuje jasné informace o obsahu zlata, je namístě zvýšená opatrnost. Varovným signálem může být i nátlak na rychlé rozhodnutí nebo tvrzení, že jde o jedinečnou investiční příležitost, která už se nebude opakovat,“ varoval ekonom.

Pozor na označení

Každý produkt by měl obsahovat název použitého kovu, hmotnost, množství a ryzost zlata. Zušlechtěný produkt také sílu naneseného povlaku v mikrometrech při procesu zušlechtění. „Zušlechtěné produkty nesmí být označovány jako mince. Toto opatření má oporu v zákoně o oběhu bankovek a mincí. Prodejci tak označují tyto sběratelské produkty často jako numizmat, což může u veřejnosti působit odborně. Reálně se ale v odborné terminologii tento výraz nepoužívá a jde spíše o trik, jak nalákat zákazníka,“ vysvětlil Roman Pilíšek.

Reálné možnosti odkupu

Dalším úskalím nákupu zušlechtěných mincí je jejich následný prodej. „Před nákupem je vhodné zjistit nejen to, kolik výrobek stojí, ale také zda ho obchodník vykupuje a podle jakých pravidel stanovuje jeho cenu. Právě možnost budoucího prodeje může obchodníkovi odhalit, zda zákazník pořizuje skutečný investiční produkt, nebo jen dekorativní předmět,“ vysvětlil Roman Pilíšek.

Tip: Jak přemýšlet o investicích a úsporách v dlouhodobém plánu.

Ideální vánoční dárek, ale

Předvánoční období je navíc pro podobné nákupy obzvlášť citlivé. Lidé chtějí svým blízkým darovat něco hodnotného, trvalého a ideálně takového, co může časem získat na ceně. Mince prezentované jako vzácné, limitované nebo investiční proto mohou působit velmi lákavě. „Při nákupu dárků zákazníci často porovnávají především vzhled a cenu, zatímco skutečné složení výrobku zůstává stranou. Právě kombinace časového tlaku, emocí a příslibu výhodné investice může vést k rozhodnutí, kterého kupující později lituje. Pokud má mince sloužit jako investice, musí zákazníka zajímat především obsah drahého kovu, nikoli vzhled mince nebo nepodložený slib zhodnocení,“ řekl Roman Pilíšek.

Typické podvodné praktiky

Že zlatavý vzhled nemusí odpovídat skutečné hodnotě výrobku, dokládají i případy z českého trhu. „Nedávným případem je například ten, kdy vnučka až po smrti svého dědečka zjistila, že předměty, které považoval za cennou investici pro rodinu, tvořila zatavená fólie s papírovým podkladem, za kterou zaplatil tisíce korun. Známá je také situace, kdy Česká obchodní inspekce nechala prověřit kvalitu zboží u jednoho z prodejců pamětních mincí a při rozboru zjistila, že jde o pozlacenou dvacetikorunu,“ vyjmenoval Roman Pilíšek.

Prodej „kočičího“ zlata ale není jediným problémem. Lidé často naletí na nekalé praktiky prodejců a nevědomky se upíší k opakovaným nákupům. Na problém už v minulosti upozornila spotřebitelská organizace dTest. „Běžnou praktikou je zasílání nevyžádaných zásilek rovnou s výzvou k platbě. Další spočívá v automatickém zařazení zákazníka do takzvaného sběratelského servisu. Spotřebitel si například objedná první zásilku mincí, ale pokud následně výslovně neodmítne další dodávky, prodejce mu začne automaticky posílat další. Informace o sběratelském servisu přitom bývají ukryté na vnitřní straně obálky, kde by je spotřebitel nemusel očekávat. Další častá praktika pak připomíná podstatu klamavé praktiky, neboť vytváří dojem, že výrobek bude nabízen pouze po omezenou dobu s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí,“ upozornila Lucie Korbeliusová ze společnosti dTest.

Zdroje info: Autor, citovaní odborníci

Podvody, Podvodné prakticky, Investiční mince, Zlato, Investice do zlata