Živí je vaše frustrace, ne vydařené rande. Proč online seznamky nechtějí, abyste uspěli?

Palec křečovitě zaseknutý v displeji, stovky přejetých profilů a pocit, že seznamování dnes připomíná směnu ve fabrice na zklamání. Hledáte v randicích aplikacích lásku, ale nacházíte jen vyhoření? Chyba není ve vás, ale v nekompromisním byznys modelu digitálních dohazovačů.

Pamatujete si ještě dobu, kdy se říkalo, že internet zjednoduší hledání pravého protějšku? Obrázek dnešních dní vypadá podstatně míň růžově. Data z celé řady studií zpracovaná e-shopem pro zdravou sexualitu YOO.cz ukazují, že online seznamky využívá více než 50 % českých singles. Celých 50 % Čechů, kteří je vyzkoušeli, na ně však vzpomíná ve zlém a označuje svou zkušenost za negativní – přičemž zklamané bývají častěji ženy.

Aby té romantické ironie nebylo málo: přestože 63 % Čechů bere seznamky jako běžnou součást dnešních vztahů, téměř 90 % lidí je přesvědčeno, že osobní seznámení naživo je vždy lepší než online, a 75 % vnímá schůzky přes internet jako rizikové. Proč tedy dál dobrovolně svajpujeme? Protože jsme skočili na špek chytře promyšlenému algoritmu.

Romantika, nebo dopaminová ruleta?

Když si laureát Nobelovy ceny Dale Mortensen už v roce 1988 představoval, jak algoritmy jednou propojí spřízněné duše, vypadalo to jako vrchol vědeckého optimismu. O skoro čtyři dekády později tu ale máme u nás nejpopulárnější Tinder, Grindr a další mobilní seznamky po celém světě. Tyto aplikace fungující na předplatném čelí bezvýchodnému dilematu: pokud vás úspěšně spárují a vy aplikaci smažete, právě přišly o platícího zákazníka.

„Aplikace jako Tinder fungují spíš jako výherní automaty, než jako dohazovači. Jejich algoritmy jsou navrženy tak, aby maximalizovaly náš čas strávený jejich používáním – ne šanci na úspěšné vztahy,“ vysvětluje ekonomka Rebekka Grun von Jolk Ph.D. Každý swajp je tedy stejně nepředvídatelný, jako sázka v kasinu – bude to match (shoda), nebo ne? Každý match, podobně jako drobná výhra v ruletě, spouští produkci hormonu dopaminu, který podporuje touhu a radost.

Foto: Chat Day

Výnosný kšeft s frustrací

Tím vzniká motivace k dalšímu svajpování. Že na seznamkách jako nakopávači dopaminu může vznikat solidní návyk, potvrzuje například výzkum Stanfordské univerzity. Podle něj téměř 50 % aktivních uživatelů Tinderu nemá zájem o reálné rande. Aplikaci používají primárně jako nástroj pro regulaci emocí, zvednutí sebevědomí (ego boost), zabití nudy a pro pocit vzrušení ze samotného matchování.

A právě ve chvíli, kdy shody nepřicházejí a dostaví se frustrace z neúspěchu, se roztáčí soukolí byznys modelu. Aplikace uživateli okamžitě podsunou placená řešení: drobnou platbu za „boost“ pro dočasné zviditelnění profilu nebo rovnou prémiové členství, samozřejmě za „prémiovou“ cenu. Pocit odmítnutí a osamělosti se tak stává hlavní houskou na krámě. Místo toho, aby vývojáři řešili, proč lidé na seznamce reálný vztah nenalézají, přímo zpeněžují jejich neúspěch a prodávají jim rychlou naději za příplatek.

Tip: Extrémní proměny jako byznys založený na emocích a hlouposti.

Není ale nutné hned házet flintu do žita. Seznamky mohou fungovat, pokud k nim přestaneme přistupovat jako k magickému řešení a začneme je brát jen jako nezávazný doplněk: Nenechat se vtáhnout do dopaminové pasti, omezit čas v aplikaci na pár minut denně a žít venku. Šance potkat tam někoho zajímavého je stále zdarma.

Zdroje info: Autor, studie odkazované v textu

Náhledové foto: Chat Day