Trumpova válka s Íránem stojí na lžích a aroganci

Smrt amerických vojáků v Jordánsku by měla být pro velitele momentem k sebereflexi. Pro Trumpa to byla jen přestávka v golfu. Vládní propaganda tak tvrdě narazila na krvavou realitu.

Bagatelizace ztrát a obehrané fráze

Když prezidenta Trumpa zastihla reportérka s dotazem na oběti íránského úderu drony a balistickými raketami, omezil se na suché konstatování, že je to „velmi smutné“. Namísto hlubší reflexe či převzetí odpovědnosti však okamžitě stočil řeč ke své oblíbené, avšak s daným útokem nesouvisející mantře o tom, že Írán zkrátka nikdy nezíská jadernou zbraň.

JUST IN: In a brief phone call I asked President Trump his reaction to Iran saying they are no longer following the Memorandum of Understanding and he told me “I couldn’t care less”@NewsNation

— Hannah Brandt (@HannahBrandt_TV) July 18, 2026

Na doplňující dotaz ohledně faktu, že Teherán oficiálně odstupuje od memoranda o porozumění, prezident lakonicky odvětil, že mu to „nemůže být víc jedno“. Tento cynický přístup ukazuje, že pro Bílý dům jsou padlí vojáci pouze nepříjemnou mediální překážkou, kterou je třeba co nejrychleji přebít naučenými politickými frázemi.

Falešný triumf a tvrdý střet s realitou

Ještě varovnější než prezidentova empatická prázdnota je ovšem obrovské strategické selhání, které útok v Jordánsku odhalil. Ministr obrany Pete Hegseth sice na sociálních sítích formálně vzdává obětem čest, ale zcela přitom ignoruje svá vlastní předchozí prohlášení. Jak Donald Trump, tak Hegseth totiž v minulých měsících americké veřejnosti opakovaně a sebevědomě tvrdili, že americké údery íránskou armádu a její schopnost jakkoliv bojovat naprosto zničily.

Smrtící a zjevně dobře koordinovaný úder na americkou základnu tyto triumfální deklarace nemilosrdně usvědčuje ze lži. Nepřítel s údajně zničenými kapacitami logicky nemůže zabíjet americké vojáky a nutit centrální velení (CENTCOM) k narychlo spouštěným odvetným náletům s cílem ochránit komerční lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Z politických proklamací o rychlém a drtivém vítězství tak zbyly jen trosky a slib Íránu, že se už nebude vázat žádným příměřím.

Celá tato blízkovýchodní katastrofa má přitom jeden zásadní ústavní rozměr, který administrativa účelově přehlíží. Válka, kterou Trump ve spolupráci s Izraelem bezhlavě rozpoutal na konci února, postrádá elementární demokratickou legitimitu. Kongres, který má ze zákona jako jediný právo schvalovat válečné operace, nebyl předem vůbec konzultován.

Rezoluci, kterou zákonodárci následně přijali a jež prezidentovi jasně nařizuje buď získat oficiální mandát, nebo konflikt okamžitě ukončit, Bílý dům s klidem ignoruje. Spojené státy se tak vinou exekutivy nacházejí v hlubokém a nelegitimním konfliktu, který řídí prezident odbíhající od golfu a jehož úspěchy existují výhradně v prázdných prohlášeních pro tisk. Cena za tuto nezodpovědnou mocenskou hru se nyní platí v lidských životech.

Zdroje info: Autor

Náhledové foto: Pixabay