Tichý puč skrze byrokracii: Trump chce vymazat miliony lidí a přepsat volební mapu

Trumpova administrativa chystá legislativní puč. Redefinicí pravidel pro sčítání lidu chce vymazat miliony imigrantů, a tím mocensky překreslit mapu voleb i toky federálních peněz.

Útok na samotnou ústavu

Donald Trump se znovu pokouší o to, v čem během svého prvního funkčního období selhal. Podle zdrojů z okolí Bílého domu plánuje prezidentova administrativa nenápadnou, ale naprosto zásadní změnu metodiky pro blížící se sčítání lidu. Záměrem je formálně redefinovat pojem „pobytu“ tak, aby miliony nelegálních, a dost možná i legálních imigrantů přestaly být započítávány jako obyvatelé Spojených států.

Místo toho by z nich úředním škrtem udělali pouze rezidenty jejich domovských zemí. Tento krok však jde přímo proti samotnému znění ústavy, jejíž autoři při definici sčítání zcela záměrně použili termín „osoby“, ačkoliv na desítkách jiných míst dokumentu běžně pracují s užším pojmem „občan“.

Mocenská krádež 

Motivace pro tento tichý byrokratický krok je ryze mocenská a politická. Výsledky sčítání lidu totiž představují naprostý základ pro distribuci moci ve Washingtonu. Zjištěná čísla přímo určují, kolik křesel ve Sněmovně reprezentantů jednotlivé státy získají, jak se budou kreslit obrysy volebních okrsků a jakou váhu bude mít daný stát ve sboru volitelů při prezidentských volbách.

Účelové vymazání cizinců z demografických statistik by představovalo gigantickou a zcela umělou volební výhodu pro republikánskou stranu a bělošskou populaci. Jde tak o naprosto cílený útok na politické zastoupení demokratů, který by vedle převzetí politické moci zmanipuloval i spravedlivé rozdělování federálních dolarů.

Konzervativní soud jako hrozba

Zatímco dřívější Trumpova snaha o násilné vložení otázky na občanství ztroskotala u Nejvyššího soudu, aktuální situace je pro kritiky Bílého domu mnohem děsivější. Dřívější zamítavé rozhodnutí totiž nevyloučilo změnu metodiky jako takovou, ale pouze konstatovalo, že vláda si svou snahu dostatečně právně nepodložila.

K tomu se přidává zásadní fakt, že v současném Nejvyšším soudu sedí jasná konzervativní většina v poměru 6 ku 3. Ačkoliv na ně prezident občas veřejně útočí, soudci v tomto složení již v aktuálním funkčním období opakovaně ukázali ochotu vyjít prezidentovým touhám maximálně vstříc. Jakmile se přiblíží sčítání v roce 2030, čeká americkou demokracii klíčová ústavní bitva, jejíž výsledek může zabetonovat mocenské rozložení na celé desetiletí dopředu.

Zdroje info: Autor

Náhledové foto: Pixabay