Půjčka pro podnikatele očima obchodníka, který si dřív půjčoval jako spotřebitel

Zálohová faktura na zboží, které jsem chtěl objednat a naskladnit ještě před začátkem sezóny, mi od dodavatele přišla v týdnu, kdy jsem zároveň čekal na úhradu od firemního odběratele – ten měl zaplatit až za dva týdny. Vedu prodejnu zahradních potřeb s malým e-shopem a jarní zboží, tedy substráty, hnojiva a nářadí, se objednává v zimě, kdy jsou tržby nejslabší. Dřív jsem si půjčoval jen jako soukromá osoba a myslel jsem si, že vím, jak půjčka vypadá. Půjčka pro podnikatele mě ale přesvědčila, že jde o jiný produkt s jiným právním režimem, jinou rychlostí a jinou mírou odpovědnosti na mé straně. Popíšu, co se změnilo, když jsem poprvé žádal jako podnikatel, a ne jako spotřebitel.

Formuláře a lhůty na rozmyšlenou, které znám ze spotřebitelských půjček, u podnikatelského úvěru nebyly

Když jsem si před lety bral spotřebitelský úvěr na auto, dostal jsem před podpisem předsmluvní informace na předepsaném formuláři, v reklamě i ve smlouvě figuroval reprezentativní příklad s RPSN a po podpisu běžela čtrnáctidenní lhůta, ve které jsem mohl od smlouvy odstoupit bez udání důvodu. Nic z toho se u podnikatelského úvěru neobjevilo, a nejde o opomenutí poskytovatele. Jako podnikatel nejsem spotřebitel, takže se na mě pravidla spotřebitelského úvěru nevztahují: poskytovatel nemá rozsáhlé informační povinnosti, které spotřebitelské právo ukládá, nepředkládá standardizovaný formulář, neuvádí reprezentativní příklad a nedává mi zákonnou lhůtu na rozmyšlenou. V praxi to znamenalo kratší smluvní dokumentaci a rychlejší zpracování, protože odpadly kroky, které u spotřebitelské půjčky nutně trvají. Cenu jsem přitom znal předem, úrok i poplatek byly vyčíslené dřív, než jsem žádost odeslal, jen bez přepočtu na RPSN.

Větší odpovědnost podnikatele znamená, že jsem smlouvu přečetl celou dřív, než jsem odeslal žádost

Odvrácenou stranou rychlosti je, že ochranné mechanismy, které za spotřebitele hlídá zákon, si podnikatel hlídá sám. Nikdo mi nepřiděloval lhůtu na rozmyšlenou, takže jsem si ji dal sám: smlouvu jsem si otevřel večer, přečetl celou včetně obchodních podmínek a žádost odeslal až druhý den ráno. Hledal jsem konkrétní věci – datum splatnosti, celkovou částku k vrácení v ten den, co se stane, když zaplatím o den později, a jak funguje sleva za včasné splacení, která podle smluvních podmínek zaniká, pokud úvěr nesplatím řádně a včas. Tuhle odpovědnost podnikatel přebírá výměnou za rychlost: smlouvu za něj nikdo nepřečte a po podpisu mu nikdo nedá čtrnáct dní na couvnutí. A protože vedu daňovou evidenci se skutečnými výdaji, ověřil jsem si u své účetní, že úrok i poplatek za sjednání mohu uplatnit jako daňově uznatelný náklad, což by při výdajovém paušálu nešlo.

Tři podmínky výplaty do deseti minut jsem si ověřil dřív, než jsem objednal zboží u dodavatele

Slib peněz na účtu do deseti minut od schválení jsem nebral jako reklamní heslo, ale jako podmíněnou lhůtu, a proto jsem si podmínky prošel ještě před objednávkou u dodavatele. Jsou tři. Žádost musí být řádně dokončená, tedy bez chybějících údajů a přerušených kroků. U jiných úvěrových institucí nesmí žadatel mít žádný nesplacený dluh – tady jsem si byl jistý, protože spotřebitelský úvěr na auto jsem doplatil před rokem. A účet, na který peníze přijdou, musí být vedený u některé ze spolupracujících bank, konkrétně u Raiffeisenbank nebo České spořitelny; svůj podnikatelský účet mám u jedné z nich, takže jsem nemusel nic zakládat. Vlastnictví účtu jsem potvrdil online přímo v žádosti. Samotné zpracování žádosti trvalo několik minut a peníze přišly do deseti minut od schválení, takže jsem dodavateli potvrdil objednávku ještě týž den dopoledne. Kdybych měl účet u jiné banky, s desetiminutovou výplatou bych nepočítal a objednávku bych o den posunul.

Zboží na sezónu jsem nakoupil bez ručitele a bez zástavy, i když provozovnu mám v nájmu

Prodejnu mám v pronajatých prostorách a žádnou nemovitost, kterou bych mohl dát do zástavy, nevlastním. U bankovního úvěru pro podnikatele se zpravidla počítá se zajištěním nemovitostí, s ručitelem nebo s doloženou historií tržeb, a právě tam by moje žádost skončila. Krátkodobý podnikatelský úvěr ani ručitele, ani zástavu nevyžadoval; to, že nevlastním nemovitost, do žádosti vůbec nevstupovalo. Posuzovalo se živnostenské oprávnění – tedy aktivní IČO –, účet vedený na moje jméno a to, že nejsem v exekuci ani v insolvenci; délku podnikání ani obor nikdo neřešil. Účel jsem nedokládal, dodavatelskou fakturu nikdo vidět nechtěl. Prakticky to znamenalo, že jsem nemusel hledat ručitele mezi příbuznými ani zatahovat do podnikání rodinný majetek; riziko nákupu nesu já a moje tržby, ne někdo třetí.

Krátkodobý úvěr na zboží se má splatit z tržeb, pro které bylo zboží nakoupeno

Nejdůležitější rozhodnutí nebylo, zda si půjčit, ale na jak dlouho. Úvěr od 5 000 do 30 000 Kč se vrací najednou v den splatnosti, kterou si žadatel volí v rozmezí 7 až 30 dní, a já jsem ji nastavil tak, aby skončila až po úhradě od odběratele a po prvních jarních víkendech, kdy se substráty a nářadí prodávají nejvíc. Podle mě má půjčka pro podnikatele na zboží smysl jen tehdy, když se splatí z tržeb, pro které bylo zboží koupeno, a placené prodloužení splatnosti je pro mě jen nouzové východisko pro případ, že jaro přijde pozdě. Půjčka pro OSVČ ve výši až 10 000 Kč na 14 dní je u nového klienta – jde-li o jeho první úvěr – se 100% slevou na poplatek za sjednání. Klient ale i tehdy platí úrok za dny, na které si peníze půjčil, a o slevu přijde, pokud úvěr nesplatí řádně a včas. Já jsem tuto akci nevyužil, protože jsem potřeboval vyšší částku i delší splatnost. Úvěr jsem čerpal u Open Factor a doporučil bych ho obchodníkům, kteří mají sezónní zboží spočítané a vědí, ze které tržby ho zaplatí.

Náhledové foto: Pixabay