Nobelovku dostala soudkyně, ne válečník: Trumpův sen o ceně míru se znovu rozplynul

Chcete upřednostnit v Google naše články?
Upřednostnit

Donald Trump ještě na poslední chvíli v Oválné pracovně přesvědčoval svět, že Nobelovu cenu míru si zaslouží jako nikdo jiný. Norský výbor ji ale v pátek udělil jihoafrické právničce Navi Pillayové, dlouholeté obhájkyni lidských práv a mezinárodního práva. Volba přitom zní jako jasný vzkaz: ocenění nedostal prezident, který rozpoutal válku, ale žena, jejíž instituce jeho administrativa zasypává sankcemi.

Nechlubím se, jen říkám fakta

Osmdesátiletý prezident s porážkou počítal, přesto se o cenu ještě ve středu přihlásil. Výbor má podle něj pověst, že lidem jako on cenu nedává, ale ať ji dostane, nebo ne, udělal toho mnohem víc a jeho přehlížení by bylo pro komisi velkou ostudou. „Nechlubím se. Jen vám říkám fakta. Žádný prezident pravděpodobně neukončil žádnou válku. Já jich ukončil osm, a to velkých,“ prohlásil.

Do svého počtu zahrnul i konflikt mezi Izraelem a Íránem kvůli jadernému programu. Ten ovšem znovu propukl, když Spojené státy s Izraelem v únoru začaly Írán bombardovat. Trump přitom právě tuto vojenskou intervenci uváděl jako jeden z důvodů, proč by měl cenu získat. Mezi své mírové zásluhy dále zařadil celosvětová cla a jednání o válce na Ukrajině, kterou kdysi sliboval ukončit do čtyřiadvaceti hodin.

Mírový prezident ve válce

Skutečnost vypadá výrazně méně mírumilovně. V lednu Trump nařídil vojenskou operaci ve Venezuele, která skončila zajetím Nicoláse Madura. Válka s Íránem, kterou zahájil v únoru, se táhne už osmý měsíc a mírová dohoda je v nedohlednu. Ruská válka na Ukrajině pokračuje dál. Ani jeho Rada míru, která se chlubila obnovou Gazy za 2,45 miliardy dolarů, se zatím nedostala daleko.

Neúspěch v boji o Nobelovu cenu nese Trump zvlášť těžce, protože ji v minulosti získali čtyři američtí prezidenti. Nejvíc ho přitom pálí Barack Obama, který podle něj dostal cenu za nic.

Soudkyně, kterou Bílý dům nesnáší

Pětaosmdesátiletá Navi Pillayová strávila život bojem za mezinárodní spravedlnost. Jako mladá právnička v době apartheidu hájila práva politických vězňů na ostrově Robben Island, mezi nimiž byl i Nelson Mandela. Ten ji později jmenoval první nebělošskou soudkyní jihoafrického Nejvyššího soudu. Působila jako soudkyně Mezinárodního trestního soudu i jako vysoká komisařka OSN pro lidská práva a nyní soudí případ genocidy Rohingů v Myanmaru.

Pozornost ale vzbudila hlavně jako šéfka vyšetřovací komise OSN, která loni dospěla k závěru, že se Izrael v Gaze dopustil genocidy. Izrael obvinění rázně odmítá a izraelské ministerstvo zahraničí označilo cenu za zneužití ocenění k šíření nenávisti.

Předseda Nobelova výboru Jørgen Watne Frydnes proto volbu vysvětlil bez obalu. Systém mezinárodního práva je podle něj pod obrovským tlakem, jeho instituce čelí útokům a svět se posouvá k mocenské politice na úkor práva.

Cena, kterou nejde darovat

Pillayová se o ocenění dozvěděla v Norimberku, městě procesů s nacistickými válečnými zločinci, kde se účastnila konference právníků. Když dlouhý potlesk kolegů konečně utichl, pronesla s úsměvem, že jestli budou tleskat ještě chvíli, možná se o cenu podělí s Trumpem.

Prezidentovi tak zbývají jiná ocenění. Loni v prosinci mu šéf FIFA Gianni Infantino udělil nově vymyšlenou Cenu míru FIFA a v lednu mu medaili věnovala loňská laureátka María Corina Machadová. Nobelův institut ovšem dávno upozornil, že cenu nelze odebrat, sdílet ani předat někomu jinému. Trump si tak její Nobelovu cenu může vystavit na stole v Oválné pracovně, svou vlastní ale stále nemá.

Zdroje info: Autor

Náhledové foto: Foto: Flickr/Adam Baker (CC BY 2.0)

Mohla by vás zajímat tato témata

Jmenuji se Petr a zajímám se o svět financí a businessu. Na webu přináším novinky, inspiraci a užitečné informace z celého světa.