Ekonomická propast mezi EU a USA je menší, než se zdá, rozhodnout ale může umělá inteligence

Nominální srovnání HDP sice straší propastným zaostáváním Evropy za USA, parita kupní síly však ukazuje stabilní stav. Skutečné riziko pro starý kontinent leží v budoucnu: pomalé zavádění AI a slabé investice mohou evropskou produktivitu brzy srazit.

Při pohledu na nominální HDP na obyvatele by se mohlo zdát, že Evropa ve srovnání se zámořím dramaticky chudne. Zatímco v roce 2008 byla americká ekonomika podle tohoto ukazatele o necelou třetinu bohatší, od roku 2022 se její náskok pohybuje v hrozivém rozpětí mezi 91 a 105 procenty.

Analytici však upozorňují, že takto extrémní rozevírání nůžek je do značné míry optickým klamem způsobeným kurzem eura vůči dolaru. Pokud evropská měna oslabí, sníží se v dolarovém vyjádření i evropské HDP, aniž by to nutně znamenalo adekvátní propad reálné životní úrovně obyvatel.

Spolehlivější obrázek nabízí hrubý domácí produkt v paritě kupní síly, který zohledňuje rozdílné ceny v jednotlivých státech. Podle této metriky se náskok americké ekonomiky od devadesátých let pohybuje stabilně v pásmu 30 až 40 procent. I když se po pandemii a ruské invazi na Ukrajinu rozdíl mírně zvýšil na současných 38,9 procenta, stále jde o podstatně menší propast než téměř dvojnásobný rozdíl vykazovaný nominálními hodnotami.

Produktivita v závěsu a dánský zázrak

Podobně stabilní zůstává i rozdíl v produktivitě práce. V roce 2024 byla produktivita eurozóny o 14 procent nižší než ve Spojených státech, přičemž v polovině devadesátých let toto manko činilo zhruba 12 procent. Historická data tak vyvracejí oblíbený defétistický narativ, že by se Evropa od USA třicet let nepřetržitě a zrychlujícím se tempem vzdalovala.

„Rozdíly v produktivitě můžeme měřit pomocí HDP na odpracovanou hodinu. A abychom odstranili rozdíly v cenách a devizovém kurzu, můžeme i zde použít paritu kupní síly,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil

David Navrátil k číslům dodává, že Evropa navíc umí svou produktivitu úspěšně dotahovat, pokud zvolí správnou strategii. Jako ukázkový příklad uvádí Dánsko, které se před finanční krizí nacházelo deset procent pod americkou úrovní, zatímco dnes Spojené státy o osm procent převyšuje.

Technologický stín a boj o umělý mozek

Relativní stabilita evropské ekonomiky však v současnosti naráží na tvrdou technologickou realitu. Spojené státy zavádějí umělou inteligenci do praxe mnohem agresivněji než starý kontinent. Podle dat Federal Reserve Bank of St. Louis využívá AI při práci již 43 procent amerických zaměstnanců, zatímco v průmyslovém Německu je to 31,5 procenta a ve Francii pouhých 28,1 procenta.

Rychlost integrace těchto nástrojů do každodenního firemního fungování představuje klíčové riziko, protože Američané mohou díky AI zvyšovat efektivitu práce nepoměrně rychleji.

Evropa se navíc potýká s obřím deficitem v investičním kapitálu. Zatímco americký hegemon OpenAI získal financování ve výši téměř 187 miliard dolarů a konkurenční Anthropic 139 miliard, evropská naděje v podobě francouzského startupu Mistral vybrala pouze 3,1 miliardy dolarů. Situaci zhoršuje i fakt, že evropské investice zůstávají roztříštěné mezi jednotlivé národní trhy.

Přesto se evropské technologické prostředí postupně probouzí k životu. Objem venture kapitálových investic do startupů se v Evropě za poslední dekádu zečtyřnásobil a podíl zaměstnanců v informačních technologiích stabilně roste. Analytik Evropy v datech Adam Trunečka situaci hodnotí s opatrným optimismem.

Ačkoliv závod v samotném vývoji umělé inteligence už podle něj Evropa téměř jistě nevyhraje, stále patří mezi nejbohatší, nejvzdělanější a nejpropojenější regiony světa. Její obrovský potenciál se tak nyní bude muset projevit spíše ve schopnosti tyto nové technologie chytře a masivně aplikovat v tradičních odvětvích.

Zdroje info: Daniel Navrátil

Náhledové foto: Pixabay