Limity umělé inteligence: Dává lidem falešný pocit odbornosti?

Umělá inteligence zvládá během pár sekund sestavit právní argumentaci nebo vykreslit fotorealistický koncept rodinného domu. Jaké jsou její limity? Problém nastává ve chvíli, kdy vytvoří dojem, že za komplexním oborem nestojí roky studia, zkušeností a pochopení hlubokých souvislostí, ale jen správně položený dotaz. Uživatel/ka dostane vizuálně atraktivní nebo zdánlivě přesvědčivou odpověď, která ale může pomíjet realitu, fyzikální zákony či vedlejší účinky. Vzniká tak otázka mezi digitální představou a tím, co je reálné a možné.

Právě v technických a stavebních oborech je tento střet obzvlášť viditelný. Lidé k architektům a projektantům čím dál častěji přicházejí s hotovými koncepty vytvořenými umělou inteligencí a jsou neoblomně přesvědčeni, že jejich realizaci nic nebrání. Že jsou digitální nástroje v rukou laiků často dvousečnou zbraní, potvrzují i další experti z praxe. „Pinterest nebo AI jsou dobří pomocníci, ale zlí páni. AI udělá efekt, ale když jde o realizaci, zjistí se, že to prostě nejde. A je to kolikrát kontraproduktivní,“ vysvětluje architekt Zdeněk Hromádka ze společnosti Atrium, která se věnuje moderním dřevostavbám. Právě v tom spočívá hlavní úskalí falešného pocitu odbornosti: umělá inteligence totiž sebevědomě generuje návrhy, které v praxi selhávají na statice, nefunkčních detailech nebo nerealizovatelném rozpočtu.

Ztráta důvěry v autority

Přemíra informací na internetu navíc nevede k tomu, že bychom byli vzdělanější, ale k tomu, že jsme skeptičtější k reálným odborníkům. Lidé získávají pocit, že když si dokáží informace vyhledat sami, expertíza ztratila hodnotu. Zatímco donedávna byla konzultace s profesionálem přirozenou autoritativní oporou, dnes odborníci tráví většinu času vysvětlováním, proč jsou některé vygenerované nápady nefunkční. Klienti často disponují neúplnými znalostmi právě od umělé inteligence. Jak vysvětluje projektový manažer Jan Šebek, řešení je jednoduché: „Klidně si vymýšlet, ale důležité je najít si dobrého partnera, architekta nebo projektanta, nešetřit na něm a pak mu věřit. Protože pak mu věřit můžete.“

Foto: Pixabay

Jak využít AI ve svůj prospěch?

Cílem není technologie ignorovat nebo zakazovat. Jsou bezpochyby velmi přínosné. Generativní AI i internetové databáze jsou vynikajícími nástroji pro prvotní inspiraci a rozvoj kreativních nápadů. Klíčové je zachovat si odstup a použít selský rozum při přebírání informací od umělé inteligence. Odbornost totiž nespočívá v tom vygenerovat obrázek nebo si přečíst několik článků, ale v schopnosti tyto informace zasadit do reálného kontextu, převzít za ně odpovědnost a uvést je do života tak, aby fungovaly nejen na obrazovce monitoru, ale i v každodenní realitě. Například ve zdravotnictví umělá inteligence pomáhá při odhalování onemocnění, jako jsou rakovina prostaty nebo rakovina děložního čípku. „Ve standardním procesu dostáváme pod mikroskop preparáty s tkání prostaty, prohlédneme je, zhodnotíme, uděláme diagnózu. Vzorků je pochopitelně mnoho, pro patologa je vyšetření náročné na oči, ložiska mohou být naprosto minimální, čítající pouze několik drobných žlázek. Ve chvíli, kdy se člověk hodiny dívá do mikroskopu, samozřejmě stoupá riziko, že malá ložiska přehlédne. Umělá inteligence si prohlédne preparát a označí veškerá suspektní ložiska, na která se máme soustředit,“ říká MUDr. Robert Slunečko, lékař úseku biopsie a imunohistochemie Bioptické laboratoře.

Dalším chytrým využitím umělé inteligence je například omezení plýtvání potravin v prodejních automatech. „S rozvojem technologií a umělé inteligence se to bude dál zpřesňovat. Budeme schopni lépe plánovat doplňování, aby stroje byly pořád plné, ale abychom zbytečně nevyhazovali zboží s krátkou expirací,“ doplňuje René Sion, generální ředitel Dallmayr ČR. Umělá inteligence tedy přináší mnoho pozitivních výsledků, pokud je správně použita.

Zdroje info: Autor, MUDr. Robert Slunečko, René Sion, Jan Šebek, Zdeněk Hromádka

Náhledové foto: Pixabay