Zlato pod tlakem rostoucích úrokových sazeb. Proč by měl vývoj zajímat i běžné Čechy?

Zlato je pro mnoho lidí symbolem jistoty v neklidných časech. Současný světový vývoj ale ukazuje, že jeho cena nemusí růst automaticky. I drahý kov prochází svými cykly. Bude zlato dál lámat rekordy, nebo přijde tvrdý pád? Odpověď neleží jen v rukou investorů. Zamíchat kartami mohou mezinárodní konflikty, dražší ropa i rozhodnutí amerických centrálních bankéřů. Důsledky mohou dopadnout i na peněženky Čechů.

Zlato, které investoři v dobách nejistoty vyhledávají jako bezpečný přístav, prochází v posledních měsících turbulentním obdobím. Podle odborníků bude jeho další vývoj úzce souviset s proměnou geopolitického uspořádání světa. „Zatímco v posledních letech profitovalo zlato z nejistoty na trzích a obav z inflace, současná situace je výrazně složitější. Svět se postupně přesouvá od uspořádání dominovaného Spojenými státy k multipolárnímu modelu, ve kterém stále významnější roli hrají také Čína a Rusko. Takové změny bývají spojeny s vyšší nejistotou a výraznějšími výkyvy na trzích,“ řekl Roman Pilíšek, ekonom, politolog a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Konflikty mohou zdražit energie i běžný život

Jedním z největších rizik zůstává napětí na Blízkém východě. Podle Pilíška je i přes momentální úlevu z důvodu mírových jednání mezi USA a Íránem doprava přes Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně 20 procent světových dodávek ropy, stále komplikovaná. „Dražší ropa se neprojevila pouze na čerpacích stanicích. Vyšší náklady na dopravu a výrobu se postupně promítají do cen většiny zboží a služeb. Domácnosti tak mohou pocítit zdražení potravin, dopravy, vytápění i běžných nákupů. Rostoucí inflační očekávání navíc může přimět centrální banky ustoupit od plánovaného snižování úrokových sazeb, ke kterému docházelo při cenovém vrcholu zlata, až ke zvyšování, což se u Evropské centrální banky a České národní banky stalo,“ vysvětlil ekonom.

Zlato nemusí jen růst

Přestože je zlato dlouhodobě považováno za ochranu proti inflaci a ekonomické nejistotě, jeho cena není vůči ekonomickému vývoji imunní. „Cena zlata nereaguje na inflaci lineárně, ale je spíše předstihovým ukazatelem inflace. To jsme viděli při růstu z dvou na 5,5 tisíce amerických dolarů. Nyní, když centrální banky reagují a zvyšují úrokové sazby a zvýhodňují peníze oproti zlatu, dochází k přerušení růstu ceny zlata až do okamžiku, než se situace opět obrátí. Pokud centrální banky ponechají sazby na vyšších úrovních delší dobu, mohou investoři dávat přednost spořicím produktům nebo dluhopisům. Cena zlata by v takovém případě mohla být pod tlakem a klesnout v polovině svého osmiletého cyklu – časové okno je do konce tohoto roku – v případě neudržení aktuální úrovně čtyř tisíc amerických dolarů až na významnou technickou úroveň 3,5 tisíce dolarů za trojskou unci,“ upozornil Roman Pilíšek.

Všechny oči míří na FED

Pozornost finančních trhů se nyní soustředí na americkou centrální banku FED. Její rozhodnutí mají dopad nejen na investory, ale nepřímo také na ekonomiky po celém světě včetně Evropy. „Trhy nyní pečlivě sledují každý signál, který z americké centrální banky přichází. Pokud bude FED držet sazby na vyšších úrovních delší dobu, může to zvýšit tlak nejen na zlato, ale i na další investiční aktiva. Naopak případné náznaky uvolňování měnové politiky by mohly investorům vrátit chuť k rizikovějším investicím a podpořit také cenu drahých kovů,“ sdělil Roman Pilíšek.

Odborníci čekají růst ceny

Současný vývoj na trzích podle analytiků neznamená změnu dlouhodobého trendu, ale spíše přirozenou korekci po období výrazného růstu. Investoři nyní sledují především kroky centrálních bank, vývoj inflace a stav veřejných financí, které budou mít na cenu zlata zásadní vliv i v dalších měsících. Právě rostoucí zadlužení států a náklady na jeho obsluhu patří mezi faktory, které mohou zájem o drahé kovy znovu posílit. „Náš předpoklad o pokračující dynamice zadlužování domácí i světových ekonomik se nemění. Vysoké sazby a stále rostoucí zadlužení k HDP ukrajují ze státních rozpočtů stále větší díl. Tato dluhová spirála se řeší buď poklesem sazeb nebo tištěním peněz, případně obojím. Méně pravděpodobnou variantou je prudký růst HPD k celkovému zadlužení. Proto bereme současný pokles ceny zlata jako korekci, na jejíž příchod jsme dlouhodobě upozorňovali. Burzovní cena na úrovni 75 tisíc korun za trojskou unci by byla mimořádně zajímavá. V rámci tohoto osmiletého cyklu očekáváme odraz minimálně zpět k 110 tisícům korun,“ uzavřel ekonom.

Zdroje info: Autor, Roman Pilíšek

Náhledové foto: Pixabay