Omluvte Filipa. Je jen výsledkem nepovedené inkluze

Naše politická scéna je opravdu zajímavá a krásně se v ní projevují charaktery jednotlivých protagonistů. Chtělo by se říct i herců, ale jde přece o vážnou věc. Já se ale nebudu věnovat politikům, podívám se na příběh nějakého Filipa. Pracuji dlouhodobě ve školství, a tak si k němu vztáhnu i dnes velmi moderní termín. Ano, jde o inkluzi. Pojďme se tedy na příběh nějakého neznámého lehce hranatého Filipa podívat podrobněji.

Hodný kluk, kterého si ostatní nevšímali

Filip byl vždy takový hodný kluk. Ne příliš nadaný, ale vcelku hodný, nevyčníval. Ostatní si ho ale moc nevšímali. Byl totiž nudný a měl často divné řeči, jež nikoho nebavily. To ale nevadilo, zvládl tak nějak s odřenými ušima první stupeň základní školy. Pak se ale měl dostat na druhý stupeň. Po vyšetřeních se zjistilo, že potřebuje asistenta pedagoga. On je to sice asistent pedagoga, ale přiřazuje se k dítěti. Filip to nevěděl, když ale asistenta na druhý stupeň dostal, byl nakonec moc spokojený. Získal tím i nového kamaráda.

Filip byl líný a dělal výstřednosti, asistentovi a rodičům to nevadilo

Je to tak. Filip získal asistenta Petra. Říkal mu ale familiérně Péťo a považoval ho za skvělého kamaráda. Ostatně asistent prošel i výběrovým řízením jeho rodičů. Tatínek Vašík a adoptivní maminka Miloš mu prostě chtěli vybrat toho nejlepšího, což se jim povedlo. Filip byl ale neposedný a zlobilo ho, že si ho ostatní spolužáci nevšímají. Tak se rozhodl, že bude závodit v motokárách. Ne ale s nimi, vybral si prvňáky. Nechtěl přece prohrát. I tak to bylo těsné, leč stal se vítězem. Vše si nafotil a řádně oslavil. To mu ale nestačilo, tak se ještě projel v motokáře i v tělocvičně. Kdyby dosáhl na pedály, věřím tomu, že i autem by klidně valil po dálnici hrubě nad 200 km/h bez dálniční známky. Tu přece takový frajer nepotřebuje.

Neměl rád ostatní, byli přece hloupí

Ne, ve škole ostatní spolužáky rád skutečně neměl. Mnohým dokonce přál i smrt. Když viděl některé spolužáky odlišné pleti, mohl se zbláznit. Ani v televizi se mu tito lidé nelíbili. Vždy si psal na statusy sociálních sítí sprostá slova. Ptáte se, odkud získal takto mladý přístup k sociálním sítím? Od svého úlisného asistenta Péti, který se na sítě i natáčel, pak s radostí zapojil i Fildu. Vysmívali se ostatním lidem a popíjeli u toho. To je bavilo oba.

Špatný prospěch je vinou ředitele, zničíme ho

Fildovi se ve škole moc nedařilo, neučil se, dosáhl svých limitů. Měl ale kamaráda Péťu, který získal funkci. Svých intelektuálních limitů už dosáhl také, a to dávno. Opakuji se ale, měl funkci! Tak to tak přece nenechal a šel si stěžovat přímo řediteli na celé školství. To je na vině. Ředitel Andrej se strašně rád ukazoval a také všem jasně naznačoval, kdo je pánem a kdo má moc. Bál se jen některých vzpurných učitelů a asistentů, kteří na něj něco měli. Péťa spolu s kolegou Tomášem, jenž pocházel z Japonska, dobře věděli, že Andrej zlobí, není to čistý muž a mohl by být odvolán, dokonce i souzen. No, co vám budu povídat, souviselo to nějak s dotacemi obřími penězi. Tak si na něj počkali a vše mu řekli. Andrej se trochu pobál a řekl, že to musí vyřešit se školní inspekcí. Fildovi přeci sám prospěch zlepšit nemůže.

Inspektor Pavel byl přísný a nedal se

Je to tak. Inspektor Pavel, kterému se ale jinak říkalo Petr, byl statný a férový chlap. Kdysi udělal také chyby a věděl, že je lze napravit. U Fildy ale bohužel nepochyboval. Měl jistotu v tom, že známky si musí zlepšit jen on sám. Když navíc Filda ještě začal v hodinách hajlovat, Pavel se prostě nenechal přemluvit a byl tvrdý.

Péťův hněv

Filda se prostě musí zlepšit. Péťa to tak nenechal a napsal od plic a férově Pavlovi několik krátkých textových zpráv. Měly co dočinění s normálním vydíráním. Andrej samozřejmě řekl, že jsou to jen nesprávná slova, přece si Péťu nemohl nahněvat. Japonský Tomáš se ho zastal a rodiče mu jen tak naoko vyhubovali. Přece jenom, tatínek Vašík ho má moc rád a maminka Miloš už měla docela popito. Sám férový Pavel je nyní pod tlakem a ostatní se ho zastávají. Jak tento příběh dopadne, to bohužel neví nikdo.

A závěr? Inkluze je takto k ničemu

Inkluze je ale k ničemu, když pomáhá takovým líným troubům, to je vcelku jisté. Asistenti jsou fajn, když jde o férové lidi, kteří pomáhají těm, již to skutečně potřebují. To ale nebyl Péťův případ.

Zdá se vám to podobné realitě? Ne, příběh je čistě vymyšlený, dosadit si za něj ale může kdokoli cokoli!

Zdroje info: Autor- autorský komentář, příběh

Náhledové ilustrační foto: Filip Turek/ Meta