Tisková konference klimatickou změnu opravdu neukončí. Počasí už je extrémní až příliš
Není třeba se trefovat do prohlášení některých politiků o tom, že klimatická krize skončila. To opravdu nestojí za řeč. Ignorujme je a uvědomme si, že změny, které ve světě probíhají, nabírají opravdu nebezpečné tempo.
Štědrovečerní procházka v tričku: nemluvíme o Floridě, ale o Islandu
Zatímco u nás byl Štědrý den z hlediska počasí víceméně standardní, možná dokonce o něco chladnější než v minulých letech, jinde tomu bylo přesně naopak. Na Island se nejezdí za teplem, natož pak v zimě. Pokud tam tedy na Štědrý den teploty atakovaly 20°C, je to opravdu na pováženou. Takové teploty by byly považovány za nadstandardní i v červnu, natož na konci prosince.
Podobně to vypadalo ve Skandinávii. Za polárním kruhem, na Lofotech, neklesaly noční teploty v období okolo Vánoc pod 7°C. I to naznačuje, že „něco není v pořádku“. Mimořádné teplo bylo také v severní Americe. Co si z toho vzít? Důležité jsou dvě věci. V první řadě je to doklad toho, co by už mělo být každému jasné, ale bohužel není. Změny klimatu jsou globálním fenoménem a pohled z okna u nás doma neznamená vůbec nic. Je třeba posuzovat situaci z globálního hlediska, protože její dopady jsou také globální. Druhou důležitou věcí je to, že počasí (což není to samé co klima) začíná být ještě extrémnější, než jsme odhadovali.
Celosvětový problém
Nejde ale jen o občasné přepisování rekordů bez hlubších dopadů. Právě naopak. Klimatické změny už přímo narušují základní práva milionů lidí, například právo na přístup k pitné vodě či potravinám. Zranitelné komunity, které se na emisích skleníkových plynů podílejí nejméně, jsou přitom nejvíce zasažené. Jde například o malé ostrovní státy, pro které oteplení o 2 °C představuje hrozbu vymazání z mapy. Bezpečná hranice oteplení 1 °C byla přitom překročena již v roce 2017.
Výsledkem bude (a do jisté míry již je) masové vysídlování obyvatel z oblastí postižených suchy, nedostatkem pitné vody či narušením zdrojů obživy a bezpečí. Dosavadní právní rámce, tedy environmentální a lidsko-právní smlouvy jsou roztříštěné a při vyvozování odpovědnosti států naprosto neúčinné. Mezinárodní soudy sice začínají uznávat, že klimatické závazky a lidská práva nelze oddělovat, přímý dopad na politiku je zatím minimální. Krize, kterou si nemalá část světové populace zatím vůbec nepřipouští, je vážnější, než se ještě nedávno zdálo.
Zdroje informací: https://icelandmonitor.mbl.is/news/news/2025/12/25/christmas_temperature_record_broken_as_heat_reaches/
Peníze a ekonomika vládnou světu. Proto je třeba se o ně zajímat. Zájem se pro mne ale stal i koníčkem, stejně jako psaní.
