Distanční výuka v mateřských školách jako holý nesmysl

Stavebnice

Aktuálně jsme se dostali do stavu, kdy v podstatě veškeré vzdělávací aktivity přešly do distančního módu. Jinými slovy, vzděláváme se na dálku. Jasně, logický důsledek. Ač je dálková výuka většinou neefektivní, rozhodně lepší než nic. Jak jsou na tom ale mateřské školy? Tady by se přece také mělo vyučovat distančně. Žádné aktuální informace od ministerstva školství nedorazily, a tak se ředitelé chovají dle svého vlastního vědomí a svědomí.

Klasická distanční výuka je zbytečná

Najdou se ředitelé či ředitelky, jež lze zařadit do kategorie aktivistů. Mají pocit, že děti lze učit klidně i online. Zapne se kamera a učitelka s nimi bude řešit různé aktivity. Zajímavé. Rodiče se dětem budou muset věnovat, aby vůbec vydržely chvilku u monitoru. Ve finále je takováto distanční výuka spíše utrpením pro rodiče, děti a samotné učitelky.   

Selský rozum jako výhra

Ředitelky nebo ředitelé se selským uvažováním prostě naznačili učitelkám, aby poslaly především předškolákům nějaké úkoly, jež je mohou posunout z hlediska vzdělávání dál. Uvědomělý rodič si s dítětem sedne a úkoly stejně řeší. Čas si prostě najít musí, vždyť je to jeho dítě. Nazývat ale tento proces distanční výukou by bylo tak nějak příliš honosné. Vždyť jde o běžnou záležitost.  

Vybavení školek počítači je tristní

Mateřské školy na rozdíl od škol nebyly vybavené počítači a další technikou pro dálkovou výuku. Svým způsobem se s ní až tolik nepočítalo. Doba přišla, děti prostě budu na tři týdny doma, pak už bude snad všechno o něco lepší. Základem bude bezesporu to, aby si na ně rodiče našli dostatek času. Pokud se tak stane a třeba i použijí materiály zaslané ze školy, bude to super. O distanční výuce v mateřských školách v tom pravém slova smyslu se ale hovořit bezesporu nedá.

Dítě hrající si se stavebnicí: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com

Radek Štěpán

Peníze mě fascinují a zajímají. Něco o nich vím a rád se s vámi o vše podělím.